Absurdita za absurditou, tak se jeví případ sedmdesátiletého důchodce Petra Novotného z Pardubic, který strávil několik měsíců ve vazební cele s Lukášem Nečesaným. Za pokus o vraždu svého zetě a jeho otce mu hrozilo 18 let vězení, nakonec dostal pětiletou podmínku za těžké ublížení na zdraví. Po čtyřech letech soudních sporů a stížnosti ministra spravedlnosti ale z věci není ani přestupek.
K dramatu došlo v květnu 2013 během rozvodové rozepře mezi dcerou Novotného Bělou (40) a jejím mužem Radimem P. „Zeťák nechtěl čekat na soudní rozhodnutí o majetku, tak s příbuznými vyrazil do dceřina domu, který byl napsaný na mě, a začali ho rabovat,“ vzpomínal Novotný. Dcera Petra Novotného byla zoufalá. Exmanžel ji údajně už několikrát napadl, a proto prosila otce po telefonu, aby přijel. Ten okamžitě vyrazil a pro jistotu si s sebou vzal dvě pistole – plynovou a ostrou, které vlastnil legálně. „Ve rvačce s bývalým zetěm a jeho otcem pak padly výstřely,“ popsal Blesku Novotný, kterého policisté rovnou převezli do cely.
Už ve vazbě Petr Novotný zjistil, že ve spise řada věcí nehraje. „Policisté zatajili můj telefonát na tísňovou linku předtím, než došlo ke konfliktu. Ten řádek v tom seznamu hovorů je jakoby vymazaný. Když jsem se začal ptát, tak ten hovor zázračně našli a do spisu to přidali,“ vyprávěl Novotný. Šlo přitom o důležitý důkaz, že nemohlo jít o úmyslný čin. „Člověk nevolá policajty, když se chystá někoho zabít,“ vysvětlil.
Podle policistů měl Novotný svého zetě udeřit pistolí do obličeje a při konfliktu pak několikrát vystřelit. „Střílel jsem jen z té plynovky,“ tvrdí ale Novotný a ukazuje znalecký posudek, v němž se uvádí, že nábojnice, které se na místě našly, zřejmě neodpovídají jeho zbrani. „Musel je tam někdo prostě hodit, jinak si to nedokážu vysvětlit,“ myslí si Novotný. Jeho teorii podporují i fotografie z místa činu, na kterých se kulka označená číslem 3 objevuje pokaždé na jiném místě. Zvláštní je také to, že podle kriminalistických techniků na sobě neměl Novotný povýstřelové zplodiny.
Policie při prověřování případu vyslechla také zaměstnavatele Radima P., majitele stavební firmy Ing. Pavla H., který uvedl, že měl se zetěm pana Novotného sám konflikt a podal na něj trestní oznámení o napadení, které ale bylo odloženo.
V jednom z rozsudků je tento svědek skutečně zmiňován, ovšem chybně jako zaměstnavatel pana Novotného. „On se vyjadřoval k mému zeťovi, ale do rozsudku napsali, že ke mně. Prý potvrdil, že nemám sebereflexi,“ šokuje Novotný.
Novotný od počátku tvrdil, že byl napaden a jen bránil sebe a dceru. Policisté a soudy ale podle něj pracovali pouze s verzí založenou na výpovědi jeho zetě.
„S tímhle kovovým trezorem na mě nalítl. Policisté ale všude uvádějí, že do mě jenom strčil papírovou krabicí. Přitom ten trezor už může být brán jako zbraň, to ten útok pochopitelně zesílí,“ vysvětluje Novotný a ukazuje fotografii z místa činu.
Jedním z důkazů měla být také krev nalezená v hlavni zbraně, kterou měl následně Petr Novotný střílet. Podle expertizy nesla DNA Radima P. „Já mám ale vyjádření odbornice, podle níž to nejde zkoumat od teploty 60 stupňů. Pokud se ze zbraně střílelo, tak není možné, aby tam následně našli krev s jeho DNA,“ uvádí Novotný.
Žádná z kulek, které podle policie Petr Novotný při konfliktu vystřelil, nikoho nezasáhla. Soudy ale řešily ránu na ruce Ladislava P., který je otcem Radima P. Podle znalce šlo o spáleninu od plynové pistole. „Proti tomuto znalci jsem podal stížnost. Není to žádná spálenina, ale rána od kousnutí. Tu jsem mu skutečně způsobil já, jak mě držel pod krkem, tak jsem ho kousnul. Podle tvaru to pozná každé malé dítě. Nejsou tam žádné spálené chlupy a napadený navíc vypověděl, že měl bundu. Jak bych ho mohl spálit, aniž bych ji propálil?“ diví se Novotný. Se stížností ale nepochodil.
K obrovskému pochybení pak došlo ze strany soudu. V době, kdy už Nejvyšší soud řešil stížnost ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, zjistil Petr Novotný ze soudní databáze, že královéhradecký soudce Luboš Sovák vůbec neodeslal jeho dovolání k Nejvyššímu soudu (to se podává vždy k soudu, kde případ začal, a ten jej odesílá do Brna, pozn. red.). Stěžoval si proto u jeho nadřízeného a záhy obdržel obsáhlou omluvu s tím, že byl soudce potrestán.
Tím ale problémy neskončily! Nejvyšší soud vyhověl Pelikánově stížnosti a Petra Novotného osvobodil. Soudce Sovák tam ale následně odeslal zapomenuté dovolání. „Nejvyšší soud ho pochopitelně odmítl jako nedůvodné, protože už v této věci rozhodl. Jenže když tam někdo pošle dovolání, které je bezpředmětné, tak dostane pokutu 10 tisíc. Takže na mně pak krajský soud vymáhal, abych zaplatil 10 tisíc, a poslal mi exekuci na důchod,“ popisuje absurditu systému Novotný. „Takže jsem jako sedmdesátiletý důchodce musel opět běhat všude možně, než zase stáhli a omluvili se mi,“ uzavírá vyprávění o svých peripetiích v boji s justicí.
14°C
ale no ták slečno Šulcová, dostala jste od Nečesanejch další kapesné?