Přes 100 mrtvých za posledních 50 let: Kdy se dočkáme bezpečnější železnice?

„Přišla rána, lidé letěli ze sedaček a věci padaly dolů. Ve vagónu se objevil kouř. Já vyvázla bez zranění, ale jiné cestující náraz vymrštil ze sedadel. Všude byla krev,“ popsala dramatické chvíle Kamila Plzáková, která ve středu jela do Prahy, kam mířila za prací z Kolovče na Domažlicku. Byla jednou z desítek cestujících, kteří zažili srážku osobního vlaku 7406 a rychlíku Ex 351 „Západního expresu“ v Milovči na Domažlicku. Srážku nepřežili tři lidé, jednašedesát osob se zranilo.

Hrůzná svědectví a krvavá bilance po srážce vlaků v Milavči: Zemřeli tři lidé, desítky utrpěly zranění

Příčina nehody se vyšetřuje. Vyšetřování se ujala Drážní inspekce a policie. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (51, za ANO), který na místo neštěstí dorazil, uvedl, že strojvedoucí Západního expresu projel v Radonicích návěstidlo Stůj. „Nezačal brzdit, i když na to měl dostatek času. Pravděpodobně nereagoval ani na mechanická upozornění v rámci lokomotivy,“ řekl Havlíček Blesku s tím, že je potřeba počkat na závěry vyšetřování. „Pak už bylo nevyhnutelné, že se na jednokolejné trati střetne s osobním vlakem,“ dodal.

Bezpečnější železnice

Po tragédii, která ve středu šokovala Česko, vyvstala znovu otázka, jak by šlo podobným tragédiím v budoucnu předejít a udělat dopravu vlakem bezpečnější. „Předejít lidské chybě je extrémně náročné. Od minulého roku jsme začali investovat nebývalé množství zdrojů do zabezpečení železnic. V tuto chvíli to jsou miliardy ročně a na nejvyšší možné zabezpečení ETCS jdeme dokonce s předstihem oproti požadavkům Evropské unie. Modernizované a nové tratě už tento systém dostávají. Do roku 2035 bychom měli investovat 120 miliard do zabezpečení ETCS v rámci tratí a do roku 2030 dalších až 30 miliard do systému v lokomotivách,“ uvedl Havlíček. O důležitosti systému ETCS promluvila i mluvčí Správy železnic Nela Friebová. „Primárním krokem je instalace systému ETCS. Pro jeho fungování a zajištění bezpečnosti jím musí být vybavena kromě tratě i vozidla," uvelda Friebová.

Rychlík před sebou tlačil lokálku desítky metrů: Na záchranu nebyl čas! Šokující okolnosti vlakového neštěstí u Milavče

„Skutečné zvýšení bezpečnosti nastane až se zavedením výhradního provozu v dané trati či stanici, protože vozidla nevybavená ETCS jsou »slepá« a ohrožují sama sebe i ostatní, která už vybavena jsou. Správa železnic rovněž intenzivně pracuje na zvýšení zabezpečení regionálních tratí,“  uzavřela.

„Na problém nutnosti technického zabezpečení železniční tratě tak, aby bezpečnost nebyla jen na strojvedoucím, upozorňovala Drážní inspekce již před 15 lety. Bohužel ani na zmodernizovaných úsecích není instalován systém, který by ohlídal strojvedoucího, aby lidově řečeno neprojel červenou. Takový systém fungoval třeba v Německu již před druhou světovou válkou! To málo, co se dá nyní udělat, je obnovit veškerou prevenci, která tu fungovala ještě do roku 2017 a kterou prováděla především Drážní inspekce,“ reagoval dopravní expert Petr Šlegr.

Zabezpečovací systém všude až v roce 2040

Lidským chybám zabránit nelze, nehodám ale ano. Umí to evropský vlakový zabezpečovací systém ETCS. „Pokud například strojvedoucí nerespektuje návěst Stůj, chybu zjistí a vlak může bezpečně zastavit,“ vysvětlila mluvčí Správy železnic Nela Friebová. Nyní je v Česku ETCS nainstalován asi na 560 km z celkových devíti tisíc km tratí. Všude má být do roku 2040. Podle čeho se vybírá a kam přijde nejdříve? „Jednoznačně podle priority v rámci takzvaných tratí koridorových, následují hlavní tratě, pak vytížené lokální tratě a poslední jsou lokální málo vytížené tratě,“ uvedl ministr dopravy Karel Havlíček.

„Lidi letěli vzduchem, děti řvaly,“ popsali svědci: Neštěstí u Milavče si vyžádalo mrtvé i zraněné

Kritika z Německa

Tragédie v Milavčích šokovala i sousední Německo. Lukas Iffländer z vedení německého sdruženu cestujících PRO BAHN uvedl, že řada českých tratí je jen minimálně udržována a provozována ve značně zjednodušeném režimu. „Pro infrastrukturu je dobře, že tyto tratě zůstaly v provozu, na druhé straně to ale znamená také bezpečnostní rizika,“ řekl Iffländer s tím, že mnohé současné tratě v Česku by v Německu byly nejpozději v 80. letech zrušeny.

„Mnoho tratí v Česku stále není vybaveno vlakovým zabezpečovačem. To jsou systémy, které vlak automaticky zabrzdí, pokud projede červený signál," uvedl Iffländer. "V Česku sice mají LS (liniový vlakový zabezpečovač), který by německý systém PZB dokonce překonal, ale ten je jen na určitých úsecích," řekl. Doplnil, že vlaky v Česku často jezdí podle zjednodušeného řízení drážní dopravy, kdy se strojvedoucí orientuje sám podle jízdního řádu. „Právě odchýlení se od jízdního řádu třeba při zpožděních, nebo když si člověk splete dny v týdnu, jsou extrémně nebezpečné situace,“ dodal.

Tragická nehoda na železničním přejezdu: Havárii auta s vlakem nepřežil táta (†45) čtyř dětí!

A právě chybějící bezpečnostní systém podle Iffländera umožnil, že strojvedoucí expresu projel příkaz k zastavení. Jako řešení vidí Iffländer plošné nasazení zabezpečovacího systému ETCS. „A to ideálně na aplikační úrovni 2,“ řekl. To ale podle něj není levná záležitost. V Německu bude vybavení tratí tímto systémem do roku 2035 stát asi 30 miliard eur (763 miliard korun). 

Hrozivá statistika

Na bezpečnostní problémy na českých železnicích a také silnicích dnes v souvislosti s nehodou upozornilo i německé sdružení Aliance pro koleje. To na twitteru zveřejnilo statistiku průměrného počtu mrtvých na miliardu „osobokilometrů“. To je jednotka, která představuje přepravu jedné osoby na vzdálenost jednoho kilometru. Zatímco Německo je na železnici s hodnotou 0,03 lepší než unijní průměr 0,09, Česko s bilancí 0,29 za evropským blokem značně pokulhává.

Nehoda na přejezdu bez závor: Rychlík smetl peugeot! Auto letělo vzduchem

Tragická bilance nehod

Když se na železnici něco zvrtne, následky bývají tragické. Tady je přehled nejznámějších tragických vlakových nehod z české historie. 25. srpna v roce 1990 došlo k vlakové tragédii na Semilsku. Osobní vlak se srazil s protijedoucí manipulační soupravou. Nehoda na mostě přes říčku Kamenici si vyžádala 14 mrtvých a 32 zraněných. Tragédii způsobilo nedorozumění v komunikaci výpravčích.

O pět let později, 24. června 1995, na Chrudimsku osobní vlak, jímž cestovali převážně mladí lidé na zábavu, se srazil s nákladním, který se samovolně rozjel. Nebyl správně zabrzděný. Zemřelo 19 lidí, čtyři byli těžce zraněni.

U Rychnova smetl vlak náklaďák, trať i silnice stále stojí

Na Litoměřicku 26. dubna 1996 se ve stanici Hněvice srazil osobní motorový vlak s nákladním. Dva lidé zemřeli, 41 utrpělo zranění. Jednou z obětí byl strojvedoucí „osobáku“, který nehodu zavinil, když pravděpodobně přehlédl výstražné znamení.

Osm mrtvých a devadesát zraněných si vyžádalo vlakové neštěstí ve Studénce na Novojičínsku. Vlak EuroCity Comenius jedoucí z Krakova do Prahy narazil do zřícené mostní konstrukce, která právě procházela opravou.

Před rokem a to 7. července se v Perninku na Karlovarsku srazily dva protijedoucí vlaky. Nehodu nepřežili dva lidé, 24 se jich zranilo. Na vině byl patrně strojvůdce (28) – neohlásil se dispečerovi a bez jeho souhlasu vjel na trať. Policie jej obvinila z obecného ohrožení z nedbalosti.

Zatím nejhorší vlakovou tragédii byla nehoda u Stéblové. Neštěstí se odehrálo 14. listopadu 1960, když se u Stéblové na Pardubicku čelně srazil osobní vlak tažený parní lokomotivou s plně obsazenou motorovou soupravou. Bilance byla děsivá: 118 obětí, na sto zraněných. Příčiny? Mlha, tma a chyby železničářů.