Bojkot olympiády v Pekingu? Na Bidena tlačí kongresmani kvůli genocidě Ujgurů
Olympijské hry zdaleka nejsou jen o sportu. Každé jsou cirkusem politiky, peněz, velkého byznysu, nacionalismu a diplomatického předvádění se velmocí a jejich vůdců. Tento cirkus příští rok v Pekingu by mohly bojkotovat Spojené státy – kvůli genocidě Ujgurů. Co by to znamenalo, rozebírá analýza CNN.
Letní olympijské hry v Pekingu roku 2008 představily Čínu jako nastupující mocnost. Zimní olympiáda 2022 míří opět do Pekingu a bude platformou, na které se chce Čína prezentovat coby globální velmoc. Slavnostního zahájení a zakončení se obvykle účastní lídři mnoha zemí s politickými a diplomatickými delegacemi.
Americký prezident Joe Biden je pod tlakem od některých kongresmanů i četných lidskoprávních organizací, aby se her osobně nezúčastnil a ani oficiální delegaci neposílal. Naléhají politici z Republikánské i Demokratické strany. A někteří republikáni by nejradši neposlali do Číny ani americké sportovce. Někdejší prezidentský kandidát Mitt Romney zase navrhl v rámci americké delegace do Pekingu poslat čínské disidenty a náboženské představitele.
„Čína využije zimní olympiádu k posílení své prestiže a postavení na globální scéně – uspořádá bezchybně zorganizovanou mezinárodní událost a bude se tím snažit posílit legitimitu svých autoritářských hodnot. Je morální povinností čelit pokusům Komunistické strany Číny zakrývat či zlehčovat důležitost lidských práv,“ argumentuje v komentáři pro CNN John Lee, politolog Sydneyské univerzity a někdejší poradce australské ministryně zahraničí.
Historie se (ne)opakuje
Bidenova vláda s těmito názory docela souhlasí. „Bavíme se se spojenci, s partnery, zeměmi po celém světě o tom, jak se ke hrám staví, jak zvažují svou účast,“ pronesl 10. listopadu ministr zahraničí Antony Blinken s tím, že američtí sportovci soutěžit vyrazí. „Je to aktivní konverzace, víc k tomu zatím nedodám,“ citovala ho CNN. Širší diplomatický bojkot by prezidenta Si Ťin-pchinga připravil o tu velkou slávu, hoštění světových vůdců na velkolepé oslavě.
Diplomatická neúčast by nebyla takovým neštěstím pro sportovce, jakou se stal roku 1980 kompletní americký bojkot her v Moskvě (kvůli sovětské invazi do Afghánistánu) a odplata východního bloku, který se nezúčastnil následujících her v Los Angeles.
Roku 2008 tehdejší americký prezident George W. Bush také bojkot zvažoval, tehdy kvůli útlaku Tibetu a čínské podpoře súdánské vlády během kruté občanské války v Dárfúru. Tehdy se Washington snažil najít rovnováhu mezi kritikou Pekingu a nadějemi, že politiku komunistů dokáže pozitivně ovlivnit. Po bojkotu volala, stejně jako nyní, i demokratka Nancy Pelosiová, tehdy i dnes předsedkyně dolní komory Kongresu. Nakonec však Bush pozvání svého protějšku Chu Ťin-tchaa přijal.
Dnes jsou vztahy USA a Čínské lidové republiky nejstudenější od navázání diplomatických styků roku 1978. Minulé pondělí prezidenti Biden a Si Ťin-pching jednali o různých věcech na on-line summitu; otázka účasti na hrách se ale neřešila. Mluvčí Bílého domu zatím téma nekomentoval, jen potvrdil, že se o něm na virtuálním summitu prezidentů nehovořilo. Podle informovaného zdroje CNN se Biden snažil ve „zdravé debatě“ o zlepšování vztahů s Čínou, které se zhoršily v posledním roce vlády Donalda Trumpa; přesto při tříapůlhodinovém hovoru s čínským protějškem nevynechal témata lidských práv, čínské agresivity vůči Tchaj-wanu či obchodních sporů.
„Bylo by to velké překvapení, kdyby Biden nakonec přes Pacifik vyrazil,“ soudí zpravodaj CNN z Bílého domu Stephen Collinson. Podle zdrojů deníku Washington Post Biden brzy rozhodne americké představitele do Pekingu neposílat.
Úplný bojkot ve hře není. „Pekingu by přivodil potupu. Problém ale je, že bojkot vedený Spojenými státy by nejspíš nepodpořilo moc zemí, Čína by využila své ekonomické páky, aby od něj odradila menší země. USA a případnou malou skupinu demokracií, které by takový krok učinily, by Čína nevyhnutelně označila za partičku nabručených outsiderů,“ glosuje politolog Lee. „A pak se Čína postaví do nastupujícího lídra skupiny zemí, které nejsou spojenci USA.“
Podle něj by USA měly prosazovat diplomatický bojkot, ale zároveň podporovat sportovce i zahraniční novináře, aby se po Číně pořádně rozhlédli, nenechali se omezovat pořadateli, kam smějí chodit, s kým se smí bavit a co smějí říkat.
„Scéna zimní olympiády by se měla využít, aby svět dostal lepší vhled do fungování diktátorských institucí Číny a osvětlila se hrozná realita porušování lidských práv v zemi,“ napsal Lee a připomíná, že i olympijská charta zahrnuje univerzální základní principy etiky a zakazuje jakoukoli diskriminaci.
Za genocidu uznalo útlak Ujgurů a dalších náboženských a etnických menšin v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang americké ministerstvo zahraničí letos v lednu – a to den předtím, než tehdejší ministr Mike Pompeo s celou vládou Donalda Trumpa skončil v úřadě. Trumpovo ministerstvo obrany hovořilo o nejméně milionu, spíše ale skoro třech milionech z desetimilionové populace Sin-ťiangu, kteří prošli detenčními tábory. Bidenova administrativa toto označení nijak nerozporovala, v červenci takto například o „genocidě ujgurských muslimů a zločinech proti lidskosti“ podle CNN hovořil ministr obrany Lloyd Austin.
Česká vláda či prezident k tématu mlčí, letos v červnu ovšem genocidu a zločiny proti lidskosti jednomyslně uznal senát.
Čína taková nařčení rezolutně odmítá a tvrdí, že nejde o detenční centra či koncentrační tábory, nýbrž o vzdělávací zařízení, kde své občany učí pracovitosti a mýtí terorismus a separatismus.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.