Promořování k vymizení viru nestačí. Strach lidí z očkování mírní odborníci, odhalují mýty

I přesto, že se o vakcíně mluví jako o možnosti zastavit pandemii a také ekonomickou krizi, řada Čechů zatím váhá, zda se nechat očkovat, až nadejde tato možnost. Jak uvádí Státní ústav pro kontrolu léčiv, Čechy ovlivňuje tlak dezinformací, ale i nedostatek srozumitelných, vědecky podložených informací ohledně vyvíjených vakcín. 

„Očkování je nejlepší ochranou před virovými onemocněními. Čím dříve dosáhneme dostatečného počtu očkovaných osob, tím dříve můžeme čekat návrat společnosti do stavu před pandemií,“ upozorňuje přitom ředitelka SÚKL Irena Storová.

Ministerstvo zdravotnictví si nechalo udělat průzkum veřejného mínění a z toho vyplývá, že zájem nechat se očkovat proti covidu-19 má 39 % dospělých a 16 % lidí zatím váhá. „O očkování mají zájem hlavně lidé nad 60 let. A právě ti podle vládní strategie dostanou vakcínu mezi prvními,“ uvádí ministerstvo a připomíná: „ Očkování je nejefektivnější cesta, jak šíření pandemie zastavit.“

Zájem nechat se očkovat proti #COVID19 má 39 % dospělých, 16 % zatím váhá. O očkování mají zájem hlavně lidé nad 60 let. A právě ti podle vládní strategie dostanou vakcínu mezi prvními. Očkování je nejefektivnější cesta, jak šíření pandemie zastavit. #spolutozvladneme

— Ministerstvo zdravotnictví (@ZdravkoOnline) December 7, 2020

Obavy lidí rozdmýchávají dezinformace

„Dezinformace a hoaxy vzbuzují obavy. Lidé si pak nejsou jisti tím, co je a není skutečné. Pro mnohé, kteří nejsou a ani dosud nebyli v přímém kontaktu s problematikou klinického hodnocení a kteří nesledují zahraniční zdroje či nejsou zvyklí si informace pečlivě ověřovat, je velmi jednoduché dezinformátorům naletět,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Takhle se lže o vakcíně: Sterilizace, zabíjení i změna DNA, hoaxy straší i ochrnutím

Podle jeho slov právě to může vést k vyššímu procentu odmítání očkování, kterého se odborníci nyní obávají. „S jistotou totiž víme, že k úspěšnému zastavení šíření viru a návratu do běžného života bez lock-downů nám pomůže pouze dosažení 60–70% proočkovanosti populace,“ dodává.

Promořování by způsobilo kolaps

SÚKL se nyní snaží prostřednictvím vysvětlování mýtů o očkování proti covid-19. „Samovolné promoření není akceptovatelné, neboť by hrozilo velké množství obětí a pravděpodobně také kolaps českého zdravotního systému,“ uvádí Státní ústav pro kontrolu léčiv. 

I bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) ještě jako náměstek tehdejšího ministra Adama Vojtěcha (za ANO) přitom hovořil o promořování, které by mělo pomoci virus zastavit.

Řada lidí tak začala spoléhat na to, že právě promoření je klíčem k úspěchu, ukázalo se ale, že tomu tak rozhodně není. Odborníci se sice shodují, že k zastavení šíření viru covid-19 je potřeba dosáhnout právě 60–70% imunizace společnosti, rozhodně ale ne cestou samovolného promoření.

Spěch se na kvalitě prý nepodepíše

Kvůli tomu, jaká situace kvůli nemoci covid-19 panuje v celém světě, snaží se odborníci výzkum vakcíny zrychlit. Obvykle je to totiž běh na dlouhou trať, což si svět nyní nemůže dovolit, protože na koronavirus stále umírá mnoho lidí.

SÚKL vysvětluje, že se urychlují pouze administrativní kroky a ne tedy posuzování bezpečnosti samotné vakcíny. Zrychlit je možné díky zkušenostem s vakcínami proti SARS, MERS, Ebole a dalším onemocněním. Pomáhá také zařadit dostatečné množství účastníků do klinického hodnocení. Někdy se také slučují jednotlivé fáze studií, stále ale musí být dodržena pravidla pro maximální bezpečnost. Pravidla jsou daná mezinárodním platným souborem nazvaným Správná klinická praxe.

Aby jakákoli vakcína dostala rozhodnutí o registraci, musí být všechny údaje podložené. To má zajistit bezpečnost, kvalitu a účinnost očkovací látky. Ještě před samotnou registrací vakcínu budou posuzovat nezávislé regulační autority. V USA to je třeba Úřad pro kontrolu léků a potravin (Food and Drug Administration, FDA) a v Evropě máme Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (European Medicines Agency, EMA). Pouze vakcíny, které prokáží bezpečnost, kvalitu a účinnost budou registrovány a zamíří na trh.

Kolektivní imunita funguje

Podle odborníků je potřeba zachovat kolektivní imunitu. Když se totiž třeba ve Velké Británii v letech 2003 a 2004 naočkovalo málo dětí proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, nemocných začalo přibývat.

Alžběta II. se nechá naočkovat proti covidu. Vláda doufá, že královna přesvědčí další Brity

„Potřebné procento proočkovanosti se liší podle typu vakcíny. U spalniček většina zdrojů uvádí nutnou proočkovanost 95 %. U některých vakcín postačí 85 %. Míra návratu nemocí pak závisí na míře proočkovanosti,“ vysvětluje Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Tenkrát však dosahovala ve Velké Británii proočkovanost proti spalničkám pouze 80 %. Nemocní přibývali během dalších dvou až tří let. V roce 2006 773 dětí onemocnělo a jeden dětský život dokonce vyhasl. Jednalo se o první úmrtí na spalničky v Británii za 14 let. V roce 2012 už bylo nemocných před dva tisíce a o rok později propukla ve  Walesu spalničková epidemie. Tu zažehnalo právě až masové očkování.

Mýtus: Očkování způsobí autismus

Zajímavé je, že tehdejší nedostatek očkovaných byl také způsobený hromadou lží a dezinformací. Tenkrát totiž vznikla prokazatelně podvržená studie o souvislosti mezi očkováním a autismem.

„Neznám žádnou studii, která by potvrdila tvrzení o tom, že autismus je způsoben očkováním. Tento mýtus byl opakovaně ze strany mnoha odborníků vyvrácen,“ říká doktorka Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost České republiky.

Podvrh byl prošetřen britskou lékařskou komorou (General Medical Council, GMC), její autor byl za záměrné falšování dat vyloučen z lékařských kruhů.

3R nestačí

Hygienická opatření, na která nás upozorňují ze všech stran, tedy ruce, roušky, rozestupy známé jako „zaklínadlo“ 3R mají vliv na snížení výskytu nemoci.

Ti, kteří si však myslí, že se díky tomu podaří šíření viru zcela zastavit, se pletou. Podle odborníků je skutečnou pomocí až vakcína. „Nejtypičtějším příkladem může být očkování proti závažným hemofilovým infekcím, které u nás bylo zavedeno před několika lety, tedy v době, kdy nemůže nikdo zpochybnit vysokou úroveň hygieny. Až díky očkování došlo k dramatickému snížení výskytu zákeřných epiglotitid neboli zánětů hrtanové příklopky, onemocnění, které ohrožovalo životy dětí. Vliv očkování je zde nezpochybnitelný,“ komentuje Dvořáček.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Právě až vakcína v minulosti snížila výskyt infekčních onemocnění. SÚKL připomíná třeba očkování proti dětské obrně. V roce 1961 se tehdejší Československo stalo díky očkování dětí dokonce první zemí na světě, kde byla dětská obrna vymýcena na národní úrovni, připomíná státní ústav.

Dalším příkladem je vymýcení neštovic. Tedy těch pravých, které jsou velice závažným onemocněním. Ve 20. století kvůli neštovicím zemřelo 300–500 milionů lidí na celém světě.

Vakcína pro Čechy prý bude „maximálně prověřená“

Jak uvádí šéfka SÚKLu Storová, stejně jako v minulosti u jiných onemocnění  je i nyní u koronaviru očkování jediným východiskem, jak virus potlačit a vrátit život do běžných kolejí.

„Proces testování a schvalování vakcíny se řídí přísnými pravidly a ani v případě vakcíny proti covid-19 tomu není jinak. Na očkovací látky jsou z pohledu bezpečnosti a účinnosti kladeny vysoké nároky,“ říká Irena Storová.

„K českým pacientům se tak dostane pouze maximálně prověřená vakcína,“ podotýká ředitelka, podle níž je přirozené, že lidé mají kvůli dezinformacím obavy z nových vakcín.