Pondělí 30. listopad 2020
Svátek slaví Ondřej, zítra Iva
Oblačno 1°C

Dramatické protesty proti rouškám: Dlažební kostky? Kopance? Za vším hledejte vládní chaos

Autor: Markéta Mikešová - 
22. října 2020
05:30

Česko v neděli šokovala mohutná demonstrace na Staroměstském náměstí v Praze, která vyústila v násilný střet mezi odpůrci roušek a policií. Bez nadsázky tekla krev a vzduchem létaly dlažební kostky. Protest byl u nás svým rozsahem první svého druhu, okolní státy ale podobné události zažívají prakticky od začátku pandemie. Odpor k současným nařízením je celoplošný trend, který zasáhl celý svět. A odborníci napříč obory se ptají, co k němu vedlo. Podle mnohých jsou jedním z důvodu chaotická prohlášení vlády a nedostatek informací, z jakých dat se vychází. Lidé situaci nerozumí, a tak reagují podrážděně.

Berlín, začátek srpna. Do ulic vyrazilo okolo 20 000 demonstrantů, skandujících hesla proti rouškám, omezení shromáždění a budoucí vakcíně proti koronaviru. Na pozoru byly stovky policistů, okolo 300 osob bylo zatčeno kvůli přílišné agresivitě. Nebo Madrid v polovině srpna – podobný obrázek, opět transparenty proti rouškám. Pokračovat by se dalo dlouho, skoro každá země má s podobnou akcí své zkušenosti – USA, Velká Británie, Slovensko…

Skoro by se dalo říct, že kde je koronavirus a nějaká omezení, která mu mají zabránit v šíření, tam jsou i odpůrci. Existovaly vždy, případy odmítačů roušek jsou známy už z dob španělské chřipky. Tehdy přitom byla situace ještě horší, svět zažil odhadem mezi 20 a 50 miliony obětí. Existují dokonce i zprávy o odmítačích během moru ve středověku, a to jsme v tom úplně nejtemnějším období.

Teoreticky bychom to mohli uzavřít s tím, že podobná skupina obyvatel tu bude vždy. Je to zřejmě pravda – v podobném duchu hovořil na středeční tiskové konferenci při vyhlášení nových celostátních opatření ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO). „Podle sociologických studií se ukazuje, že je tady minimálně deset procent populace natolik extremistických, že nejenže ta opatření nedodržují, ale spíše dělají vše pro to, aby to bylo jinak. A pak je tady nějakých 20 procent další populace, která je dodržuje občas,“ vysvětloval Prymula, proč vláda vyhlásila „lehký“ lockdown.

Video Chuligáni rozpoutali na Staromáku peklo - ČTK

Podle něj se tyto skupiny lidí dají těžko predikovat. „A je tady řada aktivit, které jsou v té stínové sféře, to znamená kontakty osob, mládež tomu příliš nevěří, myslí si, že je to neohrožuje, ale já bych tady chtěl říct jednu věc – ono to bohužel ohrožuje nás všechny,“ doplnil ministr.

Přišli o peníze a navíc neví proč

Jenže nad žádnou skupinou obyvatel by se neměla tzv. lámat hůl a vzdát snahy o to, aby dodržovala opatření a vnímala koronavirus vážně. Otázkou odpůrců se zahraniční kapacity zabývají dlouho a většina nezávisle na sobě došla k podobnému názoru – problémem je informovat, data a podpora. Ve zkratce – kdyby lidem místní vlády vysvětlovaly opatření s dostatečným předstihem a dostatečně jasně, část lidí by dost možná neměla důvod jít skandovat do center měst. Nikdo netvrdí, že by z nich už nebyli popírači, ale třeba by alespoň zůstali doma.

Komentátor agentury Bloomberg, Lionel Laurent, například upozorňuje, že pro většinu lidí, kteří vyrazí na demonstraci, to není jen o otázce rouška versus žádná rouška. Těchto lidí se zavřené obchody a další podniky ekonomicky dost výrazně dotkly. Spuštění vládních programů na podporu v některých případech dlouho trvalo, a když přišly, příspěvek byl malý. Přitom tito lidé měli mnohdy nízký příjem už před pandemií a další snížení je ohrožuje existenčně.

Laurent v té souvislosti zmiňuje případ Rakouska, kde mají být zaměstnanci v karanténě placeni sto procenty své klasické mzdy a kde k porušování nařízení skoro vůbec nedochází. Podle něj je v tom přímý vztah – lidé se nebojí o své živobytí, díky čemuž se ani nebojí řešit důsledně covid. I Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) upozorňuje, že všechny programy typu ošetřovné by měly být více podporovány, aby lidé žili v jistotě. Masivní kompenzace doporučuje hlavně pro OSVČ.

Především ale komentátor vyzdvihuje, že pokud obden budou přicházet nová a nová opatření bez bližších vysvětlení, pak se k nim lidé nikdy nebudou stavět pozitivně. Proč byly například u nás restaurace nejdříve omezeny do 22:00 a pak do 20:00? Existují data o tom, že početná skupina lidí se nakazila v restauracích právě po těchto hodinách? Nejspíš ano, ale ministerstvo zdravotnictví je nezveřejnilo.

Video Uzavřené Česko: Babiš, Prymula a Havlíček promluvili o obchodech i omezení pohybu - ČTK

Ve výsledku tak byli popuzeni i zástupci oboru. „Je to další opatření v řadě, které bylo přijaté, aniž by se o tom diskutovalo s lidmi, kteří v tom byznysu pracují (…) my bychom byli rádi, aby to bylo promyšlené, aby byl daný jasný plán a aby to bylo odůvodněné. Já to vnímám tak, že se řeší neustále provozy restaurací, přičemž se ale neřekne nic o tom, kolik lidí se v podobných provozovnách reálně nakazilo,“ komentoval začátkem října pro Blesk prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Podobně by se dalo mluvit o dalších odvětvích, třeba školách.

„Jasná a srozumitelná pravidla vedou k větší poslušnosti,“ míní Joan Costa-Font z London School of Economics and Political Science, kterého cituje deník The Washington Post. Jako příklad dává Švédsko, které se stalo sice terčem kritiky kvůli minimálnímu počtu nařízení, ale ta, která vydalo, zvládlo vykomunikovat dobře.   

Tři skupiny protestujících

S Laurentem se shodují Thomas Carothers a Benjamin Press z politického think-tanku Carnegie Endowment for International Peace. Ve své analýze „Globální vzestup proti lockdownům a co s tím dělat“ řadí demonstranty do tří kategorií. První a nejmenší je agresivní sorta lidí, která se na demonstrace prostě přišla poprat – sem by bylo možné zařadit chuligány ze Staroměstského náměstí, kteří se nebáli vytáhnout na policisty pěsti.

Druhá kategorie jsou lidé ekonomicky postižení koronakrizí, kvůli opatřením přišli o peníze. Třetí jsou obyvatelé, kterým vadí způsob komunikace vlády. Podle obou odborníků mohou být protesty omezené pouze na tyto skupiny, ale spíš obsahují všechny tři. A na všechny tři by se vláda měla zaměřit.

„Úřady prokázaly neblahou tendenci používat covid-19 jako záminku k omezení svobod pomocí způsobů, které jdou daleko za rozumnými, časově omezenými opatřeními v oblasti veřejného zdraví,“ podotkli Carothers s Pressem a upozornili na další problém - lidem je někdy zamezováno se ptát. Stačí zmínit navrhovanou novelu krizového zákona v Česku, do které se podle serveru iRozhlas dostal paragraf „Informace, [...] jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit [...] účinnost krizových opatření [...] se neposkytují“.

„Lepší reakcí by bylo, kdyby vlády věnovaly více energie tomu, aby uklidnily své občany, že opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně lockdownu, jsou zavedena pro větší dobro. Státy musí rovněž zajistit, aby obživa a politika v oblasti veřejného zdraví nebyly považovány za protichůdné. Aby vlády potlačily rostoucí protesty odmítačů, budou muset rychle reagovat na dezinformace, přijmout sociální politiku na podporu základních potřeb svých občanů a přiměřeným způsobem prosazovat opatření v oblasti veřejného zdraví,“ navrhují oba odborníci.

Blýská se na lepší časy?

Chaos v celkové komunikaci pandemie zmiňoval pro Český rozhlas i biochemik Jan Konvalinka. „Zmatenost veřejnosti je obrovská, máme na tom vinu i my odborníci. Všude na světě jsou lidé, kteří tu epidemii trochu podceňují nebo to shazují. Ale já si myslím, že nikde na světě není ta akademická sféra a odborná veřejnost tak rozpolcená jako u nás,“ uvedl.

Pozitivní nicméně může být, že minimálně ministerstvo zdravotnictví si tento problém uvědomuje. I Prymula na jedné z nedávných tiskových konferencí slíbil, že bude zveřejňovat tolik žádaná data, ze kterých bude jasné, proč se k opatřením přistupuje. „Chceme data zveřejňovat a ta, které je možno publikovat, tak publikována budou. Bude to proto, aby měl každý možnost si ověřit, proč postupujeme tak a proč ne jinak,“ slíbil ministr.

Ve středu pak Prymula uvedl, že zanedlouho chce resort zveřejnit plán, vycházející z irského modelu, kde budou hrozící opatření znázorněna graficky. Je na něm vidět, k jakému utlumení ekonomiky se přistoupí při jakém reprodukčním čísle koronaviru. Podnikatelé tak budou dostatečně dopředu vědět, na co se mohou připravit. Na absenci „irského plánu“ upozorňoval Prymulu minulý týden Blesk.

Ministr také začal pravidelně informovat o vývoji situace na sociálních sítích a promluvil i proti dezinformacím. I když je to někdy proloženo záhadnými vložkami, jako jeho názor na zpěváka Leoše Mareše, nutno dodat, že jeho předchůdce Adam Vojtěch spíše mlčel, když mohl.

Video Prymula: Mýtů o koronaviru je celá řada. A kdo jej přenáší nejvíc? Mladí, nebo staří? - Twitter - R. Prymula

Jaronovaku ( 22. října 2020 16:21 )

Lidé rozumí ale bezmozci jsou zmatení. Nikdo z vlády nepředpokládal tolik bezmozků na čtvereční kilometr!

hejhej ( 22. října 2020 14:31 )

jajas:
Především jsou hloupí a možná, si chtějí, ubožáci, dokazovat svou
"vyjímečnost".

gejzovic ( 22. října 2020 12:26 )

jajas ( 22. října 2020 11:49 )

Třeba dýchají zadkem...a ten mají v kalhotách! Také si toho všímám...a nevím, jestli to dělají schválně nebo si to neuvědomují....fakt nevím, co si o tom mám myslet.

Vaclav Trefil ( 22. října 2020 11:47 )

Huligans jsou voliči pirátů, zeptejte se jich, legalizace marihuany atd. Jaká vláda co to je za fakenews? Šutry tam házeli voliči pirátů,zeptejte se jich koho volí, nebojte se pravdy.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud