Covid Vráťovi (67) zničil plíce, skončil v kritickém stavu! Lékaři mu nedávali šanci
„Říkali nám, že umře, ale on vstal doslova z mrtvých." Tak začínají své vyprávění sestry Andrea a Veronika, kterým letos covid málem vzal tatínka Vráťu (67). Zákeřná nemoc mu zcela napadla plíce, ani lékaři už rodině nedávali šanci. Nakonec se ale stal doslova zázrak.
Pan Vráťa se celý život živil jako kamioňák a ve volném čase se věnoval své rodině. „V nemocnici byl za celý svůj život jednou, a to před 20 lety. Tehdy mu diagnostikovali cukrovku jako následek věčného jídla za volantem,“ popisuje pro Blesk.cz jedna z dcer.
Život se celé Vráťově rodině změnil letos v únoru poté, co byl převezen do Ústřední vojenské nemocnice v Praze. „Bylo to týden poté, co doma s maminkou zápasili s covid-19. Kromě nikterak závažného problému s dechem a kvůli problémům s chutí a pravidelnou stravou, pro diabetika zcela zásadní, zhubnul asi 10 kilo a cítil se velmi oslabený,“ vzpomíná dcera. Manželka mu nakonec zavolala sanitku a jel do nemocnice na vyšetření. To, co se dělo dál, ovšem všechny zaskočilo. Následující dny, týdny a měsíce se pro rodinu změnily v noční můru.
Umělý spánek a plicní ventilace
„O den později jsme se dozvěděly, že táta přijel pozdě, je ve velmi kritickém stavu a v ohrožení života. Rozjel se mu těžký zápal plic. Covid prý zcela napadl plíce a bude záležet, zda infekci zvládne a jakým způsobem se bude hojit napadená plicní tkáň,“ vzpomíná dcera.
Stav se rychle zhoršoval a po čtyřech dnech se lékaři rozhodli. Tatínka uvedli do umělého spánku a napojili ho na umělou plicní ventilaci. Následovala tracheostomie. Bohužel Vráťův zdravotní stav se v dalších týdnech jen zhoršoval. Objevovaly se další infekce, záněty plic i dalších orgánů.
Není naděje?
„Bylo nám řečeno, že poškození plic se zhoršilo až k 70 %. Že vir prošel postupně celým tělem a šance na přežití jsou čím dál menší. Probíhalo několik neúspěšných pokusů o tátovo probuzení z kómatu. Padala témata, jako poškození mozku, transplantace plic, možnost ochrnutí,“ popisuje dcera, která zároveň dodává, že rodina se nehodlala vzdát naděje, že všechno přece jen dobře dopadne.
Uběhlo několik měsíců, když rodině z nemocnice zavolali, že je jim to moc líto, ale navzdory využití veškerých dostupných léčebných prostředků a postupů není již zdravotní stav tatínka slučitelný se životem a svůj boj prohrává.
Jedna z vět, kterou při tomto telefonátu lékař pronesl, byla: „Jsem lékař, ne dogmatik, pokud věříte na zázraky, tak teď je ten pravý čas. Pár jsem jich zažil. My v nemocnici budeme o vašeho tatínka pečovat do posledního dechu a uděláme vše pro to, aby v posledních dnech svého života fyzicky ani psychicky netrpěl, to vám slibuju.“
Nic horšího obě sestry snad ve svém životě neslyšely. Dostaly tehdy výjimku, že v tomto případě se mohou přijít na JIP s tatínkem rozloučit, protože kvůli covidovým opatřením byly jinak po celou dobu návštěvy v nemocnici zakázány.
Stal se zázrak
„Přestože jsme se s tím nechtěly smířit, snažily jsme se tuto situaci alespoň nějak zpracovat. Se sestrou a mamkou jsme si slíbily, že budeme při tátovi stát do poslední chvíle a nebude při odcházení sám, i když nás vůbec nevnímá,“ vzpomíná jedna z dcer. Po této návštěvě se ale stal zázrak! Jejich tatínek začal sám dýchat, a to skoro po čtyřech měsících.
Lékaři rodině nicméně sdělili, že už sice vůbec nepotřebuje plicní ventilaci, ale na jeho celkovém stavu to bohužel nic nemění. Tělo se prý tak dlouho a intenzivně bránilo, až opotřebovalo a spotřebovalo samo sebe. Po dalším týdnu ale jejich tatínek vypadal, jako by návštěvu vnímal! Na sesterně si tedy sestry s maminkou vypůjčily tužku a papír a se sestřičkou šly fascinovaně pozorovat, co se bude dít.
„Táta psal vzkaz. Nikdo, dokonce ani lékaři, jsme to nechápali. Říkali nám, že podle různých hodnot, vyšetření a fyzického stavu, by mezi námi už táta neměl být. Že takový případ hodně dlouho neviděli a že je to neskutečně silný bojovník,“ radují se dcery.
Chybí peníze
V současnosti pan Vráťa zatím nechodí, má problémy s hybností obou rukou a s mluvením. Je po nemoci oslabený, vyhublý a aktuálně je vyživován převážně sondou přímo do žaludku.
„Když se nevzdal táta a svůj život si vybojoval, my se nechceme vzdát myšlenky, že se nám jednou vrátí domů po svých,“ říkají dcery, které si kvůli finančně náročné péči o otce obě našly i druhé zaměstnání.
„Umístily jsme tátu do státních i soukromých zdravotních zařízení, ale začal nám zase odcházet před očima. Proto jsme mu před měsícem našly nejlepší soukromou LDN, daly na ni dohromady 110 tisíc korun. Nyní se už pomalu zlepšuje, jednoho dne půjde na rehabilitační kliniku a pak snad domů. Přes to, že se snažíme hodně pracovat a zaplatit, co můžeme, naše možnosti i fyzické síly mají své limity,“ popsala dcera, která pro tatínka založila sbírku na dobročinné platformě Donio.
„Sebraly jsme odvahu a poprvé v životě se obracíme s prosbou o pomoc,“ dodaly sestry, které z vybraných prostředků zaplatí pobyty v LDN či na rehabilitačních a plicních klinikách. Důležité budou i fyzioterapie, masáže a také nutriční terapie, která je u něj jako u diabetika velmi důležitá.
Pravidla pro třetí dávku očkování proti covidu-19.
U známých mají teď s covidem z pobytu v nemocnici 20 měsíční nakažené dítko.