U masových hrobů na Ukrajině se dojímali vůní jehličí. Režisér Kvapil vzal „dezoláty“ na Velký vlastenecký výlet
Vzít na Ukrajinu lidi, kteří zpochybňují válku a pomoc napadené zemi? Režisér Robin Kvapil se rozhodl pro odvážný experiment. V novém dokumentu Velký vlastenecký výlet, který má premiéru už zítra, sleduje trojici „dezolátů“ přímo v oblastech, kde dopadají ruské rakety. O šokujících momentech i o výhrůžkách, které kvůli natáčení dostává, mluvil v Blesk Podcastu.
Režisér Robin Kvapil má za sebou mimořádně náročný projekt. V dokumentu Velký vlastenecký výlet, který vznikal 12 dní na Ukrajině, doprovázel trojici lidí s proruskými či konspiračními postoji. „Chtěl jsem je vzít přímo na místa, kde válka probíhá. Když člověk stojí v Charkově a z ničeho nic přiletí raketa, je to život měnící zkušenost. Na to se nedá připravit,“ popisuje Kvapil v Blesk Podcastu
Kvapil se svým týmem vybral účastníky prostřednictvím inzerátů, které byly otištěné mimo jiné i v Blesku. Do užšího výběru postoupilo asi 20 lidí, nakonec vybrali tři - Petru, Nikolu a Iva. „Projevili odvahu, že na Ukrajinu jeli. Bez toho by film vůbec nemohl vzniknout,“ říká režisér.
Společně tvořili sehranou trojici už od začátku. Když v Praze usedali do auta, Petra začala zpívat sovětskou hymnu. „Byla to provokace. Ve vzduchu bylo napětí, oni proti nám. Věděl jsem, že to ve filmu musí zůstat,“ dodává Kvapil
Dokument zachycuje i rozhovory s Ukrajinci, kteří otevřeně konfrontovali názory trojice. „Věděli, koho přivážíme. Ale chtěli mluvit, protože rozumí tomu, že před raketami přichází také hybridní a informační válka,“ říká režisér.
Zlehčovali znásilňování
Jednou z nejsilnějších scén je návštěva masových hrobů v Izjumu. Tam z úst Petry totiž zazní poznámka, že jí místo připadá jako „fake“. Ještě problematičtější je pak monet, kdy Ivo bagatelizuje znásilňování žen ruskými vojáky. „Bylo to pro nás těžké. Nejhůř to nesl náš kolega, psycholog a psychiatr Peter Pöthe. Ten se v tu chvíli úplně uzavřel,“ vzpomíná Kvapil. Režisér přiznává, že mnohé situace byly na hraně. Rozhodl se ale, že nebude protagonisty hodnotit, jen je uvádět do situací. „Síla je v tom, že divák sám uvidí, co si myslí a říkají,“ vysvětluje.
Přestože nemusíte s názory ústřední trojice souhlasit a mnohdy vás nejspíš zvednou ze židle, vyvstává otázka, jestli po premiéře dokumentu nebudou čelit honu na čarodějnice. A jestli je tohle riziko vlastně fér. „Uvědomuju si, že tohle může nastat. Ale vznik filmu, jeho výpovědní hodnota, pro mě byly důležitější. Na druhou stranu i skupina na straně názorového spektra Petry, Nikoly a Iva je velká, takže bídu dostávám i já. Chodí mi výhrůžky smrtí, smrtí mých blízkých. Asi je to fér. Nebo fér… je to hnus. Ale kdybych se těmito obavami nechal paralyzovat, nemohl bych dělat nic, co se k něčemu vyjadřuje,“ zamýšlí se Kvapil.
Jak zážitek proměnil nebo neproměnil ústřední trojici, to můžete vidět v kině. Jak ale proměnil samotného režiséra? „Proměnilo to mě i celý štáb. Najednou zjistíte, že svět je kruté místo a že válka není jen v televizi. Je to kousek od nás a týkat se může i nás,“ uzavírá Robin Kvapil v Blesk Podcastu.
Blbecek uz neví čím se zviditelnit!
Hlavně se se to tu jen hemží chlapech Ukrajiny kteří místo pomoci rožně zemi sedí na bezpečných místech po celé EU a naši muži by měli jít bojovat za ně ?
To st di Pávek pošle své syny a on je vojsk ať jde a ukáže co umí -nebo neumí a jen blbě žvachta kraviny