Svět 2022: Jaké události jím budou hýbat? Covid, bojkotovaná olympiáda, Macronův boj o palác i jubileum královny

Podle údajů portálu Our World in Data se do začátku nového roku podalo po celém světě 9,2 miliardy dávek očkování proti covidu-19, alespoň jednu injekci dostalo přes 58 % světové populace. V těchto dnech se podává přes 30 milionů každý den. Pokud by se tempo udrželo, znamenalo by to za celý rok deset miliard dávek, což by zhruba odpovídalo na očkování dvěma dávkami všech obyvatel planety.

Očkuje se ovšem už třetími, výjimečně i čtvrtými dávkami – a nelze vyloučit, že se objeví další varianta, jež učiní ze čtvrté dávky nutnost pro všechny. Zvládnou farmaceutické firmy vyrobit dost vakcín?

Světová zdravotnická organizace (WHO) si přeje, aby do poloviny roku bylo plně očkováno už 70 % všech lidí. To by se stihnout mohlo. Jen americká společnost Pfizer slibuje vyrobit čtyři miliardy dávek přípravku Comirnaty, který vyvinul německý BioNTech. „Dramaticky jsme změnili strategii. Napřed jsme počítali, že za rok 2021 vyrobíme 1,3 miliardy dávek,“ řekl serveru Yahoo Finance ředitel Pfizer Albert Bourla. „Když jsme si uvědomili situaci, investovali jsme do systému ještě víc a dokázali jsme objem zvýšit na tři miliardy dávek a na rok 2022 na čtyři miliardy.

Řádově stejný objem vyrábí AstraZeneca s partnery. Do konce roku 2021 dodala 2,5 miliardy dávek oxfordské vakcíny (též Vaxzevria, Covishield).

5. povolená vakcína v EU: Novavax schválily EMA i eurokomise, jednu složku vyrobí v Česku

Do portfolia se přidává také nová vakcína Nuvaxovid americké firmy Novavax. Oproti technologiím mRNA či vektorové vakcíny se zakládá na staré metodě očkování, kdy se do těla vpraví skutečný antigen (u koronaviru jeho spike protein), ne jen genetická informace, která přiměje tělo tento antigen vyrábět. Odborníci tak doufají, že tento rozdíl přiměje k očkování i některé z lidí, kteří dosud vakcínu proti covidu odmítali, neboť nevěří novým metodám či je odrazuje zmínka o genetice.

Jak informoval server Politico, Novavax má v plánu vyrobit dvě miliardy dávek. Do Česka z nich přijde 370 tisíc dávek, tedy pro 185 tisíc lidí.

Novavax žádá o schválení i v USA, tam však proces nabral zpoždění, píše agentura Reuters. V Indii, Indonésii či na Filipínách už vakcína zelenou dostala, vyrábět pro tyto trhy ji pod názvem Covovax bude Indický sérologický institut, největší světový výrobce očkování. A jelikož ji lze skladovat v běžných lednicích, má být velkou šancí pro Afriku.

Nový terč: omikron

Novavax tvrdí, že bude její vakcína fungovat i proti omikronu, přesto vyvíjí další očkovací látku právě kvůli této variantě; klinické studie mají začít v prvním čtvrtletí.

„Tento rok může být rokem, kdy nejen skončíme akutní fázi pandemie, ale také nastíníme cestu k silnější zdravotní bezpečnosti,“ prohlásil šéf WHO Tedros Ghebreyesus.

Alžběta II. v den korunovace. | Profimedia.cz

Alžběta II. se chopila vlády 6. února 1952, v 25 letech, letos tak oslaví 70 let na trůně – Platinové jubileum. A to nejen ve Velké Británii, nýbrž i v celém Společenství národů (Commonwealth), tedy v 53 dalších státech – ve 14 z nich nadále Alžběta sedí na trůně. Jeden trůn ovšem loni ztratila, karibský Barbados se stal republikou. Jak uvádí server Sky News, spekuluje se, že by mohla následovat Jamajka.

Výročí se ale nebude slavit v únoru, nýbrž až v červnu. Ve Spojeném království přidají státní svátek, slavit se bude prodlouženým víkendem 2. až 5. června. Spojí se s oficiálními oslavami panovnických narozenin, které jindy bývají druhou červnovou sobotu – Alžběta má sice narozeniny 21. dubna (bude jí 96), červen dává naději na lepší počasí.

Čínská restaurace, bombardování i bezohlední developeři. Rodiště Alžběty II. je opředeno mýty

Už teď je Alžběta II. nejdéle sloužícím panovníkem britských dějin, žádná žena nevládla tak dlouho žádné zemi světa. Aktuálně na Zemi není žádná starší ani déle sloužící hlava státu, ať už monarcha, nebo prezident.

V Jubileum připomenou i Hry Commonwealthu, taková menší olympiáda 72 zemí, tentokrát pořádaná 28. července – 8. srpna v anglickém Birminghamu.

Trump plánuje vytvoření vlastní sociální sítě: Facebook a Twitter ho zablokovaly | Reuters

Začátkem prosince firma Trump Media & Technology Group ohlásila, že už od rozličných investorů sesbírala dost peněz na provoz - miliardu dolarů (skoro 22 mld. Kč). „Vysílá to důležitý signál velkým technologickým firmám (Big Tech), že cenzura a politická diskriminace musejí skončit. Jak ukazuje naše účetní rozvaha, Trump Media & Technology Group bude v silné pozici pro boj s tyranií Big Tech,“ citovala z prohlášení BBC.

Co byl Parler? Sociální síť Trumpových fanatiků smazaly Amazon a Apple z internetové mapy

Na twitteru sledovalo Trumpa 89 milionů lidí, 33 milionů na facebooku a 24,5 milionu na instagramu, jak uvádí firma. Mnozí z nich, a/nebo i uživatelé sociálních sítí, kteří rádi šíří fake news, „alternativní fakta“, dezinformace, konspirační teorie, rasismus či výzvy k násilí, jistě uvítají novou platformu, která je v tom nebude omezovat.

V další fázi chce Trump spustit i internetovou televizi. Dost možná si připravuje půdu na politický comeback ve volbách 2024. Třebaže v listopadu 2020 s Joem Bidenem prohrál, v Republikánské straně má stále silnou pozici.

Lze očekávat, že silně promluví do kongresových voleb letos v listopadu. Jako každé dva roky Američané volí všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a obmění se též třetina Senátu; 36 států také bude volit své guvernéry i členy státních kongresů, zároveň proběhnou i četné další místní volby. V dolní komoře má Demokratická strana většinu, v Senátu jen tu nejtěsnější. O obě může přijít, Joe Biden by pak mohl jen obtížně realizovat svou politiku.

Emmanuel Macron. | Reuters

Důležitější budou letos volby ve Francii, prezidentský post by měl obhajovat Emmanuel Macron. V posledních volbách jeho nové liberálně středové uskupení Vpřed republiko (La République En Marche!, LREM) porazilo tradiční socialisty i republikány. I nyní to spíš vypadá, že mu hlavním rivalem je krajní pravice. Už ve druhém kole prezidentských voleb 2017 proti Macronovi stanula Marine Le Penová, předsedkyně Národního sdružení (Rassemblement national, RN; dříve Národní fronta). Nyní však má napravo konkurenci od dalšího nováčka v politickém kolbišti, známého politického komentátora Erika Zemmoura.

První kolo voleb se koná 10. dubna, za dva týdny druhé. Sílu zvoleného prezidenta pak ovšem v červnu určí volby parlamentní. Francouzská republika má zvláštní poloprezidentský systém. Pokud má v parlamentu většinu prezidentův tábor, což bývá častější, určuje politiku prezident, jako třeba v USA. Vyhraje-li však někdo jiný, hovoří se o kohabitaci; prezident reálně nemá silné postavení, vládne předseda vlády, jako v Česku.

Nová éra ABBY začala. | Twitter, Youtube

Švédská legendární čtveřice několik desetiletí od svého rozchodu roku 1982 odmítala návrat. Ani úspěch muzikálu a filmu Mamma Mia! je na pódium či do studia nedostal. Až v posledních letech se ledy začínaly hýbat a slavná popová skupina se pustila do nových projektů. V listopadu vyšlo nové album Voyage a ihned ovládlo hitparády spousty zemí včetně Česka. A chystají se i koncerty.

Jenže tady je háček: Ani po triumfu desky se fanoušci nedočkají regulérní živé show. Místo toho Agnetha Fältskogová, Björn Ulvaeus, Benny Andersson a Anni-Frid Lyngstadová připravují něco extra: Aby vypadali jako v časech největší slávy v 70. letech, nynější sedmdesátníky nahradí digitální avataři, totiž, jak říkají, ABBAtaři.

Částečně to budou stále oni, filmovými technologiemi nahráli své pohyby. Čtveřici muzikantů snímalo 160 kamer, vystoupení o 22 písních snímali pět týdnů. Na starosti to měla firma Industrial Light & Magic, kterou založil pro natáčení svých Hvězdných válek režisér George Lucas – a která, jen tak pro zajímavost, přivedla na svět i slavný napůl hraný, napůl animovaný film Avatar.

Na scéně digitální interprety doplní desítky živých muzikantů. Zazní nové písně z alba Voyage, ale samozřejmě hlavně největší hity, stojí na webu projektu. Už nespecifikují, zda diváci uslyší aktuální nahrávky zpěvaček, nebo archivní ze 70. let.

ABBAtaři se nevydají na klasickou šňůru, budou několik měsíců vystupovat ve speciálně zbudované ABBA Areně v Londýně. Termíny jsou vypsané od května do prosince, nejlevnější lístky se prodávají od 32 liber (950 Kč).

Projekt ABBA slibovala už pár let, odklady způsobila i pandemie koronaviru. Pomůže zkušenost z časů, kdy se koncerty rušily a spousta nejrůznějších aktivit se přesouvala na internet? „Předznamenává to další vývoj, kdy živá vystoupení nemusejí být živá, stačí, když diváky pohltí digitálně, aby prodala ohromné spousty vstupenek?“ obává se redakce Sky News.

Adele ve Vegas

Živý aspoň bude další popový comeback, rovněž v Británii (a rovněž na A): Adele. I ta loni vydala album po nějaké době, totiž desku jménem 30; fanoušci čekali šest let. Od 21. ledna do 16. dubna bude pravidelně vystupovat v Las Vegas v kasinu Ceasars Palace, v červenci pak chystá dvě vystoupení na festivalu British Summer Time v londýnském Hyde Parku. Obě už jsou ovšem vyprodaná.

Kampaň za bojkot pekingských olympijských her vedou karikaturisté i politici. | Twitter

Větší uspokojení mohou dosáhnout fanoušci sportovní, když na to najdou peníze. Už 4. února začínají zimní olympijské hry v Pekingu, potrvají do 20. února (4. až 13. března následují paralympijské hry). Stejně jako odkládané letní hry v Tokiu, i tady budou obavy z komplikací kvůli pandemii. Číně se však celkem daří udržovat koronavirus při zemi.

Hry však poznamená neúčast představitelů některých západních zemí, a nikoli kvůli covidu. Americký prezident Joe Biden ohlásil politický/diplomatický bojkot her, Ameriku nebude reprezentovat žádný politik – Bílý dům tak chce upozornit na genocidu Ujgurů v koncentračních táborech v Sin-ťiangu  i další porušování lidských práv v Číně. Nezúčastní se ani představitelé Kanady, Británie, Austrálie, Nového Zélandu, Japonska, Belgie, Rakouska, Estonska či Litvy.

Bojkot olympiády v Pekingu? Na Bidena tlačí kongresmani kvůli genocidě Ujgurů

Fotbalové stadiony, které rostou v Kataru pro mistrovství světa. | Qatar.to

Kontroverze se nevyhnou ani další globální sportovní události, jež se také koná jednou za čtyři roky: mistrovství světa ve fotbale. Poprvé bude v arabské a muslimské zemi, pořádá ho maličký Katar v Perském zálivu. A proto také bude šampionát poprvé v zimě, přesněji řečeno 21. listopadu až 18. prosince. I tak Katar staví stadiony klimatizované, což je jeden z důvodů kritiky. Nevoli jiných zase vyvolalo, že fotbalová federace vůbec vybrala Katar – zemi malou jak zeměpisně, tak fotbalově. Skandály kolem korupce ostatně od té doby stály místo nejednoho papaláše z FIFA, připomíná Sky News.

Hlavně se ale Kataru vytýká, za jak otřesných podmínek výstavba velkolepé infrastruktury probíhala. Jak je v ropné zemi obvyklé, stavební firmy dovezly dělníky z Asie, nezřídka se k nim chovaly doslova jako k otrokům.

V Kataru je takové horko, že nainstaloval klimatizace i do ulic. Má to zlý důsledek

Loni deník Guardian zjistil od ambasád Indie, Pákistánu, Nepálu, Bangladéše a Srí Lanky, že mezi lety 2010-2020 zemřelo v Kataru přes 6700 dělníků z těchto zemí. Není to kompletní číslo, gastarbeiteři přicházejí i odjinud. Přímo na stavbě jednoho ze sedmi nových stadionů zemřelo 37 dělníků, ale stavební boom v zemi probíhá do velké míry právě kvůli fotbalovému mistrovství – buduje se letiště, hotely, dopravní projekty, ba celé nové město.

„Velmi významná část zahraničních dělníků, kteří tu zahynuli, byla v Kataru jen kvůli tomu, že dostal právo pořádat mistrovství světa,“ konstatoval pro Guardian Nick McGeehan z neziskové organizace FairSquare Projects, jež se specializuje na pracovní práva zemí Perského zálivu. Až nedávno Katar přišel s reformami pracovní legislativy, která má migrujícím dělníkům zaručovat lidské podmínky.

SLS: Měsíční raketa pro NASA. | NASA

Velkou podívanou slibuje také kosmonautika. Tento rok by se poprvé měly vznést hned dvě obří rakety, chystané pro americký comeback na Měsíc. V březnu chce Elon Musk a jeho firma SpaceX poprvé na oběžnou dráhu poslat prototyp rakety a kosmické lodi Starship, a sotva se podaří první testy, začne ostrý provoz s vynášením stovek satelitů pro internetové připojení Starlink. Už roku 2023 by na oblet Měsíce mohla vzít prvního turistu, misi si zaplatil japonský boháč Jusaku Maezawa.

NASA zatím dokončuje svou vlastní raketu SLS a kosmickou loď Orion, jež půjdou ve stopách projektu Apollo. První bezpilotní test, rovnou cesta kolem Měsíce, by také mohl proběhnout už v březnu. Další let ponese k Měsíci posádku, ale ne dřív než na jaře 2024; přistání na Luně čeká až misi Artemis 3 v polovině dekády. Na lunárním povrchu zatím budou zkoumat a chystat nejrůznější technologie malé i velké sondy a roboty z řady zemí.

Na oběžnou dráhu Země by mělo začít létat víc nových raket a kosmických lodí, včetně lodi Boeing Starliner, který má doplnit Crew Dragon a Sojuz pro lety s posádkou na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). 

„Podlahová plocha“ na oběžné dráze se také rozroste: Čínská orbitální stanice Nebeský palác (Tchien-kung/Tiangong) dostane dva nové moduly, aby mohla podobně jako ISS sloužit pro mnohaměsíční pobyty kosmonautů a vědců.

Vesmír roku 2022: Cesty boháčů, návrat na Měsíc, české družice a nebeský palác z Číny

Si Ťin-pching při novoročním projevu 2022. | ČTK / AP / Li Xiang

Jiný čínský palác budou v říjnu sledovat politologové. V Pekingu se má konat 20. sjezd Komunistické strany Číny, očekává se, že prezident Si Ťin-pching navzdory tradici – a díky již prosazeným změnám zákonů – bude pokračovat v čele státu i strany i po třetí období.