Ochrnutý Kim měl dožít v útulku. Milující domov našel u rodiny vozíčkáře
Zázrak. Jinak snad ani nelze nazvat příběh ochrnutého labradora Kima (6,5), který měl dožít v útulku Rafael v Hamru na Českobudějovicku. Na psího vozíčkáře se ale usmálo štěstí. Padl do oka paní Zdeně Keltnerové, která se stará o handicapovaného manžela. Díky nim má teď Kim nový domov.
„Po přečtení celé anabáze, kterou si Kim prošel, jsem si řekla, že je to výjimečný pes,“ řekla paní Zdena. „Už když jsem ho viděla na webu útulku, řekla jsem si, že si ho vezmu. Když jsme se pak setkali a já mu řekla „Kimíčku“, běžel ke mně, jako bychom se znali odjakživa,“ dodala s tím, že v tu chvíli bylo definitivně rozhodnuto.
Doživotní péče
Péče o Kima je velmi náročná. Nejen, že je na vozíčku, ale navíc ani neovládá svěrače. „Dobře jsem si samozřejmě promyslela, co to obnáší. Prostřednictvím spolku Pes nejvěrnější přítel ho mám v doživotní péči, má domov nadosmrti, nikomu už ho nedáme,“ řekla.
Dva vozíčkáři
Z nového člena rodiny je nadšený i její manžel Vladimír (61), který je stejně jako Kim vozíčkář. „Jsme oba doma, máme na něj čas, proto jsme se rozhodli dát mu domov. Člověk, který chodí do práce, by se o něj starat nemohl. U nás s ním má práci žena, já se s ním jen mazlím a dávám mu mňamky,“ řekl s dojetím.
Handicap nevnímá
Společně si také hrají, protože Kim svůj handicap vůbec nevnímá. Na velké zahradě, kterou má k dispozici, lítá s vozíčkem za míčky, aportuje klacíky, dovádí se svým psím parťákem Luckym, se kterým si od první chvíle padli do oka, a s paničkou chodí společně na dlouhé procházky až na Hlubokou.
Rozhodnutí nelitují
I když je péče o Kima velmi náročná, ani na chvíli prý nezalitovali toho, že se ho ujali. „Věděli jsme, co čeho jdeme. Milujeme ho všichni. Kim je tu doma, zůstane tu až do smrti. Jednou to bude těžké loučení s ním,“ řekla paní Zdena.
Kimův odchod oplakala
Kim měl v životě velkou smůlu. Ochrnul po autonehodě, náraz mu poškodil míchu. Tehdy se ho ujal spolek Pes nejvěrnější přítel, který mu zařídil i adopci. Jenže v rodině se změnila situace a Kim se stal opět nechtěným. Dožít měl pak v azylu Rafael Ivy Volkové, která tomu, že najde domov, příliš nevěřila. Nakonec se s ním loučila se slzami v očích. „Dala mu s sebou výbavu, jak nevěstě na vdavky,“ smála se paní Zdena.
Bůh vám žehnej za tento ušlechtilý čin. My ostatní začněme teď bojovat za to, aby lidi, kteří se ujmou psa z útulku, nebo týraného, postiženého a nechtěného, byli osvobození od poplatků za psy. Vždyť jak ohromnou částku ušetří útulkům za stravu a za veterinární péči. Přidejte se všichni a vyzvěte své zastupitele k osvobození od poplatku.