Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Pláže ožily o víkendu i ve španělském Benidormu, kde přistoupili k preventivnímu řešení právě kvůli pandemii covidu – vymezili pro návštěvníky sektory na ležení. Na řadě jiných míst si však s plážovými rozestupy příliš hlavy nelámou. Více čtěte ZDE

„V našem odběrovém centru v Brně bylo za minulý týden pouze 1,5 % pozitivních osob, z víkendových odběrů nebyl pozitivní nikdo. Uplynulá sobota a neděle jsou v Brně první dny, kdy nebyl nikdo pozitivní. Věřím, že do konce týdne se vyskytnou další dny bez pozitivních osob,“ hlásí molekulární biolog Omar Šerý.

Thajsko dnes zahájilo dlouho očekávané hromadné očkování obyvatel proti covidu-19. Země se nyní potýká s třetí a zatím nejhorší vlnou nákazy koronavirem, napsala agentura Reuters.

„Vláda se postará, aby byli všichni očkovaní,“ řekl v televizním prohlášení premiér Prajutch Čan-oča. Vláda hodlá do konce letošního roku naočkovat 70 procent z více než 66 milionů obyvatel Thajska. Zatím dostalo první dávku jen 2,8 milionu lidí z nejzranitelnější kategorie, do níž patří zdravotníci či zaměstnanci v dopravě.

Vláda hodlá tento měsíc podat šest milionů dávek místně vyráběné vakcíny firmy AstraZeneca a dovážené vakcíny Sinovac. Doufá, že tak uklidní obavy obyvatel z pomalého začátku očkování a nedostatku zásob vakcíny.

Austrálie patří z českého pohledu mezi zelené státy, kde se koronavirus podařilo téměř vymýtit. Ale občas se tu nějaký případ přeci jen objeví a většinou pak následuje přísná uzávěra. Obyvatelé Melbourne museli na přelomu května a června setrvávat doma a vycházet jen z nezbytně nutných důvodů, například na nákup potravin, k lékaři nebo do práce. Mohli se také věnovat individuálním venkovním sportům. Cestování mezi Melbourne a zbytkem země bylo zakázáno.

Po letech růstu se loni vzájemný obchod Česka s Francií propadl o dvě miliardy eur (50,9 miliardy korun) na 11,4 miliardy eur (zhruba 290 miliard korun). Na vině je zejména pandemie covidu-19 a s ní spojené zpomalení automobilového průmyslu, hlavní vývozní položky z ČR do Francie. Vyplývá to z údajů o vzájemném obchodu obou zemí, které ČTK poskytla Francouzsko-česká obchodní komora. V loňském roce se naopak začalo výrazně dařit českým investicím ve Francii.

Vzájemná obchodní bilance je již několik let ve prospěch Česka, v roce 2020 bylo saldo 2,8 miliardy eur (71,2 miliardy korun). Českého zboží se do Francie vždy vyváželo víc, než putovalo opačným směrem, saldo se však dlouhodobě zvětšuje. Francie je pro Českou republiku již mnoho let čtvrtým největším zákazníkem a sedmým největším dodavatelem. Česko je pro francouzskou ekonomiku druhým nejvýznamnějším partnerem ze zemí, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, hned po Polsku. Dosavadního maxima vzájemný obchod dosáhl v roce 2019, kdy činil 13,4 miliardy eur (340,7 miliardy korun).

Vědecké týmy po celém světě testují možné kombinování různých typů vakcín proti onemocnění covid-19. Dohnala je k tomu data o vakcíně AstraZeneca, která kvůli výskytu krevních sraženin v minulých měsících čelila přezkoumání ze strany Evropské lékové agentury (EMA). Kombinované očkování by podle časopisu The Lancet mohlo pomoci řešit výpadky v dodávkách a nedostatek vakcín v chudších zemích.

Pošramocená pověst a rozpačité dodávky vakcíny AstraZeneca dohnala některé evropské země k omezení očkování touto látkou nebo kombinaci s jinou vakcínou. Možné kombinování vakcín u lidí mladších 60 let vážně zvažuje Německo.

Podle Výboru pro očkování na Institutu Roberta Kocha (STIKO) by lidem, kteří jako první dávku dostali vakcínu od AstraZeneky, měla jako druhá dávka být podána vakcína od Pfizer/BioNTech nebo Moderna.

Pokud dostatečná část populace má protilátky vůči určité chorobě, výrazně se sníží její šance šířit se dál – ať už jde o protilátky získané očkováním, nebo promořením, proděláním choroby. Tolik aspoň říká teorie kolektivní imunity. V případě viru SARS-CoV-2 na ni však nemůžeme spoléhat, říká stále více odborníků.

Strategii záměrného promořování většina zemí – snad s pár výjimkami jako Švédsko – opustila. „Usilovat o kolektivní imunitu tak, že necháte lidi se nakazit a uzdravit, v případě SARS-CoV-2 očividně není vhodné, lidé onemocní,“ připomíná pro CNBC Lawrence Young, virolog Warwické univerzity v Anglii.

„Zjednodušeně řečeno, práh kolektivní imunity je podíl obyvatelstva, který musí mít imunitu, aby virus odezněl. Ve skutečném světě je to složitější,“ vysvětluje pro CNBC Lauren Ancel Meyersová, která na Texaské univerzitě vytváří počítačové modely šíření koronaviru.

Zpřístupnění očkování všem povede podle německých měst a praktických lékařů u mnoha lidí k frustraci, poněvadž hrozí, že si zájemci na termín první dávky budou muset počkat, uvedla agentura DPA. V Německu ode dneška končí systém upřednostňování rizikových skupin a k očkování se mohou registrovat všichni, kdo o něj mají zájem a jsou starší 12 let.

„Zklamání a frustrace jsou nasnadě, protože v první chvíli nebude k dispozici dostatečné množství vakcín,“ sdělil deníku Rheinische Post ředitel Německého svazu měst a obcí Gerd Landsberg. „Například v Severním Porýní-Vestfálsku nebudou do poloviny června, nebo možná dokonce i do konce června žádné volné termíny pro zájemce o první dávku,“ přiblížil Landsberg.

V Německu dostalo alespoň jednu dávku vakcíny 45 procent obyvatel. V současnosti je ale v mnoha oblastech kladen důraz na očkování druhou dávkou, protože plně očkovaný je zatím zhruba každý pátý.

Také podle předsedy Německé asociace praktických lékařů Ulricha Weigeldta není zatím vakcíny vzhledem k vysoké poptávce dostatečné množství a její dodávky jsou nespolehlivé. Pokud chtějí političtí představitelé předejít zklamání zájemců o očkování, měli by se při rozhodování o očkovací kampani soustředit spíše na proveditelnost než na kampaň před spolkovými volbami, řekl Weigeldt mediální skupině Funke.

Slovensko začne očkovat ruskou vakcínou Sputnik V proti nemoci covid-19. Zájem o tento přípravek projevilo formou registrace do očkovacího systému jen přes 5000 Slováků, byť země už na začátku března dovezla první zásilku Sputniku V pro 100 000 lidí. Okolnosti jeho dodávky tehdy prohloubily vládní krizi, která vyústila ve výměnu premiéra i ministra zdravotnictví.

Na očkování Sputnikem V úřady na pětimilionovém Slovensku vyčlenily pouze osm očkovacích center, po jednom v každém z krajů. Podle ministerstva zdravotnictví se Sputnik V začne v zemi používat postupně, dnes odstartuje očkování zmíněnou vakcínou v Bratislavě a v Žilině, další města se přidají v příštích dnech.

Sputnik V dosud neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravy (EMA). Slovenský Státní ústav pro kontrolu léčiv zase k ruské vakcíně nevydal své stanovisko s odvoláním na nedostatek informací od jejího výrobce a v souvislosti s prověřováním vakcíny se Bratislava dostala do sporu s Moskvou. Testy Sputniku V pro Slovensko nakonec provedlo i Maďarsko, které tuto očkovací látku začalo používat letos v únoru jako první členská země Evropské unie.

Vítejte zpět o online zpravodajství o šíření a boji s koronavirem v Česku i ve světě. Začínáme očekávanými novinkami, které by mělo přinést pondělní jednání vlády.

V rámci koronavirové agendy se budou ministři zabývat úpravami opatření, které by měly sjednotit pravidla pro kulturu s ostatními odvětvími. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jde například o uznávání potvrzení o testech na covid-19 a o počty účastníků kulturních akcí, přičemž vnitřních akcí by se mohlo nově účastnit 1000 lidí a venkovních 2000 lidí. Vláda se bude zabývat také nošením roušek ve školách.

Podle pátečního vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) pro Českou televizi (ČT) povinnost pro žáky mít kvůli koronaviru zakrytý nos a ústa při výuce dneškem neskončí. Možnost zrušení povinnosti od příštího týdne zmínil již dříve ministr školství Robert Plaga (za ANO). Vojtěch řekl, že s Plagou a hygieniky bude dnes znovu jednat.