Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Obří protesty za důchody: Potíže pro Macrona. O polovinu vyšší penze slíbili v Chile

Autor: ČTK, sova - 
5. prosince 2019
21:12

Na manifestace proti plánované reformě důchodového systému ve čtvrtek ve francouzských městech mimo metropoli přišlo dohromady více než 510 tisíc lidí. Podvečerní předběžný součet agentury AFP vychází z oficiálních čísel z jednotlivých míst a nebere v potaz hlavní pochod v Paříži. Naopak důchodovu reformu požadují obyvatelé jihoamerického Chile. Tamní parlament schválil postupné zvýšení důchodů až o 50 procent. Jde o další krok, jímž se vláda snaží zastavit protesty v ulicích, které vypukly v polovině října.

Někteří účastníci protestů ve Francii ničili výlohy obchodů a zakládali ohně, podle deníku Le Monde ale demonstrace jako celek násilný charakter neměla. Převážně pokojný průběh čtvrteční stávky ocenil také francouzský premiér Édouard Philippe, který odborářům vyjádřil uznání.

Nejdramatičtější momenty přinesl pařížský pochod, jehož trasa vedla od nádraží Gare du Nord na jihovýchod po Boulevard Voltaire. Začít měl ve 14:00, start se ale zpozdil a situace poté začala být značně nepřehledná.

Demonstranti házeli předměty, policie použila slzný plyn

Krátce po půl čtvrté začala francouzská média hlásit první incidenty v okolí Náměstí republiky, kde policie narušila postup davu. Strážci zákona podle AFP čelili předmětům, které po nich demonstranti házeli, a odpověděli slzným plynem. Maskovaní výtržníci také zničili autobusovou zastávku, rozbíjeli výlohy a zapálili přívěs na staveništi v jedné z bočních ulic. Podle agentur Reuters a AP ale tyto incidenty nebyly součástí hlavního protestu.

Le Monde vysvětluje, že pochod se po zablokování Náměstí republiky rozdělil na tři části, takže zatímco jeho čelo za stmívání v poklidu dorazilo do cíle, další část davu, rovněž pokojně, stále čekala u Gare du Nord.

„Manifestace měly dobrý průběh téměř po celé Francii a to je důležité zdůraznit,“ řekl novinářům premiér Philippe. Za dobrou organizaci stávky vyjádřil uznání odborovým svazům. Vláda podle něj plně podporuje právo občanů stávkovat a demonstrovat, bude prý nadále situaci bedlivě sledovat a „informovat Francouze“.

Francouzům se nelíbí Macronova reforma

Čtvrteční masivní stávka pracovníků francouzského státního sektoru je odpovědí na plán prezidenta Emmanuela Macrona reformovat složitý důchodový systém. Podle stále průběžného propočtu AFP přibližně v 70 městech demonstrovalo dohromady více než 510 tisíc lidí. Součet vychází z čísel poskytnutých jednotlivými prefekturami či policejními sbory. V Toulouse údajně protestovalo nejméně 33 tisíc lidí, v Marseille 25 tisíc a 20 tisíc v Lyonu, Montpellieru nebo v Bordeaux.

Uvedené číslo nezahrnuje manifestaci v hlavním městě, na níž byla podle Reuters účast v řádu desetitisíců. Odborový svaz CGT oznámil, že do protestů v metropoli se dnes zapojilo 250 tisíc lidí. Na pořádek v ulicích metropole ve čtvrtek dohlíželo 6 tisíc policistů. Pařížská prokuratura informovala, že v souvislosti se čtvrtečními incidenty putovalo do vazby 60 lidí.

Ve Francii proti reformě důchodů protestovalo přes 500 tisíc lidí (5. 12. 2019) Ve Francii proti reformě důchodů protestovalo přes 500 tisíc lidí (5. 12. 2019) | Reuters

V Chile kritizují současné penze jako nespravedlivé

V Chile je právě důchodová reforma spolu s reformou ústavy jedním z hlavních požadavků demonstrantů. Podle serveru BBC Mundo ale zřejmě zvýšení důchodů, přijaté dolní komorou parlamentu ve středu, protesty neutiší, demonstranti totiž žádají strukturální reformu celého penzijního systému.

Současná podoba penzí v Chile má základy ještě z doby vlády diktátora Augusta Pinocheta (1973-1990) a jejím duchovním otcem je podle BBC Mundo starší bratr současného prezidenta Sebastiána Piňery José, který byl za Pinocheta ministrem sociálních věcí. Systém penzí mnozí kritizují jako nespravedlivý, důchody jsou totiž v zemi velmi nízké.

Systém je strukturálně nespravedlivý, protože jeho cílem není sociální ochrana (důchodců), ale akumulace kapitálu a rentabilita (pro soukromé penzijní fondy),“ řekla před časem BBC novinářka Alejandra Matusová, která o penzijních fondech v Chile napsala knihu Mýty a skutečnost fondů AFP.

Navýšení penzí až o 50 procent

Zvýšení důchodů, přijaté ve středu poslanci, se má podle ministryně práce Maríi Zaldívarové dotknout asi 1,6 milionu Chilanů a mělo by se podle ní odrazit na penzích už poslední týden tohoto měsíce. Důchodci starší 80 let dostanou přidáno už teď 50 procent, lidem ve věku 75 až 79 se zvýší důchod o 30 procent a ostatním o čtvrtinu. Po postupném navyšování by měli mít všichni o polovinu vyšší důchod v lednu 2022.

Zvýšením penzí se chilská vláda snaží zastavit protesty v ulicích, které vypukly v polovině října (4. 12. 2019) Zvýšením penzí se chilská vláda snaží zastavit protesty v ulicích, které vypukly v polovině října (4. 12. 2019) | Reuters

Protivládní protesty v Chile, považované za největší za několik desetiletí, zažehlo v polovině října další zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile. Z metropole se demonstrace rozšířily do dalších měst a nepřestaly, ani když bylo zdražení jízdenek zrušeno. To bylo totiž jen poslední kapkou dlouhodobé nespokojenosti. Chilanům vadí, že vláda dlouhodobě neřeší jejich sociální problémy, včetně třeba drahých léků.

 

Kvůli potlačování protestů chtějí obžalovat prezidenta

Demonstrace se místy zvrhávají v násilnosti radikálů, kteří zejména v počátku protestů zapalovali autobusy či vozy metra a ničili další veřejný i soukromý majetek. Vláda proto v říjnu vyhlásila výjimečný stav a do ulic poslala i armádu, která se asi po týdnu vrátila do kasáren. Při protestech zemřely přes dvě desítky lidí a několik tisíc lidí utrpělo zranění.

Kvůli potlačování protestů bezpečnostními složkami podala na prezidenta Sebastiána Piňeru desítka poslanců návrh na ústavní žalobu, o němž by měla dolní komora hlasovat už příští týden. Skupina poslanců viní prezidenta z porušování lidských práv, jeho právníci tvrdí, že stížnost je neoprávněná, mimo jiné proto, že z činů jsou podezřelé třetí osoby, a ne prezident.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa