20°C
Jak zalepit obří díru ve státní kase? Strany opatrně našlapují kolem zvyšování daní
Příjmová stránka státního rozpočtu nepatří v politických programech mezi voličské „trháky“, a i proto se většina dokumentů s předvolebními sliby stran obejde bez ní. I přes relativně slabý zájem u voličů se ale jedná o klíčovou složku agendy politických subjektů, tím spíše v případě partají, které se po eventuálním úspěchu u voličů reálně mohou podílet na vedení země. Otázku jak naplnit státní kasu může větší počet voličů považovat za oprávněnou také s ohledem na skutečnost, že Česko má za sebou rok ekonomické recese v důsledku globální pandemické krize a je rekordně zadlužené. Jaké plány v tomto směru tedy plánují koalice Pirátů a STAN, uskupení Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), hnutí ANO a komunisté? Blesk Zprávy se na názor ptaly i experta.
„Nazval bych to tak, že všichni si uvědomují, že budou muset peníze do státní kasy nějakým způsobem získat. Buď osekáním služeb státu anebo zvýšením daní a poplatků. NIkdo to samozřejmě nechce příliš přiznat,“ hodnotí pro Blesk Zprávy situaci politolog Jan Kubáček.
„Nikdo nechce naštvat voliče tím, že bude pár měsíců před volbami mluvit o zvyšování daní,“ dodává.
Piráti se potýkali s hoaxem
Podle průzkumů veřejného mínění aktuálně nejpopulárnější politická síla u nás, spolupráce Pirátské strany a Starostů a nezávislých, sice plánuje zveřejnit kompletní volební program až v polovině měsíce, tlak ve formě dotazů týkajících se ekonomického směřování i kvůli svému vedoucímu postavení ve volebních modelech ale zaznamenává dlouhodobě.
Volební preference: ANO až na třetím místě (květen 2021) | Kantar / ČTV druhé polovině dubna začala po internetu kolovat tabulka, která měla představovat plán Pirátů navýšit daň z nemovitosti na 1 procento její ceny. Dokument nesl název „Daň z nemovitosti po daňové reformě Pirátské strany (účinná od 1. 1. 2022)“ a snažil se vypadat jako „pracovní materiál“ volebního programu Pirátů.
Strana se na svých komunikačních kanálech vůči dokumentu ohradila a označila jej za podvržený. „S oficiálním volebním programem nemá nic společného, ten nic z uvedených návrhů neobsahuje. Zvyšovat daň z nemovitosti na 1 % ceny v žádném případě nebudeme!“ napsali Piráti.
„Dezinformátoři při tvorbě lživého hoaxu překrucují článek na Pirátských listech o myšlence základního nepodmíněného příjmu, kde je zdanění nemovitostí uvedeno pouze jako jedna z teoretických možností navýšení příjmů státního rozpočtu. Tento článek je navíc pouze výstupem zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její aktuální volební program, jak je v článku hned v úvodu uvedeno,“ dodala strana ve svém vyjádření.
Wagenknecht: Není možné vyházet tisíce úředníků
V nedělní Partii Terezie Tománkové vysílané CNN Prima News nastínil plány Pirátů v oblasti ekonomiky jejich senátor Lukáš Wagenknecht. Podle jeho slov bude strana chtít „revidovat vládní agendy“.
„Ta redukce, která byla za této vlády, spočívala v takovém škrtání ‚mrtvých duší‘, kde byly ty peníze na odměny úředníků. Je potřeba udělat digitalizaci, což si myslím, že Piráti budou opravdu chtít dělat, a v tomto případě se s kolegy z ODS a ze STANu shodneme. A ty agendy, které jsou zbytné, musíme zjednodušit a potom ušetříme na těch úřednících. Není možné vyházet tisíce úředníků, aby to bylo jako za minulých vlád – například pan Drábek (ministr práce a sociálních věcí během trvání Nečasovy vlády – pozn. red.) omezil Úřady práce, šetřilo se i na hygieně. Jak to dopadlo? Dneska je opět nabíráme,“ řekl v debatě Wagenknecht než se dostal k otázce daní.
„Politika by měla být taková, že zdaníme ty věci, které mají negativní dopady na společnost,“ naznačil budoucí přístup Pirátů senátor. „K té dani z nemovitosti – máme asi nejnižší daně v rámci OECD, ale nikdo nechce zvyšovat daně obvyatelům. Ale pokud tady máme společnosti, které na zelené louce z půdního fondu staví krabice za městy, kde jsou potom skladovány různé typy zboží, tak proč se o tom (zvýšení daně z nemovitosti) u nich nebavit,“ uvedl Wagenknecht v Partii a odmítl, že se zvýšení daně za komerční nemovitosti bude týkat i nájemních bytů. Podle něj by mělo jít jen o „velké holdingy a velké korporace“.
Sladké nápoje na mušce Pirátů
S ministryní financí Alenou Schillerovou, která se debaty taktéž zúčastnila, se senátor shodl na rušení daňových výjimek. Jako příklad zmínil „nesmyslné“ zařazení sladkých nápojů v nižší sazbě DPH, která pro potraviny nyní činí 15 %. Výše uvedený příklad s daní z nemovitosti by ale vyžadoval legislativní změny, neboť příjmy z této daně nyní chodí obcím. Úpravy by se tak podle Wagenknechta mohl dočkat zákon o rozpočtovém určení daní.
„Jediný, kdo naznačil, kde by peníze bral, byly Piráti, kteří řekli, že to bude z komerčních nemovitostí,“ vyjádřil se pro Blesk Zprávy Kubáček.
Recept ANO? Investice a rušení daňových výjimek
Už zmíněná současná šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO) minulý měsíc naznačila, že nejsilnější vládní strana hodlá i v předvolební kampani nadále držet kurs dlouhodobě nasměrovaný ve smyslu boje s nehospodárností státu a korupcí. Součástí probíhající kampaně tak je i fotografie, na níž ministryně financí propaguje s celníky projekt tzv. daňové kobry.
Její recept na zvýšení příjmů státu se soustředí kolem odstraňování daňových výjimek, Schillerová dlouhodobě zdůrazňuje také cestu snižování počtu míst úředníků spolu s chystanou digitalizací státní správy. Nebrání se ani zdanění globálních firem.
Ministryně rovněž v nedělní Partii mluvila o tom, že disponuje seznamem, kde je „za 330 miliard vylobbovaných výjimek“, o jejichž zrušení usiluje. Opoziční senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti) ale nesouhlasně poukazuje na to, že zhruba 90 procent z výjimek se týká sociálních výdajů.
„Co jsem se nahádala o osvobození daně u hazardu. Nepochopitelné – my máme osvobozené výhry z hazardu. (…) Takových omezení, které znamenají výhodu pro určitou skupinu, je tam celá řada,“ vyslovila se Schillerová.
I přesto, že ani hnutí ANO svůj volební program na podzimní volby prozatím nepředstavilo, ministryně uvedla, že součástí jeho ekonomického segmentu rozhodně nebude rušení slevy na poplatníka u daně z příjmů. Základním bodem dlouhodobého programu ANO, který představitelé kabinetu Andreje Babiše opakovaně vyzdvihují, jsou investice. Těm má podle plánu vládního hnutí v příštím funkčním období poskytnout podporu nový stavební zákon, s jehož schválením do podzimu současní ministři počítají.
V plánech Schillerové figurují v jedné z hlavních rolí také úspory v provozních výdajích. „Každý rok jsem snižovala provozní výdaje o deset procent a dokonce teď v tom nejkrizovějším rozpočtu na rok 2021 jsem je snížila o pět procent. Bez milosti. A zase to udělám na rozpočet 2022, který teď připravujeme,“ prohlásila ministryně v úterních Událostech, komentářích České televize.
Koronavirus bezprecedentně provětral rozpočet
Nevídaný průvan ve státní kase ale během uplynulého roku napáchal covid-19, respektive vládní opatření, mezi která muselo patřit i přiškrcení domácího hospodářství. Za celý loňský rok se česká ekonomika propadla nejvýrazněji od vzniku samostatného státu – ukazatel HDP meziročně poklesl o 5,6 procent.
Tuzemský rozpočet zasáhlo také zrušení superhrubé mzdy a zavedené patnáctiprocentní daně z příjmu, v jejichž důsledku poklesla hladina státních příjmů o něco přes 70 miliard korun. Vláda naopak – jak informovalo Schillerové ministerstvo – poslala na boj s pandemií od loňského března do konce letošního dubna 313,1 miliard korun. Největší díl z této částky si vyžádaly přímé kompenzace a bonusy (202,3 mld. Kč), odklad záloh daní přišel stát na necelých 27 miliard a výdaje do zdravotnictví, ať už v podobě pořižování ochranných prostředků nebo finančních odměn pro zdravotníky, činily téměř 84 miliard korun.
Loni skončilo hospodaření státu vlivem dopadů pandemie ve schodku přes 367 miliard korun. Na letošní rok je schválen deficit ve výši 500 miliard, ačkoli původně plánové manko činilo 320 miliard korun.
Spolu: „Naberou to“ osekáním státu?
Ozdravu veřejných financí mají v plánu také občanští demokraté, lidovci a TOP 09 seskupení v předvolební koalici Spolu. Ta ale daňovou zátěž občanů a firem zvyšovat nechce.
„Rozhodně nepůjdeme cestou zvyšování daní, naopak zavedeme daňovou brzdu, která určí hranici, nad kterou nebude možné daně zvyšovat,“ vyjádřil se šéf ODS Petr Fiala během představování programu Spolu. Ten do konce dubna dávalo dohromady údajně 300 odborníků z deseti programových týmů.
„Spolu v podstatě řekli, že to všechno naberou osekáním státu, ale příliš to nespecifikují. Všichni ostatní říkají, že ten program teprve přijde nebo že se pojede v téhle formě a ta situace se bude vylepšovat, takže ty peníze v uvozovkách přijdou samy,“ míní pro Blesk Zprávy politolog Kubáček.
Také zájmem trojkoalice je, aby spotřební daně zohledňovaly škodlivost. Zároveň se chce zaměřit na snižování počtu úředníků, jejich podíl by měl podle Spolu klesnout o 13 procent. Zvýšení přijmů státu si ODS, TOP 09 a lidovci slibují od digitální daně nebo boje s odlivem dividend do zahraničí.
Fiala: Na školství přes 5 procent, na obranu dvě
Velký důraz ve svém seznamu Spolu kladou na zodpovědnou politiku v oblasti veřejných financí. Rozpočtová pravidla chtějí razantně zpřísnit.
„Zavedeme výdajové pravidlo, aby politici nemohli vládní výdaje populisticky zvyšovat bez ohledu na naše rezervy a hospodářskou situaci,“ stojí v jejich programu.
A zatímco na jednu stranu hovoří politici koalice o antibyrokratické revoluci, na straně druhé slibují výdaje tam, kde jsou podle nich potřeba.
„Chceme vzdělanou společnost, proto navýšíme rozpočet školství na 5,2 procenta hrubého domácího produktu do roku 2030 a garantujeme, že učitelé budou pobírat 130 procent průměrné mzdy," nechal se slyšet předseda občanských demokratů Fiala.
Do konce volebního období navíc v předvolební koalici chtějí dostát závazku NATO, aby dvě procenta HDP Česko vydávalo na obranu. Jedním ze slibů Spolu je dokonce snížení DPH na ekologické výrobky.
Politolog: Komunisté sáhnou po starých zbraních
Program KSČM pro podzimní volby do poslanecké sněmovny ještě není na světě. Dá se ale očekávat, že jeho charakter zůstane v klíčových bodech stejný jako tomu bylo před čtyřmi lety. To potvrzuje i politolog Kubáček.
„Upřímně řečeno si myslím, že komunisté budou stavět na těch starých tématech, která měli a která požadovali po hnutí ANO a sociální demokracii,“ hodnotí Kubáček pro Blesk Zprávy.
Zájmem komunistů je obnovit v co největší míře strategické vlastnictví státu, a to jak v klíčových oblastech ekonomiky, tak síťové infrastruktury. Mezi jejich dlouhodobé požadavky patří inventura prodejů státního majetku, ale i progresivní zdanění zisků velkých korporací.
Bude státní banka klíčové téma?
Jedním z důvodů rozkolu mezi KSČM a menšinovou vládou Andreje Babiše byl úmysl levicové partaje zřídit státní zdravotní pojišťovnu a také komerční banku ve vlastnictví státu. Navzdory neúspěchu u vládní garnitury a kritice z řad většiny opozice se takový nápad líbil například hnutí SPD.
Podle ekonomického experta komunistů, poslance Jiřího Dolejše, se nejedná o novou myšlenku. Obdobný projekt podle něj obsahoval program předešlé vlády ČSSD, ANO a lidovců. Ta měla údajně v plánu rozšířit mandát Českomoravské záruční a rozvojové banky.
„Určitě počítám s tím, že téma státní banky komunisté před volbami připomenou. Pro ně je to téma, které se objevilo ve veřejném prostoru a hrálo nějakou roli. Budou na to klást důraz už jen proto, aby to třeba místo nich nesebralo hnutí SPD nebo jiná formace,“ řekl politolog Kubáček.
„Eventuálně přidají i odůvodnění, že se obávají ekonomické recese a takovou banku vnímají jako opatření proti ekonomické recesi,“ dodal pro Blesk Zprávy.
Jasnou odpověď na otázku, zda by reálně takový krok přinesl do státní kasy finance, se ale voliči nedozvěděli. S prosazováním vlastní agendy po vypovězení podpory vládě ANO a ČSSD se KSČM výrazně ztišila. Dá se předpokládat, že zájem komunistů „omezit odliv zisků do zahraničí“ zůstane na programu i do nadcházejících podzimních voleb.
Témata:
Související
Tyhle slátaniny pokud se dostanou k moci,
tak oderou lidi do mrtě; zpoplatní doktory, budou šikanovat nezaměstnané; rušit zdravotnická zařízení a další a další prasárny obdobně jako bratři v triku: Kalousek-Drábek-Heger v Nečasově hrůzovládě! Aby pak lidé ještě rádi nevzpomínali na Babiše který alespoň lidem něco kompenzoval a nezaměstnané neposílal jako sanitáře do zdrav. zařízení, dom. důchodců či zametat ulice! Lépe s touto svoločí určitě nebude a o tom to může být!