Nadávky i plivání. Evakuovaná Anna (25) prožila cestou domů peklo, do karantény jela vlakem
Zpátky do Česka se Anna dostala autobusem z Vídně, který pro své občany, kteří uvázli na evropských letištích, poslalo ministerstvo zahraničí. Teď musí stejně jako všichni, kteří přijeli z rizikových zemí, dodržovat přísnou karanténu. Autobus je přivezl do Brna, odtamtud je ale poslali do Prahy vlakem s ostatními cestujícími. Na Češku tam pokřikovali a nadávali jí, protože měla na obličeji respirátor. Ten si ale nechala, protože má strach, že by mohla šířit nákazu. V letadle s ní totiž možná seděl někdo nakažený koronavirem. Za celou cestu z Asie, kde byla na dovolené, jí nikde nezměřili teplotu, nekontrolovali ji ani na českých hranicích.
Pro některé cestovatele nemohli po návratu ze zahraničí dorazit blízcí, jiným zrušili letenky. Po množících se dotazech na ambasády v jednotlivých státech i na ministerstvo zahraničí se resort rozhodl vyslat pro své občany, kteří na evropských letištích uvázli, autobusy.
První spoj odjel v sobotu do Frankfurtu, v noci ze soboty na neděli dovezl Čechy další autobus z Vídně. Hasiči, kteří pro ně do hlavního rakouského města přijeli, pojedou v nejbližších dnech třeba i do Itálie.
Mezi cestujícími z Vídně byla i pětadvacetiletá Anna, která se vracela z dovolené v Thajsku. „Let z Vídně do Prahy mi zrušili, místo toho jsem měla letět do Mnichova. Pak mi ale zrušili i let z Mnichova. Byla jsem už docela nervózní, jak se dostanu domů, takže autobus ministerstva zahraničí určitě přišel vhod, jsem ráda, že ho pro nás poslali,“ říká.
Sama ale dodává, že celá akce byla trochu zmatečná. „Byly trochu zmatky týkající se odjezdu autobusu, ale vzhledem k tomu, že to bylo narychlo, je to pochopitelné,“ říká.
Autobus měl odjíždět mezi desátou hodinou večerní a půlnocí. O tom, že opravdu odjede, se Češi dozvěděli až zhruba o půl jedné ráno v neděli. Nakonec do vlasti vyrazili okolo druhé ráno.
Musíte do karantény, ale jeďte klidně vlakem
„Sice nám vydezinfikovali ruce a pánové hasiči, kteří pro nás přijeli, měli ochranné obleky a nesměli jsme k nim blízko, ale na druhou stranu jsme mohli klidně třeba na záchod na benzince,“ popisuje.
Všichni, kteří z Rakouska přijeli, mají nařízenou karanténu, Annu ale zaskočilo, jakou odpověď dostali, když se ptali na speciální doporučení ohledně cesty domů.
„Velvyslanec nám řekl, že on už tohle neřeší. Hasiči nás měli za úkol dovézt do Brna. Někteří lidé vystupovali v Mikulově, několik nás ale bylo třeba z Prahy,“ nastínila. Radu, jak se dostat do Prahy, aby nikoho neohrozili, ale cestující mířící do karantény nedostali. V té době navíc ještě nebyl v Česku omezený pohyb.
Mezi více než třiceti Čechy bylo v autobuse navíc jen pár těch, kteří by měli roušku či jinou ochranu úst či nosu. „Bylo nám řečeno, že do karantény prostě máme jít, až se po vlastní ose dopravíme domů, zeptali jsme se, jestli máme opravdu jet hromadnou dopravou, řekli nám, že ano a taky podotkli, že prý nakažení určitě nejsme,“ popisuje s tím, že rozhodně nebyla jediná, kdo pak mezi lidi do hromadné dopravy opravdu zamířil.
V Brně to schytala za respirátor
„Přišlo mi to zvláštní, ihned jsem si uvědomila, že můžu po cestě vlakem potkat mnoho lidí. Kdybych to měla, můžu je třeba nakazit. Bohužel jsem ale neměla jinou možnost. Stihla jsem si zajistit jen to, že v Praze nepojedu městskou hromadnou dopravou, do Prahy jsem z Brna musela vlakem,“ popisuje Anna, která na vlak na brněnském nádraží čekala přes hodinu.
Tam se také setkala s několika nepříjemnými reakcemi okolí. „Dívali se tam na mě, jako bych byla prašivá,“ říká Anna, která měla celou cestu ze zahraničí na obličeji respirátor a rozhodla se si ho nechat na obličeji do té doby, než přijede domů.
„Chtěla jsem se zeptat pana hlídače, jestli jsou někde nějaká místa na sezení nebo čekárna, kde mohu počkat. On se na mě ale pohoršeně podíval a začal, že čekárny vláda zrušila a jak si to jako představuju, hlavně že prý mám na hlavě roušku a že co tu s tím tady vlastně chci, bůhví odkud jsem přijela,“ popisuje Anna, kterou autobus dovezl na brněnské nádraží asi o čtvrt na pět ráno v neděli.
V nádražní hale si s kamarádkou stouply do rohu, prý nechtěly přitahovat pozornost. „Pak se tam ale objevilo několik pochybných existencí, ti na nás dokonce začali pořvávat, že jim je z nás zle, že máme určitě koronavirus a ať táhneme. Jeden dokonce chodil kolem nás a plival na zem, cítila jsem se strašně. Navíc on sám kašlal a žádnou ochranu neměl,“ popisuje Anna nepříjemný zážitek z Brna.Byla v letadle s nakaženým?
Tím, že není nakažená koronavirem, si ale sama Anna není tak úplně jistá. Při cestě z Kataru do Vídně si všimla zvláštního chování palubního personálu. „Vypadalo to, jako by něco důležitého řešili, chodili sem a tam. Po dvaceti minutách letu si letušky nasadily roušky a rukavice,“ popisuje Anna. Ta měla na sobě respirátor typu FFP2, ten o řadu vyšší, který by měl chránit před nakažením koronavirem, podle svých slov nikde nesehnala.
„Letušky nám pak rozdaly takový formulář, kam jsme museli vyplnit osobní údaje, kontakt, kde přesně v letadle sedíme i to, kam letíme a kde bydlíme. Chtěli i kontakt na naše blízké,“ popsala. Šlo o formulář pro ochranu veřejného zdraví.
„Psalo se tam, že se používá v případech, kdy má palubní personál podezření, že má někdo na palubě přenosnou nemoc. Informace prý potřebují proto, aby nás kontaktovali, když se nákaza potvrdí,“ řekla Blesk Zprávám.
Teplotu jim nezměřili ani na českých hranicích
Anna podle svých slov očekávala, že jim po příletu například změří teplotu, aby zjistili, o koho šlo. S ničím takovým se ale nesetkala. „Třeba toho vytipovaného člověka po příletu odvedli a udělali mu testy, to už jsem neviděla, nevím,“ říká Češka, podle které na palubě letadla z Kataru asi šest lidí výrazně kašlalo.
V souvislosti s tím také dodává, že ji zarazilo i to, že neproběhly žádné kontroly na českých hranicích. „Za celou dobu nám ani tu teplotu nikdo nezměřil. Autobus z ministerstva s námi jen přejel hranice, ale nikdo nás nekontroloval. Venku jsem jen viděla stát policejní auto, ale to je vše,“ popsala pro Blesk Zprávy.
To ti tak panenko žeru. Lítáš si po světě a teď máš hrachy, co ti řeknou v práci, známí. Tak si vymyslíš historku z podsvětí a uděláš ze sebe chudinku...