Sobota 19. června 2021
Svátek slaví Leoš, zítra Květa
Polojasno 32°C

Epidemiologové: Kolektivní imunita? Zapomeňte! Kvůli variantám covidu je nedosažitelná

Autor: mav - 
7. června 2021
05:00

Pokud dostatečná část populace má protilátky vůči určité chorobě, výrazně se sníží její šance šířit se dál – ať už jde o protilátky získané očkováním, nebo promořením, proděláním choroby. Tolik aspoň říká teorie kolektivní imunity. V případě viru SARS-CoV-2 na ni však nemůžeme spoléhat, říká stále více odborníků.

Strategii záměrného promořování většina zemí – snad s pár výjimkami jako Švédsko – opustila. „Usilovat o kolektivní imunitu tak, že necháte lidi se nakazit a uzdravit, v případě SARS-CoV-2 očividně není vhodné, lidé onemocní,“ připomíná pro CNBC Lawrence Young, virolog Warwické univerzity v Anglii.

„Zjednodušeně řečeno, práh kolektivní imunity je podíl obyvatelstva, který musí mít imunitu, aby virus odezněl. Ve skutečném světě je to složitější,“ vysvětluje pro CNBC Lauren Ancel Meyersová, která na Texaské univerzitě vytváří počítačové modely šíření koronaviru.

Očkování a varianty

Postupné nasazování několika druhů vakcín a mamutí očkovací kampaně dávají nyní naději, že kolektivní imunity dosáhneme tímto způsobem. „Ale jaký je tady práh kolektivní imunity? Jaký podíl populace to musí být?“ připomíná Young nejasnosti kolem koronaviru. „Velice to záleží na nakažlivosti. A čelíme variantám, které mají různé schopnosti se šířit, myslím, že kvůli tomu je velmi obtížné kolektivní imunity dosáhnout nebo na ni spoléhat.“ Navíc, když zatím není jasné, jak dlouho imunita a její různé složky člověku vydrží, ať už po očkování, nebo po prodělání choroby. 

„Jsou to poměrně komplikované matematické modely, které vycházejí z infektivity viru. A vzhledem k tomu, že ta je hodně vysoko nad chřipkou, potřebujeme mnohem větší proočkovanost, abychom dosáhli kolektivní imunity,“ řekl Českému rozhlasu biochemik Jan Konvalinka, prorektor Karlovy univerzity. „Možná jí ale nikdy nemusíme dosáhnout. A potom by bylo minimálně důležité, abychom dosáhli co největší ochrany ohrožených, a zbytek populace bude promořován. Není to výsledek, který by se mi líbil, ale možná to bude výsledek, který budeme muset akceptovat.“

„Potýkáme-li se s virem, který se nemění, mohou matematici spočítat, jakou část populace musíte naočkovat, abyste virus zastavili. Pro spalničky to musí být přes 95 %, pro jiné viry stačí 80 i 75 %,“ konstatuje Andrew Pollard z Oxfordské univerzity, který vedl klinické pokusy oxfordské vakcíny, vyráběné firmou AstraZeneca. „Jenže tenhle virus se mění. Kolektivní imunita pro původní kmen z loňska by snad byla možná. Jenže teď čelíme různým variantám, které se dál budou objevovat a přenášet i v očkované populaci. Myslím, že na kolektivní imunitu bychom měli zapomenout, je to nevhodný koncept,“ řekl deníku El País. Očkování je podle něj hlavně důležité pro starší či zranitelnější lidi, neboť je uchrání před těžkým průběhem a potřebou hospitalizace. A když se podaří naočkovat je, je možná lepší poskytnout vakcíny jiným zemím.

„V našich zemích už jsme tyto starší lidi naočkovali, a některé země se teď rozhodly očkovat velmi mladé, ba děti. Tyhle dávky nejspíš nebudou hrát velkou roli pro přežití těchto jedinců ani pro tlak na zdravotnictví,“ argumentuje profesor Pollard. „Neměli bychom se na to dívat nacionalisticky, jsme všichni součástí silně propojené globální populace.“ Dalším argumentem pro poskytování vakcín do ciziny je snaha zamezit šíření nových variant, třeba tzv. indické.

Mutace z Indie

Docela s ním souhlasí i Meyersová z Texaské univerzity: „V globálním měřítku jsme od kolektivní imunity bohužel hodně daleko,“ řekla CNBC. „Virus se nadále rychle šíří na mnoha kontinentech, neustále se objevují nakažlivější varianty, které by mohly potenciálně překonat imunitu, a spousta zemí ve vakcinaci výrazně zaostává.“

A třeba i v USA, kde jsou celkové statistiky očkování nadějné, jsou místa, která celkovou kolektivní imunitu podrývají – ať už kvůli nezvládnutému očkování, nebo třeba kvůli vysokému podílu odmítačů. „V Austinu, kde žiji, odhadujeme, že se proočkovanost pohybuje mezi 40 a 80 procenty, v závislosti na čtvrti. Dokud budou existovat místa s nízkou imunitou, virus se bude šířit a produkovat nové varianty. S novými variantami a málo proočkovanými místy není jisté, že ke kolektivní imunitě dospějeme. V globálním hledisku nemusíme kolektivní imunitu získat nikdy a plně virus vymýtit. Ale to neznamená, že se brzy nedostaneme k jakési normalitě. Už vidíme, že nových případů a hospitalizací tolik nepřibývá. Čím víc lidí očkujete, tím rychleji hrozba odezní,“ vidí naději Meyersová.

Video Pediatr: 5 důvodů proč očkovat děti proti covidu. A od jakého věku? - Markéta Volfová, Lukáš Červený

Watcheresses ( 8. června 2021 16:44 )

Vás to straší? To chce meduňku na nervy.

Watcheresses ( 8. června 2021 16:42 )

O tom, že lidem hrozí ošklivá a epidemie, a ne jedna, se hovoří mezi vědci desítky let. Ale chápu, že pro ignoranty je to relativně nová zpráva.

wp4t ( 7. června 2021 20:59 )

oni ten rybník nevypouští, oni jen vyměňují kapry za sumečky africké.

Heil_Babisch ( 7. června 2021 20:35 )

Ty máš v palici místo mozku jen průvan nebo lopatu kejdy.
Ti nejbohatší lidé na světě se chtějí zbavit lidí, na kterých tak radostně parazitují?
Většina lidí má, na rozdíl od tebe, všech pět pohromadě a vědí, že kapři si nikdy rybník nevypustí.

wp4t ( 7. června 2021 19:39 )

za koronakrize na italské pláže vyklizené od domácí pařící mládeže přistávala jedna kocábka za druhou ....
viz. lehce sehnatelné fotky

Zobrazit celou diskusi
Další videa