Očkování dětí na obzoru? Zatím je příliš brzy, tvrdí Maďar po nadějné studii Pfizeru
Farmaceutická společnost Pfizer oznámila, že její vakcína proti covidu-19 vyvinutá ve spolupráci s firmou BioNTech se v klinických testech ukázala jako bezpečná a vysoce účinná u dětí ve věku 12 až 15 let. Závěry vycházejí z předběžných dat o testování. Podle agentury AP vývoj přibližuje scénář, že v dané věkové skupině se začne očkovat na konci letošního léta. Podle epidemiologa Rastislava Maďara zatím ale není jasné, kdy by mohly vakcínu dostat děti v ČR. V rozhovoru pro Blesk Zprávy popsal, co vše může ještě očkování v této skupině stát v cestě.
Pana docente Maďare, dá se odhadnout, po oznámení společnosti Pfizer o bezpečnosti vakcíny pro věkovou skupinu 12 až 15 let, kdy by mohly být očkované děti v České republice?
Zatím je to příliš brzy určit. Ale rozhodně by to mělo přijít na řadu až po tom, co se naočkují starší věkové kategorie, protože to riziko stoupá především s věkem.
Je Pfizer jedinou firmou, která takto testuje vakcíny u dětských skupin?
Těch studií je více. Pfizer, Moderna i Johnson and Johnson už dokonce na základě úspěšných testů začaly klinické testování u dětí od 6 měsíců do 12 let. Pokud jim to dobře dopadne, tak by mohly spustit očkování v jedné nebo ve dvou vlnách očkování kompletní dětské populace od půl roku věku.
Předpokládám, že i v tomto případě by se očkovaly nejdříve děti s nějakým chronickým onemocněním?
Ano, i tady by se nejdříve přistoupilo k dětem, které patří z hlediska zdraví do rizikové skupiny. Jedná se také o prevenci takzvaného nosičství u všech dětí. Ale jak říkám, rozhodně by měli být nejdřív naočkovaní starší lidé, kteří o to mají zájem, a následně všichni bez ohledu na věk, kteří splňují parametry rizikového pacienta. To znamená onkologicky nemocní, lidé s různými chronickými vadami a další.
A dá se tedy odhadnout, kdy přijde řada na plošné testování i u dětské populace?
Určitě to bude až na konci toho řetězce. Nikdo ale podle mě zatím neumí úplně přesně posoudit, kdy to bude. Odvíjí se to také od toho, jestli nepřijde nějaká nová varianta, která by vytvořila nutnost úpravy struktury té vakcíny. A tím by se vytvářely nové verze očkování a tím by se tedy celý proces proočkovanosti zpomalil.
A může to zbrzdit i studie, která má ukázat, jak dlouhý bude účinek stávajících vakcín?
To bude jeden z nejdůležitějších parametrů. To stále totiž nikdo ještě neví a zkoumání má trvat zhruba dva roky, v podstatě až do jara 2023. Pokud by se ukázalo, že tak hladina protilátek klesá například po roce, po roce a půl, tak by se místo očkování dětí musela spustit třetí vlna přeočkování té rizikové skupiny dospělých.
Jakým procesem musí pak projít nově testované vakcíny pro dětskou populaci? Čeká ji stejné kolečko u Evropské lékové agentury (EMA) a popřípadě i českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)?
Ten proces by byl stejný v tom, že firmy musejí doložit podrobné parametry výsledku testování. Ale když je jednou ta molekula registrovaná, tak ten proces rozšíření indikací u věkových kategorií je rychlejší a jednodušší. Formálně by tedy ten proces schvalování byl podobný, ale byl by rychlejší. Ta zkušenost s jednotlivými vakcínami už je ve světě obrovská a toto by ten proces rozšíření na další věkové kategorie mohlo jednoznačně urychlit.
