Kurz vyhlásil boj s migranty a slibuje blahobyt. Rakousko převzalo otěže EU

Pozdrav v italštině směrem k předsedovi europarlamentu Tajanimu, pozdrav ve francouzštině směrem k europoslancům ve Štrasburku. I tak si získal mladý rakouský kancléř Sebastian Kurz pozornost plenárního zasedání, kde představil, co považují Rakušané na dalšího půl roku za nejdůležitější a na čem budou pracovat. Z videozáznamu jeho vystoupení je vidět, že svůj projev opřel i o částečně ručně psané poznámky. 

„Jsem mladý člověk, pro mě je EU něco jako samozřejmost. V posledních letech si ale uvědomuji, že jako politici ji nemůžeme pokládat za samozřejmou,“ uvedl svou řeč 31letý politik. „Můžeme si dovolit mít různé názory, ale musíme se také soustředit na to, kde se shodneme. Chceme stavět mosty a zaměřit se na témata, kde se můžeme pohnout vpřed. Máme motto ‚Evropa, která chrání‘,“ zopakoval členům Evropského parlamentu to, co už avizoval.

„Já tě udělal kancléřkou!“ Zuřící ministr odmítl vyhazov od Merkelové

Rakušané považují za největší prioritu boj s migrační krizí. „Chceme se zaměřit na bezpečnost a boj proti nelegální migraci. Ochrana evropského obyvatelstva musí mít nejvyšší prioritu. Více se zaměřit na ochranu vnějších hranic, to je základ pro Evropu bez vnitřních hranic. Diskuse v Německu nám ukazuje, že to musíme udělat,“ řekl Kurz. Už dříve přitom prozradil, že bude chtít vyřešit problematickou Balkánskou trasu.

Za tvrdé názory vůči nelegální migraci to pak Kurz schytal od šéfa frakce liberálů Guy Verhofstadta. Ten odmítl označení migrační krize a nazval problém „politickou krizí na hřbetech migrantů“. Svůj názor pak dokumentoval aktuálními dohady mezi italským ministrem vnitra Salvinim, německou kancléřkou Merkelovou a maďarským premiérem Orbánem.

Rakouský kancléř pak také slíbil Evropu bez hranic. „Chtěl jsem slíbit, že uděláme vše proto, abychom dlouhodobě zajistili, že bude existovat Evropa bez hranic. Nemohu vám slíbit, jak rychle to bude. Nemohu ani předem říct, zda nebudou nejprve národní opatření, jak slíbilo Německo. Budeme ale bojovat o to, aby v budoucnu byla Evropa s vnější hranicí a bez vnitřních,“ prohlásil na závěr debaty v Evropském parlamentu.

Sebastian Kurz představil europoslancům priority rakouského předsednictví. (3.7.2018) | Reuters

S plánem rakouského předsednictví není zcela spokojena ani rakouská europoslankyně Angelika Mlinar z frakce liberálů. Ta ho kritizuje jako „zahleděný do sebe a protekcionistický“. Priority jsou podle ní v souladu s národní rétorikou.

Spolupráce s Ruskem, perspektiva pro Afriku

S migrací souvisí i další problematika, kterou chce Kurz aktivně řešit, a tou jsou vztahy se sousedy EU. Pro rakouského kancléře jde o logickou volbu, v letech 2013 až 2017 byl totiž ministrem zahraničí. V této oblasti jde například i o vztahy s africkými zeměmi a Tureckem, odkud uprchlíci do Evropy proudí.

„Evropa, která chrání, nekončí na hranicích EU. Chceme přispět k tomu, aby se zlepšili naše vztahy se sousedy na východě. Vedle reakcí na ruské agrese, je nutné posílit kanály dialogu, je třeba s Ruskem spolupracovat. Chceme více spolupracovat s Afrikou. Pokud se tam zlepší životní podmínky, poté se zmírní migrační toky. Prostřednictvím evropských investic je třeba zajistit tam perspektivu pro mladé lidi,“ řekl rakouský kancléř.

Třetí prioritní oblastí pak bude konkurenceschopnost Evropy. „Dále se chceme zaměřit na zajištění blahobytu. Digitalizace a automatizace mění náš svět. Musíme zajistit, aby velké internetové koncerny vznikaly také v Evropě. Máme právní stát, infrastrukturu, vnitřní trh s 500 miliony lidí,“ zmínil Kurz, ale konkrétní nebyl.

Češi „zatopili“ Merkelové kvůli migraci. Její mystifikace rozezlila vládní kolegy

Bulhaři se starali hlavně o rozšíření EU o Balkán

Součástí změny „taktovky“ v Radě EU bylo také hodnocení končícího předsednictví Bulharska, pro které to bylo historicky vůbec první šéfování v Radě od vstupu země do EU.

„41 dohod ze 105, které jsme zdědili, jsme dopracovali. Stanovili jsme si čtyři priority a ve všech jsme zaznamenali pokrok. Nejvíc v oblasti Západního Balkánu, jsou zde lepší vyhlídky ohledně dalšího rozšiřování EU. Další obrovský krok, kdy se Rada dohodla, kdy a jakým způsobem dojde k dohodě o rozšíření o Makedonii a Albánii,“ zhodnotil práci své země premiér Bojko Borisov.

Bulharský premiér Bojko Borisov na summitu v Bruselu. | Reuters

I v případě Bulharska došlo na hodnocení boje s nelegální migrací. „Pokud jde o reformy Dublinu (dohoda Dublin IV - pozn. red.), tam jsme udělali maximum, abychom dokončili 4 z 6 hlavních problematických oblastí,“ konstatoval také předseda vlády. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker pak označil bulharský výkon za vynikající.