Lidé kvůli covidu „hloupnou“, odhalila studie. Nákaza je nutí dělat zbrklá a špatná rozhodnutí

Kanadští experti pracovali se 1500 respondenty ze Spojených států, studie vznikala v období duben až červen 2020 a vyšla v odborném časopise PLOS One. Podle jejich závěrů během pandemie covidu-19 lidé „hloupli“. Vědci vysvětlili, že lidí obávající se kvůli pandemii dělají špatná rozhodnutí a mají zhoršené výsledky u jednoduchých kognitivních testů. Konkrétně šlo o testy týkající se zpracování informací a posuzování rizik.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Problémy se zpracováváním informací

„Ti, kdož se až přespříliš stresují během pandemie a obávají se jejího průběhu, pomaleji zpracovávají informace, hůř si informace uchovávají a přeceňují negativa. Takoví lidé mají zkreslenou představu o mírách rizika,“ shodují se specialisté ve své studii. Závěry studie porovnávali s výsledky obdobných průzkumů provedených před pandemií.

„Výsledky jsou jasné a v porovnání s předchozími studiemi jsme zaznamenali zpomalení ve zpracovávání informací, zhoršení přesnosti během střídání činností a větší senzitivitu ohledně rizik,“ objasnili vědci. „Základní kognitivní schopnosti, které jsme během průzkumu poměřovali, jsou klíčové pro zdravý běžný život a rozhodování,“ řekl hlavní autor studie Kevin da Silva Castanheira.

„Výsledky tedy naznačují, že ve vysoce stresových údobí, jako je i globální pandemie, naše schopnost myslet, plánovat či posuzovat rizika jsou narušena a pozměněna. Porozumět těmto alternacím je klíčové, neboť zvládání stresových situací často záleží právě na těchto schopnostech,“ dodali vědci. Objasnili také to, že po respondentech jako první chtěli, aby ohodnotili vlastní míru obav spojenou s pandemií. Následné sady testů patřily mezi základní kognitivní testy včetně posuzování preferencí apod.

Proč na někoho covid „neskočí“? Přirozená imunita klíčem k novým vakcínám, slibují si vědci

Expertka: Je nutné najít vhodné strategie zvládání stresu

„Během studie jsme nenašli důkazy toho, že s většími obavami je spojena averze k riskování případně averze ke ztrátám. Místo toho jsme zjistili, že míra obav předvídá tendence jedince ke zkreslování míry rizika jako podceňování pozitiv a přeceňování negativ,“ stojí ve studii. Vědci se domnívají, že lidé, kteří se více stresují, jsou citlivější vůči rizikům, protože více vyhledávají informace a jsou více vystaveni vlivům médií.

„Dopad stresu a obav na kognitivní funkce je dobře známou věcí, většinou se však studuje v laboratorních a předem daných prostředích,“ doplnila spoluautorka studie Madeleine Sharpová. „Díky tomuto výzkumu jsme se mohli zaměřit na efekt reálných stresorů, a to na velkém vzorku. Při dalším výzkumu bude nutné se zaměřit na to, proč jsou někteří lidí citlivější na stres. Musíme identifikovat vhodné strategie zvládání stresu, které by je uchránily před jeho dopadem,“ zakončila Sharpová.