„Pacientů neubývá," tvrdí primář o dárcovství covidové plazmy. A ostře se pustil do vlády

Plazmu s vysokým obsahem protilátek proti nemoci covid-19 používali lékaři zejména v těžkých stavech pacientů.  Podle nejnovějších poznatků se však ukazuje, že je vhodnější tuto léčbu indikovat, co nejdříve nejdříve: „Ideálně do tří dnů po vzniku onemocnění a ještě do té doby, než si pacient vytvoří své vlastní protilátky,“ vysvětli přední český odborník na krevní plazmu a dodal, že se jedná o podobný způsob indikace jako u, v poslední době tak často zmiňovaných, monoklonálních protilátek Bamlanivimab nebo Regeneron.

I když je zájem o darování plazmy v Česku poměrně velký, problémem je, že úroveň protilátek u každého dárce postupem času klesá a s ní i možnost rekonvalescentní plazmu použít. Proto je neustále nutné hledat nové dárce. „Musíme tedy neustále vyzývat a vyšetřovat nové dárce, tak abychom nahradili ty předcházející (…) pacientů příliš neubývá, to znamená ty požadavky z klinických oddělení jsou stále veliké,“ vysvětlil primář Bohoněk. 

Další svízel vidí v tom, že ne každý s vyléčeným covidem je pro darování rekonvalescentní plazmy vhodný: „Zhruba třetina lidí, kteří k nám přijdou nemají dostatečný počet protilátek a ty kteří projdou prescreeningem a vyšetřením krve a darují plazmu nemusí zase projít dalším podrobným vyšetřením…použitelných je tedy jen necelá polovina.“  Nová dárci jsou klíčoví i vzhledem k výskytu nových variant a mutací koronaviru. V tomto ohledu však odborníkům ještě chybí dostatečně průkazná data.

Házení problémů na občany

Pandemie koronaviru podle Bohoňka odkryla některé chronické problémy českého zdravotnictví, jako například nedostatek zdravotních sester, který je podle jeho názoru nedostatečně řešen. Čechy pochválil za dárcovskou morálku, příjemně ho překvapilo, že během pandemie, nemuseli nemocnice řešit nedostatek krve, před kterým odborníci v létě minulého roku varovali.

Nepříjemným překvapením pro něj však byla míra amatérismu řešení covidové situace ze strany našich vládních představitelů. „Ta chaotičnost, ta nekoncepčnost, nesrozumitelnost všech těch opatření, ta snaha to házet na občany, ale občan se chová tak, jak je mu napsáno a jak dokáže pochopit,“ vyjmenoval nebál se ostré kritiky hlavních představitelů a poukázala také na problematičnost věčného posouvání termínů: „Vydržte dva týdny, vydržte už jenom tři týdny a následně ještě další dva týdny, to samozřejmě vzbuzuje velkou nedůvěru.“

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Kdo může proticovidovou plazmu darovat?

Dárcem rekonvalescentní plazmy se může stát osoba, která prodělala infekci SARS-CoV-2, nejdříve 14 dní po uzdravení. Nejvhodnějším dárcem je zdravý muž nebo žena, která dosud nebyla těhotná, kteří měli klinické příznaky (teplota, kašel a další, včetně vážnějšího průběhu), protože u nich je větší předpoklad, že budou mít vytvořenou dostatečnou hladinu protilátek. Kromě toho musí dárce splňovat obecné podmínky pro darování krve a jejích složek, tj. věk 18-60 let, v posledních 6 měsících nebyl na operaci nebo neprodělal endoskopické vyšetření, tetování či pearcing, netrpí závažným onemocněním, neprodělal rakovinu, infekční žloutenku B nebo C a nepatří do rizikové skupiny z hlediska přenosu krevní nákazy.

Samotný odběr rekonvalescentní plazmy není pro tělo závažný a může se opakovat už po dvou týdnech. Většinou trvá něco přes 40 minut a z těla se odebere 670 ml plazmy, kterou si tělo podle slov primáře Bohoňka doplní prakticky okamžitě.

Seznam zařízení transfuzní služby, která rekonvalescentní plazmu aktuálně odebírají: Thomayerova nemocnice Praha, FN Ostrava, FN Olomouc, FN Hradec Králové, Krajská nemocnice Liberec, Krajská zdravotní Ústí nad Labem, Slezská nemocnice v Opavě, ÚVN Praha, Krajská nemocnice T. Bati Zlín, VFN v Praze, Nemocnice České Budějovice, centrum Plasmafera, České Budějovice a Tábor, Fakultní nemocnice Brno, FN Královské Vinohrady, ÚHKT.