Evropský soud začal řešit českou žalobu na směrnici o zbraních. Prý je diskriminační

Česko, podporované v tomto sporu Maďarskem a Polskem, zpochybňuje způsob přijetí předloňské novely směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní. Argumentuje také porušením zásady přiměřenosti. Druhou stranu sporu představují Evropský parlament a Rada Evropské unie (členské státy) podporované Evropskou komisí a Francií.

Brusel zdůvodnil návrh, který získal podporu většiny členských zemí a drtivé většiny europoslanců, snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávání zbraní. Zastánci normy si pochvalují, že vyvažuje bezpečnostní rizika a legitimní střelecké aktivity. Ale podle kritiků omezuje trh s legálně drženými zbraněmi a zasahuje do vnitřních záležitostí státu, což je v rozporu s právem EU. Čeští politici hovoří o zbytečném omezování držitelů legálních zbraní.

Plynové zbraně z Česka použili v Británii k zabíjení nevinných: Upravují je pro ostré náboje

"Je to padesát na padesát," řekl náměstek Smolek ohledně vyhlídek na soudní výhru, anebo prohru. Léta zkušeností, co jezdí k unijnímu soudu, jej ale naučila, že z pocitů a dojmů z projednávání případů ještě nelze nic vyvozovat.

Soudní dvůr zhruba před rokem odmítl českou žádost o předběžná opatření v tomto sporu, ale podle náměstka z toho prakticky nic nevyplývá. Česká žaloba podle něj "ani zdaleka není ztracený případ", i když soud, jak připustil, bude logicky mít sklon dát za pravdu členským státům a parlamentu, aby podpořil systém, legislativní proces jako celek.

Na základě dnešního jednání Smolek odhaduje, že soud bude muset zvažovat české argumenty, jako je otázka proporcionality v zákazu určitých typů zbraní, anebo právního základu směrnice, která se opírá o článek unijní smlouvy ohledně jednotného trhu, přestože jejím smyslem je hlavně boj proti terorismu. Opominout podle náměstka nelze ani otázku základních lidských práv, vždyť soudní dvůr v roce 2013 jako nepřiměřenou zrušil směrnici, týkající se uchovávání osobních údajů telekomunikačními společnostmi v zájmu předcházení trestné činnosti.

"Nejde o to, že bychom nechtěli bojovat proti terorismu, ale právní základ byl vybrán špatně," argumentoval český diplomat. Evropská komise, Evropský parlament ani rada podle něj u soudu neuvedly nic konkrétního, co by jej přimělo změnit názor, kromě tvrzení, že zakázané kategorie zbraní - poloautomatické zbraně, které lze předělat na automatické, a velkokapacitní zásobníky - jsou nebezpečné.

V Česku bylo v polovině předloňského roku přes 301 000 držitelů zbrojních průkazů, u kterých bylo přes 819 000 zbraní.