Video se připravuje ...
Školy, kam se chystal Babiš a nedojel: Samotestování je pro děti hračka, říkají ředitelé
Dilema pro experty: Dosáhneme kolektivní imunity, když nelze očkovat děti?
Za probíhajícího závodu s časem, tedy úsilí co nejrychleji proti covidu-19 naočkovat co nejvíc lidí, položil desetiletý syn čtenáře Washington Postu trefnou otázku. Nad ní si ovšem lámou hlavy přední experti: Je možné dosáhnout kolektivní imunity, když se neočkují děti?
Je to složitá otázka. Už proto, že se lékařští odborníci neshodnou, jaké procento proočkovanosti přestavuje práh kolektivní imunity proti SARS-CoV-2. K tomu přidejte do propočtů ještě další neznámé – nové mutace, odmítače vakcín a také zmíněnou nemožnost zatím očkovat děti.
Dosáhnout kolektivní imunity (nebo jak říkají v Americe, „stádní“ – herd immunity) by bylo obtížné i s očkováním dětí. Nedosáhnout onoho prahu ale neznamená hned prohru v boji s koronavirem, spíš jde o rychlost návratu k normálu a počty dalších obětí.
Co je kolektivní imunita?
O ní se hovoří, když má dostatečný počet lidí v krvi protilátky, ať už po prodělání choroby, nebo díky očkování. Protilátky snižují pravděpodobnost, že budou nákazu dál šířit.
S dosažením kolektivní imunity by se šíření viru v praxi zastavilo i po odvolání všech lockdownů a návratu k normálu. Koronavirus zcela nezmizí, ale bude se šířit jen ojediněle, když na sebe narazí nešťastníci bez protilátek. V případě SARS-CoV-2 odborníci odhadují práh mezi 70 a 90 procenty populace.
Podle odhadů z roku 2018 děti do 14 let představují 19 % Američanů. To by znamenalo, že i při hypotetickém naočkování úplně všech dospělých by se práh nemusel přesáhnout. Tedy dokud by i zhruba polovina všech dětí nemoc neprodělala.
Jenže i v USA je nemalé procento očkovacích odmítačů a pochybovačů. Podle průzkumu Amerického úřadu pro sčítání lidu z konce ledna se očkovat „zřejmě nedá“ 14 % lidí a skoro 10 % „rozhodně ne“.
Děti se neočkují hlavně proto, že se jedná o zcela nové přípravky, ba technologie, a namístě je opatrnost. Klinické studie, na jejichž základě dostalo pár přípravků provizorní či nouzové schválení, zkoumaly účinek a bezpečnost na lidech starších 16 let. Moderna a Pfizer aktuálně provádějí dodatečné klinické testy svých vakcín u dětí od dvanácti let výše. V případě úspěchu může následovat pokusné očkování devítiletých, uvedla agentura AP. „Doufejme, že do začátku léta budeme moci očkovat i děti,“ prohlásil koncem ledna epidemiolog Anthony Fauci na brífinku Bílého domu.
Tak jako tak mají zatím přednost senioři či pracovníci klíčových oborů, očkovat děti naopak ještě nějakou dobu zřejmě nebude priorita. I proto, že u nich průběh nemoci bývá mírnější. Ale nechat je všechny nakazit ve školách a dosáhnout kolektivní imunity tímto způsobem také není úplně záhodno. I u dětí se mohou vzácně vyvinout vážné komplikace a selhání vnitřních orgánů. A je ještě brzy na to vyloučit i možný dlouhodobý dopad na vývin dětí, které covid ve zdánlivě lehké formě prodělaly. „Nemůžeme vyloučit, že se později objeví komplikace, jaké nás zatím nenapadly,“ řekl Washington Postu profesor Stuart Ray z Univerzity Johnse Hopkinse. „Proto bychom rádi očkovali i děti.“
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.