Bartoš u Zemana řešil rozpuštění Sněmovny. Nedůvěra vládě nic nezmění, tvrdí šéf Pirátů

Sněmovna se dosud sama rozpustila jednou, a to 20. srpna 2013. Hlasování tehdy bylo důsledkem politické krize, která začala policejním zásahem na úřadu vlády v červnu téhož roku a vyvrcholila demisí vlády Petra Nečase (ODS) a nástupem kabinetu vedeného Jiřím Rusnokem. O rozpuštění rozhodovali poslanci už o měsíc dříve, to se ale nenašlo dost hlasů. Srpnové hlasování, které se konalo po demisi Rusnokovy vlády, vybrané Zemanem bez podpory sněmovních stran, získalo podporu napříč kluby, jen poslanci ODS vesměs opustili sál. Zeman Sněmovnu rozpustil 28. srpna.

Prezident se domnívá, že může, ale také nemusí Sněmovnu rozpustit poté, co se na tom shodne 120 poslanců. Řekl to v neděli v televizi Prima. Například podle ústavního právníka Jana Wintra však má prezident povinnost rozpustit Sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Bartoš: Ústava nedává volnost výkladu

„Jsme přesvědčeni, a říkají to i ústavní právníci, že ústava nedává volnost výkladu. Pan prezident to dále nekomentoval,“ řekl Bartoš novinářům.

Zeman také v neděli zopakoval, že pokud by Sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi.

„Za nás to potvrzuje fakt, že ten krok je v této chvíli nelogický. Na tom, kdo by vládl v České republice, by se nic nezměnilo,“ řekl Bartoš. Podle předsedy Pirátů by vyslovení nedůvěry bylo špatným znamením spojencům v EU a NATO v době diplomatické roztržky s Ruskem.

K vyvolání hlasování o nedůvěře je potřeba nejméně 50 podpisů. Pro vyslovení nedůvěry je nutné, aby jej podpořila nadpoloviční většina všech poslanců, tedy minimálně 101 zákonodárců. Pro rozpuštění Sněmovny a vypsání předčasných voleb, které preferují Piráti a STAN, je zapotřebí nejméně 120 poslanců.

Zeman nejdřív strnul, pak urážel. Jak číst slova prezidenta o Vrběticích?

Jednalo se také o Vrběticích

Debatu politici vedli také o prezidentově nedělním projevu ke kauze Vrbětice. Zeman za něj byl opozicí kritizován, protože uvedl, že se pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi v kauze výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí poznamenal, že existuje jedna vyšetřovací verze spojená s pohybem příslušníků jednotky 29155 ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Podobně se v pondělí vyjádřil po večerní schůzce se Zemanem v Lánech premiér Andrej Babiš (ANO).

Bartošovi chyběla v projevu „zcela zásadní věc“, a to propojení nových okolností vrbětické kauzy s incidentem v britském Salisbury, kde byl v roce 2018 otráven bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija.