Hačiko měl cejch zabijáka a posílali ho na smrt. Teď je z něj milující parťák
Zázrak, v který už nikdo nedoufal. Takový konec má příběh americké akity Hačika (7), kterého jeho majitelka opustila. Psa prezentovala jako zabijáka, nestála už o něj a chtěla, aby byl utracen. Naštěstí se našli lidé, kteří nad ním nezlomili hůl.
Hačika, kterého čekala smrtící injekce, zachránil spolek Pes nejvěrnější přítel. „Nelíbilo se nám, že by měl být tak mladý pes utracen jen proto, že ho někdo nezvládal. Proto jsme ho přijali do péče,“ popsala zakladatelka spolku Simona Štěpánková.
„Rychle jsme zjistili, že zabijákem není“
Hačika se ujala dočaskářka, která podobná plemena zná a umí s nimi pracovat. „Docela rychle jsme zjistili, že to žádný zabiják není. Problém byl zřejmě jen v přístupu. Když se s ním zachází normálně, i on se chová normálně,“ dodala Simona Štěpánková.
Nový domov se ale Hačikovi dlouho nedařilo najít. Až do chvíle, než se objevil Daniel Conner. Ti dva se pro sebe narodili.
Láska na první pohled
„Našel jsem ho náhodou na internetu. Chtěl jsem původně koupit akitu od chovatele, ale ukázalo se, že jsem naletěl podvodníkům. Když jsem pak viděl Hačika, byla to láska na první pohled,“ řekl Daniel Conner, který před Hačikem měl psa plemene husky.
„O první chvíle bylo jasné, že to není žádný zabiják. Hned se se mnou začal mazlit, chodí bez vodítka, poslouchá na slovo. Působí to, jako by mi byl vděčný. Toho, že jsem se ho ujal, nelituju. Myslím, že se máme rádi navzájem,“ dodal.
Dokonalý pes
Hačiko je podle něj dokonalý, milý, trochu zbrklý, mohutný pes, který díky péči, jež se mu teď dostává, nabral za měsíc 11 kilogramů. „Když šlápne, bolí to,“ smál se Daniel, který se s Hačikem přijel podívat i na Psí den s Prahou 13, kde byly Blesk tlapky mediálním partnerem. Tam se také setkal se Simonou Štěpánkovou ze spolku, který Hačika zachránil.
„Když teď vidím Hačika, když dostávám fotky z jeho nového domova, strašně mě to hřeje u srdce. Je to nádherné, potvrzuje se tím to, že to za to stojí tyto psy zachraňovat,“ uzavřela Simona Štěpánková.
Vyšlechtěni k boji
Americká akita pochází z japonského ostrova Honšú, z tamní horské oblasti Akita. Její předkové, akita matagi, byli určeni k lovu medvědů. V době popularity psích zápasů, na přelomu 19. a 20. století, byly akity kříženy s plemeny tosa a mastif kvůli zvýšení mohutnosti a agresivity, a následně používány jako bojoví psi.
V roce 1927 byl založen klub chovatelů Akit a v roce 1931 bylo několik jedinců prohlášeno za národní památku. V roce 1956 byl založen Akita Club of America, samotné plemeno Americká akita uznal American Kennel Club roku 1972.
