Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Japonská vláda se chystá zavést nová protiepidemická opatření v Ósace a jejím okolí. V prefektuře, kde žije zhruba devět milionů lidí, se na konci března výrazně zvýšil výskyt nového typu koronaviru, uvedla dnes agentura Reuters. Vedení města se chystá zrušit akce v souvislosti se štafetou olympijské pochodně. Omezení se mají týkat i dvou sousedních prefektur.

„Osobně si myslím, že předání olympijské pochodně v Ósace by mělo být zrušeno,“ uvedl guvernér prefektury Ósaka Hirofumi Jošimura. Štafeta má podle plánu do města dorazit 14. dubna.

Vláda zamýšlí zavést v oblasti opatření od pondělí do 5. května. Hodlá zkrátit otevírací dobu obchodů a vyzve obyvatele, aby pracovali z domova, pokud je to možné. Kabinet také žádá, aby se lidé zdrželi rizikových aktivit, jako je například skupinový zpěv.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes varovala, že tempo očkování proti covidu-19 v Evropě je „nepřijatelně pomalé“, a to ve chvíli, kdy se počet nových případů nákazy koronavirem v 51 evropských zemích už šestý týden za sebou zvýšil. Minulý týden v Evropě přibylo 1,6 milionu infikovaných lidí, zatímco před pěti týdny byly týdenní počty nových případů koronaviru pod hranicí jednoho milionu.

Podmínky v průmyslu se nadále zlepšují. Index PMI v březnu stoupl na 58 bodů z únorových 56,5 bodu. Jde o nejvyšší hodnotu za tři roky.

Za poslední týden eviduje lékový ústav šest případů úmrtí, která nastala po očkování proti covidu-19. Celkem jich je 31. Ústav všechna hlášení odeslal do evropské databáze nežádoucích účinků, kde se případy posuzují. K úternímu večeru lidé nahlásili 2538 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, což je o 250 více než před týdnem. Vyplývá to z informací, které dnes Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v pravidelném hlášení zveřejnil.

Veřejné finance se loni dostaly především kvůli dopadům pandemie koronaviru do schodku 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP.

Celkový veřejný dluh loni podle dnešních údajů stoupl na 38,1 procenta HDP z 30,3 procenta v roce 2019. Podle pravidel EU za standardních podmínek by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.

Česká ekonomika se v loňském roce propadla o 5,6 procenta,potvrdil dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Hrubý domácí produkt tak klesl nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. Předtím šest let rostl. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 se HDP meziročně snížil o 4,8 procenta, ve srovnání se třetím čtvrtletím ale stoupl o 0,6 procenta. Loňský rok výrazně ovlivnila pandemie koronaviru. Proti předchozímu odhadu ze začátku března statistici mírně upravili meziroční změnu ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí, celoroční výsledek zůstal beze změny.

„Domácnostem v loňském roce vzrostly celkové příjmy o 2,8 procenta. Naopak jejich výdaje poklesly o 2,9 procenta, a to zejména v souvislosti s přijatými protiepidemickými opatřeními,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Míra úspor domácností tak byla loni na rekordní úrovni. „Ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla hodnoty 23,3 procenta, což je téměř dvojnásobek průměru za historii měření,“ dodal Kermiet.

Turistická sezona na státních hradech a zámcích, která tradičně začíná 1. dubna, bude letos stejně jako loni opožděna kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Otevřené zatím nebudou ani zahrady a parky tam, kde jsou součástí prohlídkových okruhů. Pokud je někde volně přístupný park, lidé do něj mohou. V Praze budou od pátku otevřené části zahrad kolem Pražského hradu, ty spravuje sám Hrad.

Ve firmách s deseti a 49 zaměstnanci byl v prvním kole testování podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) podíl pozitivních případů koronaviru 0,37 procenta. První cyklus testů měly dokončit do 26. března. Antigenní testy za více než 100 korun nakoupily zhruba dvě třetiny společností. Návod na použití samotestovacích sad je podle malých podniků složitý, navíc některé testy byly vadné. Testování dvakrát týdně by podle firem do 49 pracovníků bylo velmi zatěžující, nejvíce by uvítaly rychlejší očkování. Na dotaz ČTK to dnes řekla generální ředitelka AMSP Eva Svobodová.

Ukrajina dnes oznámila 421 úmrtí spojených s novým koronavirem za uplynulý den, což je podruhé v řadě rekordní přírůstek. Nově nakažených přibylo 17 569, uvedl podle agentury Reuters ministr zdravotnictví Maksym Stepanov.

Ukrajinská metropole Kyjev vyhlásila od 5. dubna přísnou uzávěru, při níž bude omezena veřejná doprava a zavřou se školy i školky. Město už dříve ve snaze zpomalit šíření viru zakázalo veřejné akce a zavřelo kavárny a restaurace.

Ukrajina se 44 miliony obyvatel zaznamenala od začátku epidemie 1,69 milionu případů koronavirové nákazy a přes 33 000 osob komplikacím spojeným s covidem-19 podlehlo. Téměř 250 000 lidí obdrželo na Ukrajině alespoň jednu dávku covidové vakcíny.

Ve středu přibylo v Praze 732 případů covidu, jde o nejnižší středeční přírůstek od začátku prosince. Dosud bylo podáno přes 300 000 dávek vakcín.

Ukončené očkování proti covidu má v ČR přes půl milionu lidí, aspoň jednu dávku má téměř 1,2 mil. lidí. Ve středu zdravotníci aplikovali 45 636 dávek.

V Česku v březnu zemřelo s potvrzenou nákazou novým typem koronaviru 5779 lidí, asi o 800 více než v dosud nejtragičtějším listopadu. Od začátku epidemie má Česko 26 586 zemřelých s onemocněním covid-19. Zpomalit vysokou úmrtnost a omezit vážné průběhy nemoci má očkování. Ukončené očkování proti covidu, tedy obě potřebné dávky, má v Česku přes půl milionu lidí. Aspoň jednu dávku má za čtvrt roku očkování téměř 1,2 milionu lidí. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví.

Epidemie v posledních týdnech zpomaluje, laboratoře ve středu odhalily 7208 pozitivních na nákazu novým typem koronaviru. V mezitýdenním srovnání je denní počet nových případů asi o 1600 nižší, oproti úterý je nově nakažených méně zhruba o 1400. Nových případů covidu-19 ubývá z denního průměru asi o 2000 až 2500 týdně. Jen velmi pozvolna se ale snižuje počet hospitalizovaných. Epidemická situace je podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška proto rozporuplná, řekl na středečním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví.

Počet lidí, kteří v ČR zemřeli po nákaze koronavirem, dosáhl 26 586, z toho 5779 připadá na letošní březen, který se tak stal nejhorším měsícem. Dosud zemřelo nejvíce lidí loni v listopadu - 4974. V březnu často umíralo i 200 lidí denně, v posledních dnech se trend zpomalil. Nejhorším dnem byl 3. listopad loňského roku, kdy zemřelo 262 nakažených, následují letošní 8. březen s 234 mrtvými a 15. březen s 230 mrtvými. Za tři měsíce letoška zemřelo s covidem 14 639 lidí, což je asi o 2700 více než za celý loňský rok.

V Německu za posledních 24 hodin zaznamenali 24 300 nových případů koronavirové nákazy a 201 úmrtí spojených s nemocí covid-19. Před týdnem to bylo 22 657 nově nakažených a 228 dalších úmrtí. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI), podle nějž takzvaná britská mutace koronaviru v současnosti převládá už z téměř 90 procent.

Britská mutace koronaviru s označením B.1.1.7. se v Německu stává dominantní a podle dat z minulého týdne se na celkovém počtu infikovaných podílí již z 88 procent. RKI to označil za znepokojivé s ohledem na skutečnost, že je značně nakažlivější než původní varianta a patrně také způsobuje vážnější průběh onemocnění covid-19. Mutace, které se prvně objevily v Jihoafrické republice a Brazílii, nehrají v Německu výraznější úlohu a jejich podíl na zjištěných případech je podle RKI v obou případech v řádu desetin procenta.

V americkém státě Kalifornie se dnes po zhruba roce otevřou zábavní parky včetně Disneylandu a na tribuny stadionů se mohou vrátit sportovní fanoušci. Zábavní parky, organizátoři kulturních akcí či sportovní týmy však nesmějí prodávat vstupenky nikomu, kdo žije mimo Kalifornii. Kapacita míst je omezena na 15 až 35 procent.

Na východě Rakouska ode dneška do 6. dubna začínají platit přísnější opatření, mimo jiné musí zavřít všechny obchody kromě těch, které poskytují nutné zboží denní potřeby. Pendleři například z České republiky se budou muset na rakouských hranicích prokázat negativním testem na koronavirus dvakrát za týden. Dříve to stačilo jednou týdně.

Ode dneška do úterý po Velikonocích musí být na východě Rakouska kromě obchodů zavřena také kadeřnictví a masážní salony. Kromě toho mají lidé během svátečních dnů chodit ven pouze na procházky, sportovat nebo kvůli vyřízení naléhavých záležitostí. Opatření platí pro Vídeň, Dolní Rakousy a Burgenland.

Darováním rekonvalescentní plazmy mohou lidé, kteří už prodělali nemoc covid-19 zachránit lidské životy. Ačkoliv je zájem o darování plazmy u nás poměrně velký, pomyslným sítem při výběru vhodného dárce projde jen každý druhý dobrovolník. Primář oddělení hematologie a krevní transfuze v Ústřední vojenské nemocnici, Miloš Bohoňek v pořadu Epicentrum sdělil, že tuto léčbu už byli čeští lékaři schopni poskytnout 6000 pacientů. Směrem k vládním představitelům nešetřil ostrou kritikou, české občany však za dárcovskou morálku pochválil.

Německo od půlnoci prodloužilo o dva týdny stálé kontroly na hranicích s Českou republikou. Nová uzávěra začne platit ve Slovinsku, ode dneška přes velikonoční svátky se zpřísní restrikce i ve východním Rakousku.

O prodloužení kontrol na česko-německých hranicích do nejméně 14. dubna Berlín informoval v úterý, zdůvodnil ho vysokou mírou nákazy koronavirem v Česku. Německo ve stejný den naopak s okamžitou platností ukončilo ostrahu na hranicích se západorakouskou spolkovou zemí Tyrolsko.

Farmaceutická společnost Pfizer oznámila, že její vakcína proti covidu-19 vyvinutá ve spolupráci s firmou BioNTech se v klinických testech ukázala jako bezpečná a vysoce účinná u dětí ve věku 12 až 15 let. Závěry vycházejí z předběžných dat o testování. Podle agentury AP vývoj přibližuje scénář, že v dané věkové skupině se začne očkovat na konci letošního léta. Podle epidemiologa Rastislava Maďara zatím ale není jasné, kdy by mohly vakcínu dostat děti v ČR. V rozhovoru pro Blesk Zprávy popsal, co vše může ještě očkování v této skupině stát v cestě.

Dva dny po demisi premiéra Igora Matoviče bude mít Slovensko novou vládu, kterou vytvořila stávající čtyřčlenná koalice. Prezidentka Zuzana Čaputová dopoledne jmenuje předsedou vlády dosavadního ministra financí Eduarda Hegera a následně členy jeho kabinetu, zatím bez ministra sociálních věcí.

Matovič rezignoval na funkci ministerského předsedy jen po roce v úřadu, a to v zájmu řešení téměř měsíc trvající vládní krize, během které část koalice požadovala jeho demisi. Roli hrály i spory o postoj k ruské vakcíně Sputnik V.

Poslanci se ve čtvrtek mimořádně sejdou ke zvýšení krizového ošetřovného kvůli zavřeným školám na 80 procent redukovaného výdělku. Od rána bude Sněmovna projednávat ve druhém čtení návrh nového stavebního zákona, jenž podle úprav hospodářského výboru předpokládá například převod všech stavebních úřadů pod stát.

Krizové ošetřovné se má podle předlohy zvýšit o deset procentních bodů. Rodiče by dostali více peněz zpětně od začátku března, kdy se kvůli sílící epidemii koronaviru zavřely všechny školy kromě mateřských.

Ošetřovné se poskytuje z nemocenského pojištění po celou dobu nařízeného uzavření škol. Většina rodičů, která zůstala s dětmi do deseti let věku doma, nyní může pobírat 70 procent redukovaného výdělku.

Brazílie má za sebou zdaleka nejčernější měsíc od začátku pandemie covidu-19. Za březen tam v souvislosti s nákazou úřady evidují 66 500 úmrtí, tedy téměř dvakrát více než v dosud nejsmrtelnějším červenci minulého roku. Počet zemřelých za posledních 24 hodin tam znovu překonal dosavadní maximum, když tam po nákaze koronavirem zemřelo za den 3 869 lidí, napsala agentura AFP s odkazem na data tamního ministerstva zdravotnictví.

Brazílie je v celkovém počtu zjištěných nákaz a evidovaných úmrtí souvisejících s covidem-19 druhou nejhůře zasaženou zemí na světě po USA. Podle AFP tam od začátku pandemie zemřelo již 321 515 lidí a nákaza se potvrdila u více než 12,6 milionu obyvatel této asi 210 milionové země.

Italská vláda ve středu nařídila většině tamních zaměstnanců ve zdravotnictví povinné očkování. Potenciálně kontroverzní krok má podle agentury Reuters ochránit pacienty a zároveň potlačit protivakcinační nálady. Italský premiér Mario Draghi také po večerním setkání kabinetu oznámil, že se většina koronavirových restrikcí v zemi prodlužuje až do konce dubna, informovala italská média.

Vláda dekretem reaguje na skepticismus části zdravotníků vůči očkovací kampani. Zaměstnanci nemocnic a lékáren, kteří vakcinaci odmítají, budou podle něj muset přejít na pozice, kde nepředstavují riziko šíření viru. Někteří odpůrci současné vlády však zpochybňují zákonnost takového nařízení, které mimo jiné umožňuje ty zaměstnance, kteří injekci odmítnou, až na rok suspendovat bez nároku na mzdu.

Po prodloužení stávajících restrikcí na další měsíc zůstanou zavřené restaurace, bary a posilovny, omezené bude i nadále cestování mezi regiony. Vláda nicméně jako ústupek některým koaličním stranám umožní restrikce případně rozvolnit v oblastech s vysokou mírou vakcinace a nízkým počtem nově nakažených.

Firmy mohou od čtvrtka začít žádat zdravotní pojišťovny o příspěvek na samotesty na nemoc covid-19. Na pořízení jedné samotestovací sady mohou dostat 60 korun a maximálně si budou moci nárokovat čtyři testy za měsíc na zaměstnance. Testování na koronavirus jednou za sedm dní je už nyní povinné ve větších a středních firmách i na úřadech a institucích. Menší podniky s počtem zaměstnanců do deseti a živnostníci musí začít s testy nejpozději po Velikonocích.

Firmy, které budou chtít příspěvek na testování zaměstnanců, o něj budou moci žádat přes web www.samotesty-covid.cz. Požádat takto mohou o příspěvek ode všech sedmi zdravotních pojišťoven. Firmy se na web přihlásí pomocí registračních údajů, sestaví seznam zaměstnanců, u kterých žádají příspěvek, a doloží, že je otestovaly. Budou muset také rozdělit své pracovníky podle toho, u kterých pojišťoven mají zdravotní pojištění.

Podniky, které nemohou používat k žádostem web, mohou věc řešit na pobočkách pojišťoven nebo se obrátit na call centra pojišťoven. Podniky mohou využívat kromě samotestů rovněž testování u závodních lékařů nebo externích poskytovatelů zdravotních služeb, což používají především velké firmy.

Zdravotní pojišťovny odhadují, že na příspěvky na testy měsíčně vydají 480 milionů korun. Podle Hospodářské komory průměrná cena samotestovací sady značně převyšuje dotaci. Komora navrhovala dotaci alespoň 100 korun.

Dnes je Zelený čtvrtek. Podle křesťanské tradice v tento den Ježíš Kristus naposledy povečeřel s apoštoly, modlil se v Getsemanské zahradě a byl zajat. S večerem přichází velikonoční triduum, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Letos ale stejně jako před rokem oslavy tohoto svátku omezily opatření vlády proti šíření koronaviru. Účast na bohoslužbách je omezena a vedení tuzemské katolické církve s ohledem na epidemickou situaci doporučilo vynechat i jinak obvyklé průvody, konat se nebude ani tradiční obřad mytí nohou na Zelený čtvrtek.

Zelený čtvrtek je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Přívlastek zelený dostal zřejmě zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, na Gründonnerstag - zelený čtvrtek. Je také dnem odpuštění, kdy kající se hříšníci bývali přijímáni zpět mezi věřící. Tito kajícníci byli připodobňováni k suchým větvím, které se pokáním opět zazelenaly. I to je jeden z možných výkladů názvu Zelený čtvrtek.