„Nad koronavirem zvítězíme“ povzbuzuje Merkelová. Země se pět hodin přely o „porcování“ vakcín

Lídři se k summitu, který se kvůli zhoršení pandemické situace v Evropě na poslední chvíli přesunul do virtuálního prostředí, sešli v době sporů o dodávky vakcín, kterých má unie méně, než očekávala. Zatímco shoda na společném prohlášení, že unie musí „zásadně a naléhavě“ urychlit výrobu a distribuci vakcín bude patrně jednomyslná, komplikovanější debata se podle diplomatů čeká o tom, jak tohoto cíle dosáhnout.

Země nejsou jednotné v otázce, jak moc omezovat vývoz vakcín ve snaze přimět zejména firmu AstraZeneca, aby plnila slíbené množství dodávek. Těch v prvním čtvrtletí společnost dodá evropskému bloku necelou třetinu z původně plánovaných téměř 100 milionů. Nedůvěru navíc den před summitem vzbudila zpráva o 29 milionech dávek této vakcíny skladovaných v Itálii.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Čísla rostou v celé Evropě“

Evropská komise ve středu navrhla, aby se kontroly a možné zákazy vývozu nevztahovaly jen na firmy neplnící dodávky, ale i na země, které jsou napřed v očkování a vakcíny nevyvážejí. Častější využívání zákazu se však nelíbí státům jako Nizozemsko, Belgie či skandinávským zemím.

„Panují obavy, aby se to neobrátilo proti EU,“ řekl novinářům jeden z diplomatů s tím, že při příliš častém zakazování vývozu by mohly některé země přestat do Evropy posílat komponenty k výrobě vakcín. Záměr unie kritizovala zejména Británie, kterou by omezení vývozu mohlo postihnout nejvíce. Londýn a Brusel se ve středu večer ve společném prohlášení shodly, že chtějí hledat řešení výhodné pro obě strany. Tím by podle diplomatů mohlo být například sdílení části produkce AstraZeneky ze závodů v EU. Na rázný přístup k omezování vývozu apeloval šéf Evropského parlamentu David Sassoli, který s lídry promluvil na úvod videokonference.

Velikonoční lockdown nebude, Merkelová po zmatcích přiznala chybu: „Hluboce toho lituji“

Ani během zhruba pětihodinové diskuse se lídři členských zemí nedokázali shodnout na dorovnání nerovnoměrné distribuce vakcín, které požaduje Rakousko podporované Českem a dalšími čtyřmi státy. Tyto země chtějí přehodnotit současný distribuční klíč a jako kompenzaci získat větší podíl z urychlené dodávky deseti milionů dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech. S tím však nesouhlasí další státy v čele s Německem, které podle diplomatů kritizují mimo jiné ostrá slova rakouského kancléře Sebastiana Kurze na adresu společných nákupů vakcín.

„Pokud se nepodaří najít řešení, může to Evropskou unii poškodit dlouho nevídaným způsobem,“ řekl před jednáním novinářům Kurz. Zatímco další země zvažují podle diplomatů i jiné možnosti kompenzace než zvýšený příděl od Pfizeru, Rakousko spolu s Českem či Chorvatskem trvá na svém. Německá kancléřka Angela Merkelová či francouzský prezident Emmanuel Macron před summitem dali najevo, že přes dosavadní nedostatky stále podporují současný systém a během summitu podporováni dalšími politiky odmítají Kurzovi ustoupit.

Podle nejmenovaného unijního činitele proto Michel debatu přerušil a lídři se rychle shodli na společném prohlášení ke vztahům s Tureckem. Poté se začali věnovat tématu digitalizace jednotného trhu.

„Nad koronavirem zvítězíme“

„V podstatě čelíme zcela nové pandemii,“ řekla. Zdůraznila proto, že je nezbytné testovat. Zopakovala, že Německo poskytuje nejméně jednou týdně zdarma rychlotest svým obyvatelům, kteří by toho měli využívat, obzvláště pokud se scházejí s více lidmi. V této souvislosti zmínila jihoněmecký Tübingen, jemuž se daří držet šíření infekce pod kontrolou. Podle odborníků je to díky tomu, že od počátku pandemie nabízí zdarma testování.

V závěru kancléřka řekla, že konec pandemie je díky očkování na dohled. „Nad koronavirem zvítězíme,“ zdůraznila.