Co přesně obsahuje vakcína? Podrobný popis složení: Žádné nebezpečné látky

Právě proti dezinformacím a příběhům o tom, že je ve vakcíně látka, která mění DNA či obsahuje mikročip, začalo bojovat slovenské ministerstvo zdravotnictví. To na sociálních sítích zaznamenalo úspěch s podrobným vysvětlením, jaké látky tzv. mRNA vakcíny obsahují. Rezort se tak snaží k vakcinaci přilákat co nejvíc lidí.

Mezi látkami je například i cukr! Toho je však tak málo, že běžná sladkost obsahuje mnohem víc chemických látek než právě »zázračné sérum« proti covidu. Kromě léku a cukru jsou v ampulce další tři látky.

Rozpadne se

„Vakcína Pfizer obsahuje jen 30 mikrogramů účinné látky, tedy 0,00003 gramu. V případě Moderny je to 100 mikrogramů. mRNA se v těle po pár dnech rozpadne,“ vysvětluje v příspěvku slovenský rezort. „Pro porovnání, jedna tableta ibuprofenu obsahuje 400 miligramů účinné látky, tedy 0,4 gramu,“ doplnilo ministerstvo.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Většinu obsahu ampulky ale tvoří sterilní voda. Kromě ní a aktivní látky se ve vakcíně nacházejí také tuky včetně všem známého cholesterolu. Ty mají chránit a dopravit molekulu mRNA do buněk. „Pokud vám někdo řekne, že si do sebe nechce nechat píchat chemii, zeptejte se ho, jestli ví, z čeho se tato vakcína skutečně skládá a z čeho se skládal jeho poslední nákup v potravinách,“ končí svůj apel na lidi ministerstvo.

Z čeho přesně se skládá mRNA vakcína?

Tuky

4 různé molekuly tuků, jako například cholesterol, které se v našem těle, kosmetice a potravinách běžně vyskytují. Ochraňují a transponují molekulu mRNA do buňky.

Aktivní složka

Vakcína obsahuje cca 0,00003 gramu mRNA, která tvoří předlohu na tvorbu malé části viru (spike protein). Ten aktivuje náš imunitní systém a vytváří imunitu vůči COVIDu-19. V těle se po několika dnech mRNA rozpadne.

Tlumivý roztok

Tvoří ho běžné druhy solí, slabých kyselin a stabilizátorů kyselosti. Dohromady tvoří tlumivý mechanismus, který se nachází i v našem těle. Roztok udržuje vakcínu stabilní.

Cukr

Sacharóza = konzumní cukr, chrání vakcínu před poškozením způsobeným skladováním v extrémních mrazech.

Vědci odhalili nejúčinnější vakcíny: Která z nich nejlépe zabírá na mutace covidu-19?

Virolog Libor Grubhoffer: Vývoj začal už před 30 lety

Je třeba bát se vakcíny proti covidu?

„Podmínečně schválené vakcíny proti covidu-19 získaly povolení pro použití k očkování lidí na základě výsledků preklinických a klinických testů provedených ve třech fázích podle náročných pravidel. Do třetí povinné fáze klinického testování byly zařazeny desítky tisíc dobrovolníků a vyhodnocování vývoje imunity u očkovaných jedinců stále pokračuje. Hlavně proto, aby nebylo nejmenší pochybnosti o bezpečnosti a správném fungování vakcín.“

Řada lidí se bojí kvůli tomu, že vakcína prý byla vyvinuta velmi rychle. Existovaly už dříve studie nebo experimenty na různé koronaviry?

„Těmto obavám široké veřejnosti rozumím, a tak se snažím znovu a znovu vysvětlovat, že tyto vakcíny mají svůj počátek před více než 30 lety, kdy nastupovala molekulární genetika v medicínských technologiích. Výzkum a vývoj těchto moderních vakcín procházel složitými obdobími, než se podařilo na začátku nového století optimalizovat konstrukci nosičů genového návodu do buněk očkovaného jedince tak, aby vedla k funkčnímu a bezpečnému složení očkovacích látek.“

Kdy se například tyto vakcíny použily prvně?

„První příležitostí k zahájení experimentální výroby těchto vakcín byly dvě předcházející koronavirové epidemie SARS-1 v Číně v roce 2002 a epidemie MERS v Saúdské Arábii v roce 2012 a rovněž epidemie nákazy ebola. Vývoj těchto vakcín rovněž spustila epidemie nové virové nákazy zika ve Francouzské Polynésii a následně Brazílii. Zmíněné epidemie se ale podařilo vždy udržet pod kontrolou na rozdíl od té současné nákazy, která přerostla do celosvětové pandemie.“

Jaký chemický proces v těle vakcína spustí?

„Typy vakcín, tedy genetické a vektorové, představují novou generaci očkovacích látek, kdy do organismu očkovaného jedince je v očkovací dávce vakcíny dopraven genetický návod k syntéze proteinového výběžku S z povrchu koronavirové částice. Tento návod se dostane do svalu očkovaného jedince, do lymfoidních buněk v lymfatických uzlinách, a tyto buňky podle návodu samy vyrobí protein odpovídající přesně tomu z povrchu koronaviru. Vlastní vakcínu si podle genového návodu tedy vyrobí až očkovaný jedinec ve svých buňkách v lymfatických uzlinách.“

Když bude naočkován dostatek lidí, dokáže virus postupně z populace zmizet, nebo tu nějaké riziko stále bude?

„Je to tak. Podmínkou k vytlačení pandemického koronaviru z cirkulace mezi lidmi je dosáhnout takzvané kolektivní imunity, a té lze dosáhnout dvěma způsoby. Buď divokým promořením populace s obrovskými ztrátami na životech, jako tomu bylo například před 100 lety v čase španělské chřipky, nebo plošnou imunizací minimálně 80 procent lidské populace bezpečnými vakcínami. Specifická imunita většiny lidí na naší planetě totiž udrží koronavirus pod kontrolou.“