Vášnivé diskuse a slovní pře vyvolávala v posledních dnech za zdmi olomoucké vazební věznice kampaň prezidentských kandidátů. Tamní obvinění či odsouzení ji sledovali v televizi, ale i v novinách či v rádiu, volby se pro ně staly hlavním tématem. Velká část vězňů se rozhodla do voleb zasáhnout i osobně - do přenosné urny, kterou dnes přinesla do prostor vazební věznice volební komise, házeli své hlasy nedlouho po otevření volebních místností. Z 249, kteří měli právo volit, nakonec dnes odvolilo 141 vězněných osob. Volební účast byla shodná s prvním kolem, tedy 57 procent.

Debaty sledovali vězni hlavně v televizi. „Emoce to provázely, byly to velké debaty a já osobně jsem z nich často raději odcházel,“ řekl dnes ČTK Martin Andrle, který dnes odvolil v olomoucké vazební věznici mezi prvními. „Na cimře je nás deset, u nás to bylo velké téma. Debaty jsme sledovali, hádali jsme se, pomlouvali jsme kandidáty, zatímco druzí je zas chválili, docela jsme se u toho hádali. Museli jsme ty debaty kolikrát i přepnout, protože ty emoce byly tak vypjaté, že mohlo dojít pomalu k nějakému konfliktu,“ řekl ČTK další z vězňů Jakub Horák.

Češi v Německu mají o volby mimořádný zájem, k 20:00 jich odvolilo 1524, což se blíží počtu za celé první kolo. Do Mnichova jezdí volit lyžaři. Lyžaři dorazili volit také do rakouské Vídně. 

Sociolog Vojtěch Bednář tweetoval o budoucím prezidentovi: „Prezidentské volby nejsou pouze soubojem nyní dvou silných osobností, ale také dvou koncepcí, jak vnímat a vykonávat funkci hlavy státu. Přístup, který zastává @general_pavel je konsensuální, prezidenta vidí jako funkci, která by měla zastřešovat zájmy všech občanů a současně být otevřena jednání s každým, kdo o to stojí a je konstruktivní. Naproti tomu přístup, který nyní prezentuje @AndrejBabis je postaven na principu prezidenta jako vyvažovací instituce, která v aktuálním rozložení sil stojí jako protipól vlády a ochrany občanů před její svévolí.

Obě tyto koncepce mají své přednosti i nedostatky a obě mají v demokratickém systému své místo. Za normálních okolností bychom preferovali ,zastřešujícího´ prezidenta, protože to je hlavní role a místo této funkce v našem zřízení, nicméně po třech letech neustálé, leč postupně se transformující krize a z ní vyplývající sociální nestabilitě přirozeně vzniká prostor pro druhou.

Vítězství ať už jednoho, či druhého kandidáta bude nejenom vítězstvím osobnosti, ale také převážením vybrané koncepce. Budoucí prezident ale nemůže vykonávat úřad pouze ze ,svého´ pohledu. Bude muset, ať už rád, či nerad, převzít část koncepce a postojů svého protikandidáta, protože i jeho voliči jsou plnohodnotnými občany a protože i jejich prezidentem bude muset být. Prezident Pavel tak bude muset být trochu opozicí vládě a prezident Babiš zastřešujícím prvkem, který jedná s každým.“