14°C
Čínská restaurace, bombardování i bezohlední developeři. Rodiště Alžběty II. je opředeno mýty
Dnes se členové britské královské rodiny zpravidla rodí v předních porodnicích, dřívější princové a princezny přicházeli na svět v Buckinghamském paláci – ale co sama královna? Alžbětino rodiště je opředeno mýty, píše BBC.
Královna přišla na svět 21. dubna 1926 na adrese Brutonská ulice 17, Mayfair, Londýn. Jejím rodištěm nebyl ani palác, ani nemocnice, nýbrž celkem běžný městský dům v lepší, ale přece jen rušné čtvrti hlavního města.
Třípatrový dům patřil jejímu skotským prarodičům, hraběti (Earlovi) Claudu Bowes-Lyonovi ze Strathmore a Kinghorne a jeho manželce Cecilii. Jejich dcera, Elizabeth Bowes-Lyonová (1900-2002, ve druhé polovině století známá coby královna matka) se tady 26. dubna 1923 připravovala na sňatek s princem Albertem neboli vévodou z Yorku. Pár týdnů před třetím výročím svatby se sem přestěhovali, aby tu přišel na svět jejich prvorozený potomek. „Místnost v prvním patře, kde se malá princezna narodila, patří k těm nejméně zdobným, ale také nejprosluněnějším,“ psaly dobové noviny.
Chudá královská rodina
V těch časech to byl dům hodný vyšších vrstev, jak říká Toby Cuthbertson z katastru čtvrti Westminster. Ale ne těch nejvyšších – jejich obydlí obvykle nemívala číslo popisné, nýbrž vlastní jméno. Tehdy bývala čtvrť Mayfair populární mezi šlechtickými rody, které pobývaly na venkovských panstvích, ale v Londýně si také držely „menší“ nemovitost.
„Připomíná nám to, že tehdy královská rodina nebyla tak bohatá. Peníze byly problém,“ vysvětluje pro BBC historik Robert Lacey. Mějme však na paměti, že na mladé obyvatele měšťanského domu neměl čekat trůn, Albert byl druhorozeným synem krále Jiřího V.
Vévoda z Yorku, zvaný familiérně Bertie, odtud mohl chodit pěšky za svým logopedem Lionelem Loguem, jenž mu pomáhal s koktavostí, jak zachycuje populární film Králova řeč. Brzy se ale přestěhovali.
A co se stalo s Alžbětiným rodištěm? Změny potkaly celou čtvrť. „Po válce si nikdo nemohl dovolit udržovat tyto staré, velké domy, tak se ze spousty z nich staly kanceláře,“ říká Simon Burgoyne z realitní kanceláře Knight Frank – její spoluzakladatel Howard Frank se začátkem 30. let staral i o královnino rodiště. Zvažovalo se, že se na kanceláře přestaví i tento dům, architekti naplánovali, jak by se místnosti přepažily. Ale k tomu nedošlo.
Kdyby dům dnes stál, měl by hodnotu přinejmenším 25 milionů liber (743 milionů Kč), ale možná až čtyřnásobnou, odhaduje Burgoyne. Teď by ho zřejmě potkal opačný osud, trend je z kanceláří zase dělat luxusní byty.
Jenže dům už dávno nestojí. Nemůže za to ale Adolf Hitler, jak se traduje – tedy že padl za oběť bombardování Luftwaffe začátkem 40. let. Ještě před pár dny to říkala i anglická Wikipedie, než přispěvatelé informaci opravili. Dokumenty z Britské knihovny a jiných archivů však ukazují, že dům z 18. století zničili sami Britové – tedy developeři, a to těsně před válkou.
Roku 1937 muž v cylindru a fraku formálně zahájil demolici mnoha domů na Brutonské ulici a za rohem na Berkeleyho náměstí. Plán byl vybudovat hotel pro Kanadskou pacifickou železnici, nakonec tu ale vyrostl ještě ambicióznější kancelářský a obchodní komplex. Na historii tehdy developeři ani úřady příliš nehleděly, třebaže podle jednoho dobového reportu padlo „dvacet z nejvíc historických domů v Londýně“.
Metropolitní archiv pak obsahuje poznámku z května 1939, která uzavírá složku na budovu Bruton Street 17: „Její parcela nyní tvoří součást té, na níž byl postaven Berkeley Square House.“
Koluje také další informace, která se může vůči královskému majestátu jevit trochu nedůstojná: Že se z Alžbětina rodiště stala čínská restaurace. To je ovšem informace docela správná, číslo 17 na Brutonské dnes nese podnik, který se nachází v onom obchodním komplexu. Není to však žádný laciný fast-food, nýbrž kantonská restaurace Hakkasan oceněná michelinskou hvězdou či slušným umístěním v žebříčku top 50 dle magazínu Restaurant.
A hned u nenápadného vchodu, označeného jen čínským symbolem, jsou na zdi dvě plakety připomínající panovnici. První se tu objevila roku 1977 k jejímu stříbrnému jubileu, čili 25 letům na trůně; druhá roku 2012 k jubileu diamantovému (60 let). Šéfka restaurace si tu špetku královské historie pochvaluje: „Je to perfektní zajímavost, kterou naši hosté oceňují,“ řekla BBC.
Luxusní podnik však jen kouskem stojí na místě, kde býval Alžbětin rodný dům. Jak ukazují katastrální experti čtvrti Westminster, nejblíže Alžbětinu rodišti je nenápadný boční vchod do kanceláří. A na dalším konci někdejší parcely dnes je autosalon s limuzínami Bentley.
Celý objekt patří královské rodině – jenže ne té britské, nýbrž šejkům z Abú Dhabí, kteří do portfolia v této části Londýna investovali odhadem pět miliard liber (skoro 150 miliard korun).
Ve svém rodišti královské novorozeně dlouho nepobylo, ještě roku 1926 se rodina přestěhovala do většího domu na slavné ulici Piccadilly, čp. 145.
Zde Alžběta strávila podstatnou část dětství, stejně jako mladší sestra Margaret (1930-2002); ta se však narodila ve Skotsku, v matčině rodinném sídle, hradu Glamis. Ani dům na Piccadilly už nestojí, a v tom skutečně má prsty nacistické letectvo. Roku 1940 ho velice poničil nálet. Dnes místo několika tehdejších domů stojí InterContinental Hotel London Park Lane s parádním výhledem na Hyde Park.
Kvůli bombardování se princezny za války odstěhovaly na královský hrad Windsor. To už jejich adresou nebyla ani Piccadilly Street – roku 1936 se rodina přesunula do Buckinghamského paláce, když se z Alberta stal Jiří VI. Starší bratr Edward VIII. se totiž brzy po otcově smrti zřekl trůnu, aby si mohl skandálně vzít rozvedenou Američanku Wallis Simpsonovou. Mimochodem, ve 30. letech ji sledovala tajná služba pro podezření, že má v Londýně milence – a to prodejce aut jménem Guy Marcus Trundle na adrese Bruton Street 18, tedy o vchod vedle rodiště její královské neteře. A jak už bylo řečeno výše, auta se tam dodnes prodávají…
Windsor radši než Buckinghamský palác
Dnes má královna vedle hlavního sídla – Buckinghamského paláce v Londýně - několik dalších rezidencí. Jak připomíná BBC, ve skotském hlavním městě Edinburghu slouží koruně část paláce Holyroodhouse. Na prázdniny jezdívá do skotského hradu Balmoral nedaleko Aberdeenu, Vánoce zase má panovnice ve zvyku trávit v paláci Sandringham House v hrabství Norfolk (kde zemřeli její děd i otec, Jiří V. a VI.).
Nejmilejším domovem jí však je hrad Windsor, kam se může uchylovat na víkendy, věnovat se mimo jiné svým koním a psům. „Královně a její sestře byl domovem po dlouhou dobu, což upevnilo city a pouto, které k tomu místu chová,“ popsal pro BBC královský životopisec Christopher Warwick. A od března 2020 tam je královna vlastně trvale, cítí se tam za pandemie koronaviru bezpečněji než v Londýně.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.