První motorku dostala od táty a jízdu na ní si zamilovala. Za dva roky s rodinou i přáteli najezdila tisíce kilometrů. Splnila si i svůj sen mít řidičák na auto a větší motorku, na kterou si našetřila. Avšak první jízda na nové motorce se jí stala osudnou!
Na motorku Anetka P. (†18) sedla poprvé v šestnácti letech. Tenkrát dostala od tatínka, také vášnivého motorkáře, svůj vůbec první stroj. „Zcela si ji zamilovala. Najezdila na ní při cestách do školy, na výletech s přáteli motorkáři nebo s tátou osm tisíc kilometrů. Splnila si i svůj sen, kterým byl řidičský průkaz na auto a větší motorku,“ uvedl ve smuteční řeči bývalý starosta Skutče Pavel Bezděk.
Aneta zemřela pouhých 19 dní po osmnáctinách. „Když se svými kamarády nedávno slavila své narozeniny, nikdo netušil, že osud tvrdě zasáhne a vyměří tak nespravedlivě krátkých 18 let,“ dodal Bezděk.
Dívka osudného dne vyrazila do školy v Pardubicích na své nové, silnější motorce, na kterou si sama našetřila díky brigádám. „Cestu domů již nedokončila. Náhle a nečekaně navždy odešla. Při tom, co tak milovala a při čem byla šťastná,“ zaznělo na konci smuteční řeči. Osudnou se jí tedy stala vysněná motorka, na které jela podruhé v životě…
„Po základní škole se splnil její sen, když se dostala na Bezpečnostně právní akademii v Brně, kde studovala jeden rok,“ popisoval emotivně Bezděk. Anetka se však po roce rozhodla změnit školu a přešla na střední průmyslovku v Pardubicích. Po vysoké škole se chtěla stát architektkou.
„V poslední době pracovala na projektu „Nejvyšší mrakodrap Evropy“. Její model, který vytvořila se svojí spolužačkou, byl vybrán a postoupil do národního finálového kola mezinárodní soutěže v Ostravě. Z tohoto úspěchu měla nesmírnou radost,“ popsal nedávný úspěch nadané Anety.
Na pohřeb se z celé České republiky sjely stovky motorkářů, celkem se s Anetkou přišlo rozloučit asi 1500 lidí, na pětitisícovou Skuteč obrovské číslo. Do místní smuteční síně se vejde pouhých 250 lidí.
Na průběh posledního rozloučení musela kvůli pětikilometrové koloně dohlížet i policie. Podél cesty pak postávali lidé, kteří na průjezd netrpělivě čekali.
Před vstupem do smuteční síně stálo po levé i pravé straně po osmnácti motorkách, jejich majitelé z nich vytvořili špalír. „Je zde osmnáct a osmnáct černých motorek, které symbolizují věk Anetky. Nahoře stojí motorka stříbrná, která symbolizuje Anetku samotnou,“ prozradil Blesku prezident motorkářského klubu Chrudim Michal Horkel.
Během Anetčiny poslední cesty zazněly písně Obchodník s deštěm české skupiny Kryštof, Story of my life od One Direction nebo Zejtra mám od Ready Kirken.
Na závěr smutečního obřadu začali motorkáři túrovat své motory, přesně podle přání Anetčina tatínka. Aby jeho dcera na své poslední cestě slyšela zvuky motorů, které tak milovala. Atmosféra byla po celou dobu velmi emotivní.
Na závěr Pavel Bezděk tlumočil vzkaz zarmoucené rodiny. „Budeš nám, Anetko, všem moc chybět, ale v našich srdcích budeš žít navždy. Moc tě milujeme. Než se spolu v nebi opět setkáme, budeme se snažit žít tak, abychom ti dělali radost. Děkujeme, Anetko, za krásné vzpomínky. Sviť nám dál, sluníčko naše.“
