Taxivraždy u soudu ONLINE: Masakr si zapsal do deníku

Soudkyně nepovolila vstup části věřejnosti, údajně na žádost vězeňské eskorty. Podle našich informací jde o blízké jedné z obětí.

Soudkyně zahajuje soudní líčení, dochází hned k hádce!

Soudkyně: Pane obžalovaný, vy máte najednou druhého obhájce, z čeho ho budete platit? Vy jste žádal o bezplatného obhájce, toho vám může stát platit pouze jednoho.

Obžalovaný: Já doufám, že se najdou v rodině peníze.

Soudkyně: No vy jste pak podal žádost na bezplatného, protože již vaše matka nemá peníze, kdo ho tedy bude platit?

Obžalovaný: Stát.

Soudkyně: No stát to nebude!

Obžalovaný: Někde se peníze prostě najdou...

Výslech obžalovaného skončil. Na řadu přicházejí znalci z oboru psychologie a toxikologie, jde patrně o ty, které si obhajoba povolala dodatečně. Obžalovaný sedí v klidu na lavici, neustále si ale sahá na obličej.

„Nebylo zjištěno žádné psychologické onemocnění, žádný defekt. Obžalovaný je středně vyspělý, pochází z nevyvážených rodinných poměrů. V zátěži impulsivní a agresivní jednání, je snadněji emočně dráždivý. Uživatel drog. Možnosti resocializace jsou podprůměrné. Příznivé skutečnosti pro resocializaci jsou jeho věk a mentální, lhaní je trvalejší rys jeho osobnosti,“ čte znalec.

„Pokud jde o tu drogovou závislost, jak ji hodnotíte?“ zajímá soudkyni.

„Pan posuzovaný uváděl v různé době různé informace,“ vysvtěluje doktor Procházka. „Došel jsem k závěru, že pan posuzovaný byl závislý v předmětné době na subutexu, potom také jsem dospěl k závěru, že zneužíval pervitin. Otázkou je, jestli zneužíval rivotril, protože v té otázce se ty informace, které poskytl, lišily velmi.“

Soudkyně mluví o odposleších: On s druhým spoluvězněm se dostává do okamžiku, kdy sám připouští, že v tom taxíku seděl.

Znalec: To nevím tedy.

Soudkyně: On říká, „já jsem v tom taxíku i mohl sedět“, jak to chápete?

Znalec: Ti lidé, co sedí ve vězení, prostě vaří z vody a vymýšlí si i nemožné.

Soudkyně: Taky se třeba vytahují?

Znalec: To ano, to bych řekl, že je typické. Chlubí se trestnou činností, které se ani nedopustili.

Ptá se přísedící: Jaké jsou účinky subutexu, má vliv na řízení?

Znalec: Pod vlivem subutexu řídí auto lépe, než při absťáku. Mohu ještě k tomu taxíku, paní předsedkyně?Toxikomané jezdí v taxíku, protože to těm taxikářům taky prodávají!

Státní zástupce: Obžalovaný tu řekl, že měl 15 rivotrilů denně, ten den 10 a k tomu pervitin. Byl by schopen řídit?

Znalec: To je těžké říct, nevím, jak byly silné, navíc o něm nemluvil.

Obžalovaný: Byly dvoumiligramové.

Znalec: No tak kdyby si vzal 30 mg rivotrilu tak by nebyl schopen řídit.

Soudkyně: Ani přelézat zídku? 

Znalec: Nebyl.

Soudkyně: A cíleného jednání? Že by sischovával pervitin na strom?

Znalec: Nebyl. Kdyby pozřel 30 mg rivotrilu tak by nebyl schopen koordinované motorické aktivity, potácel by se.

Soudkyně: Kdyby mu řekl, postav se tady, vyndej všechno z kapes, jak by působil?

Znalec: To by bylo poznat, nebyl by schopen vyhovět, je to stav podobný velmi těžké opilosti.

Soudní líčení pokračuje Mgr. Sekerovou, znalkyní z Kriminalistického ústavu. „Na obličejích zavražděných byly charakteristické zplodiny, bez přítomnosti GSR - povýstřelových zplodin, tady to bylo olovo, barium, vápník - je to součást zápalkové slože. Výtěr z nábojnice - pro nás je vždycky zásadní to, co je v té nábojnici, protože to by se pak mělo vyskytovat na těch stěrech u obžalovaného - na panu Davidu V. se nenašlo nic. Pouze na kapse se našly ty částice bez toho vápníku.“

Eskorta přivádí Josefa G. – vězně, který seděl s Petrem V., bratrem obžalovaného.

Svědek: Trvám na své výpovědi.

Soudkyně: Pamatujete si, co jste tehdy řekl?

Svědek: Petr V. (bratr obžalovaného, pozn. red.) mi řekl, že se stala špatná věc, že jeho bratr polkl sklenici od léků a udělal špatnou věc.

Soudkyně: Jako pod vlivem těch léků?

Svědek: Ano.

Soudkyně: Ta špatná věc byla jaká?

Svědek: No byly to ty vraždy taxikářů

Soudkyně: Kolik jich bylo?

Svědek: No tři.