Bria a Spajk jsou milí psi a hledají domov. Lidé se jich báli, život prožili v útulku
Celý život strávili v útulcích kříženci Bria a Spajk. Ve zrušeném azylu v Maršovicích zůstali jako poslední, nikdo je nevenčil, všichni se jich báli. Nakonec se jich ujali ve Voříškově, kde s nimi začali pracovat. Z údajných zabijáků se rázem stali milí a hraví psi, kteří už mohou do nových domovů.
„V předchozím útulku žili dlouho, byli stále zavření v kotci, štěkali, byli nedůvěřiví k lidem, vypadali hrozivě. Kvůli tomu se dostali do začarovaného kruhu, kdy se jich lidi báli, oni se báli naopak jich, nebyl nikdo, kdo by je bral ven a chtěl s nimi pracovat,“ popsala Anežka Jedličková z miniazylu Voříškov, kde se dvojice psů nakonec ujali.
Záhy se ukázalo, že pokud se s nimi správně pracuje a zachází slušně, jsou to hodní a bezproblémoví psi.
Fenka Bria je „mazel“
Fenka Bria je zhruba pětiletá kříženka staforda. „K cizím lidem je zpočátku nedůvěřivá, když jí dá ale člověk prostor, je z ní po krátké chvíli neuvěřitelný mazel a kamarád,“ popsala. Dodala, že problémy s ní nejsou ani na veterině při ošetřování.
Spajk potřebuje klidného páníčka
Spajk je asi sedmiletý, přitom pět let strávil v předchozím útulku. „Je hodně nevyrovnaný, je na něm poznat, že je nervózní z různých situací, ke svému člověku se ale chová bezproblémově, přátelsky,“ uvedla Anežka Jedličková Dodala, že je to jankovitý, nevybitý, je zapotřebí s ním pracovat, potřebuje k sobě klidného, důsledného člověka, který ho naučí žít venku mimo kotec.
V minazylu hledají nové domovy pro každého zvlášť. V kotci se totiž sice snáší, ale když jde ale například o jídlo, byli by schopni se o něj porvat.
Pro koho se hodí
Bria by se hodila jako jedináček, případně k druhému vyrovnanému psovi. Ideální by byl pro ni domek se zahradou. Soudě z jejích reakcí, byla zřejmě v minulosti hodně bita, proto ji v útulku doporučují do domácnosti bez menších dětí. Spajk se nehodí do bytu, má destrukční sklony, vše, co má na dosah kotce včetně hraček hned rozcupuje a rozžvýká. Proto i on potřebuje domek se zahradou s tím, že doma může být jen ve společnosti člověka.
Ráda bych položila redakci Blesk tlapek otázku, proč permanentně chybí diskuse,
když se vyskytne článek o neskuttečně surovém týrání psů u Romů. To už jsou tak nedotknutelní, že o nich nelze napsat, že jsou to grázlové a surové bestie jen kvůli etniku? O tzv. bílých by taková diskuse nechyběla a táhla by se celé dny a týdny. Tady jen konstatování - a co z toho? Tak to ani nepište.