Prožíváme tragédii, ale pandemie v létě vymizí, věří Konvalinka. Blatný zmínil problém

Univerzita Karlova ve středu v Karolinu uspořádala velkou konferenci, ohlížející se za rokem s covidem. Mezi účastníky se zařadili i ministr zdravotnictví Jan Blatný a ministr školství Robert Plaga (za ANO). Agentura Ipsos při té příležitosti vydala průzkum, který odhaluje, že obavy z covidu má rok po vypuknutí epidemie cca 70 procent lidí. Experti varovali před tím, že se objeví i další epidemie a krize, podle biochemika Konvalinky by se ta současná mohla utlumit v létě.

Expertka: Virus je záludný

„Je vidět, které státy na to byly více připravené,“ uvedla na konferenci Ruth Tachezy, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie PřF UK. „Velkou roli hrají vlastnosti toho viru. Je velmi záludný, velice snadno se nepozorovaně šíří a potom udeří zase poměrně tvrdě. Smrtnost není úplně malá na tento virus,“ podotkla.

„To, co mi teď prožíváme, je předpovězená pandemie, předpovězená tragédie. Řada z nás předpovídala, že přijde veliká virová epidemie, na kterou nejsme připraveni. Popravdě řečeno, čekali jsme spíš chřipkovou epidemii,“ přiznal biochemik Jan Konvalinka, prorektor UK pro vědeckou činnost.

Blatný: Srovnávat země je teď módní

„V poslední době se stalo velmi módním srovnávat různé země mezi sebou a říkat, kdo je horší a kdo je lepší,“ ohradil se ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který upozornil na to, že různé země používají různý způsob reportování a srovnání tak nemusí být relevantní.

„Koronavirus je v některých částech naší země již dlouho a zůstane tady s námi v podstatě na pořád,“ podotkl Blatný.

„Epidemie ukázala dvě naprosto zásadní věci: máme velmi robustní, velice dobře fungující a velice dobře strukturované zdravotnictví se skvělými zdravotníky. Řada zemí, i když jsou třeba na západ od nás, tuto výhodu nemají,“ upozornil Blatný. „Robustnost našeho zdravotnictví a ochota našich zdravotníků jsou tím hlavním, proč i přes obrovskou zátěž, která v současné době je větší než ve většině zemí, to zdravotnictví nepřestalo fungovat,“ pokračoval Blatný.

Přehledně: Kdo má v ČR nově nárok na vakcínu? Rozhodne tabulka diagnóz a chronických nemocí

Blatný zmínil i rozvolňování v budoucnu. „I antigenní testování spolu s očkováním či průkazem, že člověk v nedávné minulosti onemocnění prodělal budou mít význam pro to, jakým působem se budou moci v budoucnu uvolňovat různá opatření, zpřístupňovat služby a další části běžného života a jakým způsobem je budou moci lidé využívat,“ uvedl Blatný.

V současnosti však Česko setrvává v okresním lockdownu se zavřenými školami a školkami, omezenými službami i setkáváním lidí.

Konvalinka: V léto epidemie vymizí?

„Je popravdě řečeno trochu smutné a není dobrá vizitka pro nás pro všechny, že to tak špatně zvládáme. Když už jsme se na to tak špatně připravili, tak je velice důležité, abychom se alespoň poučili, co to znamená pro současnost, pro dokončení této pandemie, která, jak jsem přesvědčen, už se pomalu chýlí ke svému konci a co to znamená pro budoucnost,“  nechal se slyšet Konvalinka.

„Opravdu jsem přesvědčen, že ta epidemie s létem tohoto roku vymizí. To je moje optimistické přesvědčení. Je důležité, abychom na vývoji pracovat nepřestali. Aby příští koronavirus, který se bezpochyby objeví, nebo příští chřipková epidemie, která přijde a může být smrtící, abychom na ni byli připraveni,“ míní Konvalinka. „Že budou přicházet nové viry, že bududou nové pandemie, o tom, myslím, nikdo nepochybuje,“ dodal.

„Já nejsem tak nejdnoznačně optimistická, jsem pragmatik. Nikdo nemůže dneska říct, kam se to bude ubírat,“ reagovala doktorka Tachezy na Konvalinkův odhad.

Machala: Pod krizi se podepsal náš styl života

„Vznikla globálně úplně nová epidemiologická situace kvůli tomu, jaký styl života vedeme po celé zeměkouli,“ míní profesor Ladislav Machala z Kliniky infekčních nemocí 3. lékařské fakulty UK. Lidstvo je dobře vyzbrojeno proti infekčním nemocem a rychle si sdílí a vyměňuje informace.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Kvůli globalizaci a obrovskému množství sociálních kontaktů jsme zároveň nikdy nebyli tak zranitelní - a nepřipravení reagovat na nastalou situaci, podotkl. „My dnes musíme najít způsob, jak včas varovat, jak včas být varování a  jak na to reagovat. To bude ještě dlouhý proces,“ upozornil.

„My koronaviry jako lidské patogeny známe asi 55 let, někdy od poloviny 60. let Potom přišlo malé varování SARSem v roce 2003 a pak to zase utichlo,“ upozornil Machala na to, že koronaviru nebylo věnováno dostatek pozornosti již dříve. Vytkl dle něj až překvapivou míru irocionality a „mašíblu“ některým příslušníkům elit, kteří by se měli vyjadřovat mnohem zdrženlivěji.

Balík: Virus se zakousl do české populace

Také vedoucí lékař intenzivní péče VFN Martin Balík uvedl, že „zakousnutí koronaviru do české populace“, je „tak trochu daň za globalizaci“. V Číně s vyskytuje v lidské populaci cca 14 či 15 let, byl „časovanou bombou“. „Díky zálibě v pojídání exotických zvířat se to přenese do populace,“ podotkl.

„Je to výzva, je to výzva pro celou společnost, pro zdravotnický systém a zdravotníky,“ upozornil. „A to ve stížených podmínkách, protože ekonomický propad postihne i zdravotní systém samotný,“ varoval.

Primářka z Bulovky Hana Roháčová na konferenci upozornila, že v Česku nyní převažuje nakažlivější britská mutace. „Skutečně se šíří velmi rychle, daleko rychleji, než ta původní a to je také ten problém, který nastal v minulých týdnech s nárůstem počtu pacientů. Jinak ale ve strategii léčebné, nebo strategii očkovací se nic nemění,“ uvedla.

Blatný zmínil zdravotnický problém

Kvůli tomu, že se podařilo ošetřovat pacienty s covidem, se však velice dlouhou odsouvalo ošetřování pacientů s jinými zdravotními potížemi, upozornil ministr Blatný.

„Je pravda, že to bude ten hlavní zásah epidemie z mého pohledu do budoucna: Díky tomu, že jsme sice ošetřili všechny pacienty s koronavirem, jsme museli velice dlouhou dobu odsunovat všechny ostatní pacienty. Došlo k poklesu až o 30 procent v akutní kardiologické péči, to je třeba něco, co je naprosto zásadní. Podobný propad je v onkologické péči. Koronavirus jsme zvládli a zvládneme, ale museli jsme významně omezit řadu preventivních a léčebných projektů a to je něco, co bude ještě znamenat spoustu složitých řešení do budoucna,“ doplnil Blatný.

Dzúrová: Úmrtnost výrazně stoupla

Za prvních šest týdnů letos vzrostla v ČR úmrtnost o 46 procent proti pětiletému průměru. Podle demografky Dagmar Dzúrové nadúmrtnost z 90 procent souvisí s covidem.

„Když porovnáme těch prvních šest týdnů roku 2021 s předchozím obdobím, tak zjistíme, že nám úroveň úmrtnosti stoupla o 46 procent. O 46 procent,“ zdůraznila. „Kdyby vás zajímalo, ve kterých věkových kategoriích nejvíce, tak nejvíce ve věkové kategorii 75 až 84, což bylo o 62 procent. A druhá kategorie je 65 až 74, což je o 54 procent,“ shrnula vědkyně s odkazem na postup nakažlivější britské mutace. Demografka pak dodala, že z 94 procent jde o úmrtí vykázaná v souvislosti s covidem.

V loňském roce podle údajů Českého statistického úřadu zemřelo v Česku o 17.000 lidí více než v roce 2019, šlo zhruba o patnácti procentní nárůst. Dzúrová dnes připomněla, že v souvislosti s covidem bylo oficiálně 66 procent z těchto úmrtí. Zbytek se považoval jako úmrtí z jiných příčin.

Jak Dzúrová, tak biochemik Konvalinka však dnes zdůraznili, že z analýz vyplývá, že ze značné části šlo také o úmrtí spojená s covidem. „Protože když uděláme rozložení podle týdne a věku, tak to velmi koreluje s rokem pandemie,“ podotkla demografka.

Problém s účinnými léky

Důležitý je nyní vývoj účinných virostatik, kde věda zatím neuspěla, naopak velmi rychle se vyvinuly vakcíny na očkování, poznamenal Konvalinka. „Není pravda, že se testují jen léky, na kterých se dá vydělat. Testuje se spousta laciných, už patentovaných prostředků. A většina z nich neobstojí, některé obstojí jako kortikosteroidy, které se ukázaly jako relativně účinné při terapii,“ poznamenal Konvalinka.

„Co se nepodařilo, je najít široko spektrální opravdu účinné virostatikum, které by bránilo rozvoji choroby a dalo se přitom aplikovat v počátečních stádiích. Teď se na tom velmi intenzivně pracuje. A já jsem si jist, že do několika měsíců tady budeme mít preparáty, které budou účinná virostatika,“ podotkl. Konvalinka míní, že máme dobré postupy, jak testovat léčiva a je třeba se jich držet. Za nebezpečné označil to, když se pod politickým tlakem od těchto postupů ustupuje. 

Ivermektin a mesiáši

Machala upozornil, že např. skloňovaný ivermektin byl sice podáván i v minulosti, ale je třeba nutné potvrzení na základě výzkumu, že skutečně neuškodí pacientům s covidem-19.

„A to všichni, kteří na to tlačí, si neuvědomují. Přeskočit jen tak lehkomyslně fázi klinického zkoumání by bylo krajně nezodpovědné a já se velmi zlobím na některé mesiáše, kteří hlásají, že vědí, jaký lék je zázračným a že je schopen zachránit spoustu životů jen, kdyby dostal šanci. Něco, než se začne doporučovat, musí být opravdu řádně ozkoušeno,“ apeloval profesor Machala.

„Nejlepším lékem na koronavirus je pacientův imunitní systém. To je podtrženo tím, že specifický lék na koronavirus nemáme,“ upozorňuje profesor Balík. Lékaři by při podávání léků měli postupovat podle kritéria nikdy neškodit. Ani u isopronosinu není studie, která by prokázala cílení na léčbu covidu-19, upozornil. „Víme, že je to lék, který je podáván na léčbu závažných poruch imunity. Ale nemáme ale toto ověřeno rozsáhlou studií ve směru na koronavirus,“ varoval.

„Ivermektin je lék na léčbu parazitů, je to lék, jehož mechanismus účinku vůči koronaviru je velice hypotetický a v podstatě nemáme vůbec čeho se chytit. My víme, že to funguje trošičku neurotoxicky na určitý parazit a doufáme, že to nepostihne pacientův mozek. Je na zodpovědnosti skutečně toho lékaře, jestli toto podá,“ dodal.

„My nemáme žádný lék v ruce, který by fungoval jako penicilin na angínu,“ dodala primářka Roháčová a i ona zmínila své výhrady k ivermektinu.

Blatný o neobjednaných vakcínách

Epidemiolog Petr Smejkal se kriticky vjyjádřil k průběhu očkování v Česku. „Hrozně dlouho nám trvá, než zprocesujeme strašně jednoduché věci a proto jsme pozadu za všemi ostatními. Ta logistika by neměl být problém, tady jde opravdu o to, že potřebujeme proočkovat co největší množství lidí,“ uvedl.

Hospodářské noviny v úterý uvedly, že Česko neobjednalo tolik vakcín, kolik mohlo. „My máme v ČR objednáno 26 milionů vakcín a je to násobek celé populace, kterou potřebujeme proočkovat. Ano, ČR neobjednala jako některé jiné země několikanásobky, nebo mnohonásobky toho, co potřebují. To bylo rozhodnutí, ke kterému došlo ještě v době, kdy já jsem nebyl v ministerském křesle,“ uvedl Blatný.

„Není pravda, že by ČR měla nedostatek vakcín, je pravda to, že některé země objednaly mnohonásobek toho, kolik mají svojí vlastní populaci. To ČR neudělala,“ doplnil Blatný.

Česko objednalo mnohem méně vakcín, než mohlo. Do léta se očkování dočká sotva polovina dospělých

Blatný hájil očkování vakcínami AstraZeneca, které některé státy pozastavily. „Z mého pohledu neopodstatněně. Ta vakcína je v pořádku, je dobrá, má stejně velký potenciál jako ostatní - zabránit úmrtí,“ dodal Blatný.

O Sputniku V primářka Roháčová uvedla, že bez chválení Evropské lékové agentury by se jím v Česku očkovat nemělo.

Strach o děti kvůli zánětlivému syndromu

Na vědce se během konference obrátila i maminka dvou malých dětí, která o ně má strach kvůli tomu, zda se nyní šíří covid-19 nyní rychleji u dětí.

„Říkalo se - a to asi stále platí - že u dětí je průběh všeobecně výrazně lehčí. Značná část dětí má tv. asymptomatický průběh. Jsou nakaženi a nemají žádné onemocnění. Ale ten multisystémový zánětlivý syndrom to samozřejmě může komplikovat a bude se to vyskytovat stále častěji, dokud se ta infekce bude šířit. Ale stále platí to, že u většiny dětí je průběh mírný,“ podotkl Machala.

„Abychom trochu  uklidnili veřejnost, co se týče zánětlivého onemocnění u dětí - to je onemocnění, které my známe i z jiných infekčních nemocí, to není nic nového. Je to syndrom, který se uplatňuje po řadě infekčních nemocí,“ uvedla primářka z Bulovky Roháčová s tím, že nejde o nějaké specifikum covidu. Nakažených dětí je velké množství, s tím roste i riziko výskytu zánětlivého syndromu.

Průzkum potvrdil množství obav mezi Čechy

Obavy lidí z nákazy nemocí covid-19 se rok po vypuknutí její epidemie v ČR téměř nezměnily. Letos v březnu je mělo 70 procent lidí, to je o tři procentní body méně než v první polovině loňského března. Počet lidí, kteří považují koronavirus za hrozbu pro jejich zdroj obživy, se ale snížil ze 66 na 51 procent. Současně se však zhoršila očekávání, kdy se podaří dostat vir pod kontrolu. Že to bude trvat déle než šest měsíců, si před rokem myslela čtvrtina Čechů, nyní je to 70 procent. Vyplynulo to ze zjištění agentury Ipsos, která výsledky poskytla ČTK.

S ohledem na dlouhodobý vývoj epidemické situace je však větší část veřejnosti optimistická, 49 procent si myslí, že na konci letošního roku bude situace lepší než nyní. Podle 29 procent se nezmění a podle 17 procent se zhorší.

Nejvyšší míru ohrožení koronavirem Češi cítili loni v druhé polovině března. Tento pocit mělo tehdy 81 procent dotázaných. V následujících dvou měsících míra ohrožení klesala až na květnových 55 procent, poté opět stoupla. Podle autorů průzkumu pocit ohrožení covidem roste s věkem. Nejvíce ohroženi se dlouhodobě cítí lidé starší 65 let.

Plaga odsoudil hejty na učitele: Během covidu se neválí doma. Návrat žáků do škol je blíž?

V souvislosti s koronavirem Češi více řeší i ekonomickou situaci, mimo jiné mají obavy ze ztráty práce. Největší obavy o ni měli hned na počátku epidemie loni v březnu, kdy dvě třetiny lidí uvedly, že nákaza představuje velkou hrozbu pro jejich zdroj obživy. V následujících měsících totéž uvádělo méně lidí, mezi 49 až 58 procenty.

V průběhu roku nicméně přibylo lidí, kteří více šetří a plánují v krátkodobém horizontu. Letos v únoru více šetřily dvě třetiny dotázaných, loni v dubnu to bylo 59 procent lidí. Počet lidí, kteří kvůli koronaviru plánují jen krátkodobě, se od té doby zvýšil ze 49 procent na 62 procent.

Češi se zároveň více přiklonili k častějším on-line nákupům a k využívání mobilních aplikací pro nákupy. Loni v dubnu 47 procent občanů uvedlo, že bude v budoucnu více využívat on-line nákupy, o deset měsíců později totéž tvrdilo 64 procent dotázaných. Pro častější používání mobilních aplikací k obsluze nákupů a služeb se loni v dubnu vyslovila přibližně čtvrtina lidí a letos v únoru více než dvě pětiny.

Podle zjištění Ipsos obyvatelé ČR v důsledku epidemie začali také více přemýšlet o životních hodnotách. V únoru tak činilo 70 procent lidí, loni v listopadu to bylo 66 procent.

Třiapadesát procent Čechů se ale momentálně cítí kvůli epidemické situaci ve stresu. Dvě pětiny navíc tvrdí, že v porovnání s dobou před epidemií se u nich stres ještě zvýšil. U poloviny lidí je podobný jako před krizí. Jako důvod vyššího stresu dotázaní nejčastěji uváděli omezení kontaktů, život v neustálé nejistotě a strach z nemoci.

Téměř třetina Čechů současně uvedla, že od začátku epidemie přibrala, přičemž častěji to byli lidé pracující z domova. Naopak 13 procent lidí zhublo a 17 procent začalo více cvičit. Ipsos prováděl výzkum postupně od začátku epidemie loni v březnu a zúčastnilo se ho zhruba 1000 respondentů.