Ronnyho málem ubil k smrti, do vězení nechce. Zachránce psa apeluje na tvrdší tresty za týrání
Sedět natvrdo poslal v lednu Okresní soud v Děčíně Ondreje Hována (27), který téměř k smrti ubodal svého psa Ronnyho. Krajský soud se teď bude zabývat jeho odvoláním, tyranovi se totiž 21 měsíců ve věznici s ostrahou zdá příliš. Brutalita, s jakou si počínal, přitom zaskočila i Ronnyho zachránce, děčínského strážníka Václava Němečka, který Blesk tlapkám popsal, jak na případ s odstupem doby vzpomíná.
„Právě ta brutalita, s jakou svého psa zmlátil, mě zaskočila nejvíc,“ řekl. Dodal, že smutný byl i z toho, že sousedé v domě o týrání Ronnyho věděli, ale nereagovali. „Počítám, že měli strach, nechtěli se zřejmě dostávat do nějakých rozepří,“ dodal s tím, že z přísného trestu, který soud Ondrejovi Hovánovi vyměřil, má ale samozřejmě radost.
Změnit a přitvrdit
„Poslanci by si měli vzít z toho ponaučení a zákony změnit a tresty přitvrdit, protože násilí je vždy jen násilí,“ řekl. Dodal, že velká komplikace je teď navíc GDPR, tedy obecné nařízení o ochraně osobních údajů. „Všichni se teď snaží všechno utajit, vstupy jsou kvůli tomu komplikované. Abyste se dozvěděli, kdo zvíře vlastní, musíte mít k ověření hodně pádný důvod,“ vysvětlil. Podle něj je špatné i to, že například krajská veterinární správa nemůže vstoupit do objektu, i když má podezření, že v něm dochází k týrání. „To, že může jen tam, kam ji majitel pustí, je špatně. Měli by mít možnost vstupu do všech prostor, aby mohli budovu pořádně zkontrolovat,“ řekl.
Nebát se a makat
Podle něj má přesto i městská policie dost možností k odhalování takových případů. „Když zjistíme, že jde o trestnou činnost, hned voláme Policie České republiky. Zrovna v Děčíně je ta spolupráce dobrá,“ řekl. „My jezdíme absolutně ke všemu, a i když máme jen kusé informace, jako tomu bylo v případě týrání Ronnyho, snažíme se vždycky něčeho dopátrat,“ řekl a dodal: „Všem bych vzkázal jediné, ať se toho nebojí a makají.“
Ronyho chtěl zabít
Slovák Ondrej Hován, který v Děčíně pracoval jako kuchař v pizzerii, si pořídil Ronyho podle svých slov proto, aby nechodil tak často do hospody. Loni 25. února, když se vrátil z diskotéky, měl v sobě dva panáky a byl pod vlivem marihuany. „Šel jsem spát, pes mě napadl. Bránil jsem se, měl jsem strach o svoje zdraví,“ popsal u soudu. „Chtěl jsem ho zabít jednou bodnou ranou do hlavy. Dostal to ale na ucho a pak na nos. Odstrčil jsem ho a namířil jsem mu na hlavu, šel pak po mě ještě víc. Byla tam spousta krve. Proto jsem ho chtěl dobít kovovou nohou od stolu,“ popsal bez jakýchkoli emocí.
Od dveří ke dveřím
Bezvládného Ronyho pak odtáhl za ocas na záchod, kde ho zavřel a nechal ho tam bez ošetření dva dny. Třetí den ho tam našel a zachránil strážník Václav Němeček, který dostal informaci, že někde v okolí naříká pes. I když neznal přesnou adresu, šel doslova od jedněch dveří ke druhým, až Ronnyho objevil a předal ho do tamního útulku, kde ho vyléčili. Jen díky tomu dnes Ronny žije a v novém domově si užívá do té doby nepoznané lásky.
Jestli ono nebývalo účinnější, když platilo "oko za oko ...". Za takové utrpení živého tvora tvrdší tresty.
Strážníkovi velké díky, že pomohl trpícimu a nevzdal to.
Spoluviníky jsou ale i ti, kteří slyší, vidí, tuší, ale raději dělají, že se jich to netýká. I jim bych přála, aby, až budou oni potřebovat pomoc, jim ji nikdo neposkytl.