Pavel naznačil termín: Kdy budou sněmovní volby? Už by je měl vyhlásit, míní politolog
Sněmovní volby se kvapem blíží. Ale prezident Petr Pavel si stále nechává pro sebe, na kdy je nakonec vyhlásí. Během debaty s občany v Břeclavi ale prozradil přece jen víc. Vypadá to, že Češi budou volit před sv. Václavem. Kdy volby vyhlašovali Pavlovi předchůdci?
Prezident zmínil, co bude brát v potaz při rozhodování. „Nemám zájem, aby se každé další parlamentní volby přibližovaly víc a víc létu tím, jak se vždycky musí volit termín dřívější než ten, co byl posledně,“ řekl Pavel. Jeho slova naznačují, že nepočítá s tím, že by Češi šli k urnám začátkem září.
Nejzazší termín, kdy by se volby mohly konat, je pátek 3. října. Jenže z dřívějších slov hlavy státu vyplývá, že ani desátý kalendářní měsíc nechce. Pokud tedy Pavla něco nepřesvědčí, z jeho odpovědi z Břeclavi vyplývá, že termín voleb by měl být v pátek 26. a sobotu 27. září.
Proč už nevíme?
Prezident musí dle zákona vyhlásit volby nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Proč tak ještě neučinil? Od té chvíle totiž běží politickým stranám kampaň, jejíž náklady musí vykazovat dle pravidel dohledového úřadu. „Limit (pro sněmovní volby 90 milionů korun – pozn. red.) se už dlouhé roky nezměnil, a kdybych jim ho protáhl, tak by nebyly odvázané,“ nastínil Pavel svůj přístup.
Politolog Lukáš Valeš ale míní, že tento přístup může partajím paradoxně uškodit. „Téměř 40 % voličů se dle dat rozhoduje až v posledních 14 dnech, někteří až u volební urny. Strany si tak potřebují dobře plánovat gradaci tak, aby největší zásah byl ve finiši,“ řekl Blesku s tím, že neoficiální kampaň stran už stejně začala.
Jak to měli předchůdci?
| prezident | rok voleb | vyhlášení | konání |
| M. Zeman | 2021 | 28. prosince 2020 | 8. a 9. října |
| M. Zeman | 2017 | 19. dubna | 20. a 21. října |
| *M. Zeman | 2013 | 28. srpna | 25. a 26. října |
| V. Klaus | 2010 | 5. února | 28. a 29. května |
| V. Klaus | 2006 | 30. ledna | 2. a 3. června |
| V. Havel | 2002 | 30. ledna | 14. až 15. června |
| **V. Havel | 1998 | 19. března | 19. a 20. června |
| V. Havel | 1996 | 21. prosince 1995 | 31. května a 1. června |
*Pozn.: předčasné volby, vyhlášeny spolu s rozpuštěním předchozí Sněmovny
**Pozn.: předchozí období mimořádně zkráceno 19. března ústavním zákonem, který rovnou určil termín voleb
Vyškov i oběd v Hodoníně
Druhý den návštěvy jihu Moravy zahájil Pavel na základní škole v Lednici na Břeclavsku, kde debatoval se žáky. Ti chtěli třeba znát jeho nejzajímavější akci jako výsadkáře, což prý byla Jugoslávie. Poté se přesunul do Hodonína, kde položil kytici u sochy svého předchůdce Tomáš G. Masaryka a navštívil jemu zasvěcené muzeum.
Též poobědval s hejtmanem Jihomoravského kraje Janem Grolichem (KDU-ČSL). Na čem si hlava státu pochutnala? Supreme – prso s částí křídla – z perličky na portském víně s černou rýží a arašídovo-máslovou omáčkou a dezert v podobě mini Pavlova s ovocem. Dle Pavla se během celého dne řešila bezpečnostní témata, Grolich má za nejdůležitější jeho podporu pro CHKO Soutok, která zde vzniká.
Pavel den završil ve vojenské akademii ve Vyškově, kde si prohlédl vojenskou techniku a dostal česnečku v ešusu. Hlava státu si zde vyzkoušela i trenažér dopravních nehod.
Loudkovodič se ještě nerozhodl.