Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu však současně připomíná propad bývalého premiéra Jana Fischera, který patřil mezi favority voleb před deseti lety, ale do druhého kola se dostali na jeho úkor Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg (TOP 09). Podle Mrklase nelze vyloučit, že se některý z kandidátů na poslední chvíli pokusí nastolit nějaké téma, kterými se pokusí zmobilizovat některé voliče, jinak jsou ale podle něj hlavní témata kampaně daná. „Jsou to témata jako inflace, Ukrajina a pomoc, která na ni směřuje,“ uvedl. Kandidáti podle něj musí počítat s tím, že prezidentské volby přilákají i obvyklé nevoliče, kteří jsou v řadě otázek nevyzpytatelní.

Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci očekává hlavně ekonomická a sociální témata. „Zhoršení hlavních parametrů kvality života, jako jsou růst nezaměstnanosti, stagnace mezd, hrozba propuštění, nárůst chudoby či oslabení střední třídy a podobně,“ uvedl. Očekává také, že se kandidáti mohou vymezovat vůči vládě a poukazovat na její neúspěchy.

Průzkumy volebních preferencí: Komu dávají šanci stát se příštím prezidentem

Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy považuje za nejdůležitější faktor voleb to, zda budou některé skupiny vnímat určité kandidáty jako své reprezentanty. „Například konkrétně zda Andreje Babiše přijmou voliči Miloše Zemana jako adekvátního nástupce. Nebo kolik vzdělanějších městských voličů 'odpustí' Petru Pavlovi jeho komunistickou minulost,“ uvedl. Očekává, že proti expremiérovi Babišovi se budou vymezovat všichni, skutečný protibabišovský formát však dostane volba až ve druhém kole, pokud do něj Babiš postoupí.

Postup předsedy ANO Babiše pokládá Mrklas za prakticky nesporný. „Bude zajímavé sledovat, kdo bude jeho vyzyvatelem,“ uvedl. Pavlova kampaň podle něj začala trochu ztrácet dech, když se bývalý představitel české armády a NATO vyprofiloval jako lídr průzkumů. Varováním pro Pavla může podle něj být příklad bývalého úřednického premiéra Fischera, který měl být favoritem první přímé volby prezidenta v roce 2013, nakonec však nebyl ani v druhém kole. Průzkumy jsou spíš sondou do aktuálních názorů, které mohou změnit politické události v řádu hodin, uvedl. „Není to žádná prognóza výsledku voleb za tři měsíce,“ dodal Mrklas.

Kampaň prezidentských kandidátů. Kolik stojí? Nejdražší ji má Janeček. Kdo se potýkal s exekutorem?

Šaradín očekává, že Pavel, Babiš a bývalá rektorka Danuše Nerudová si udrží vedoucí místa z průzkumů až do lednového termínu voleb, i když jejich pořadí se může proměnit. „Odstup ostatních je dnes již výrazný, ale může se projevit případná silná negativní kampaň, prudké zhoršení sociální situace a podobně, což může upřednostnit jiného kandidáta,“ uvedl. Nyní očekává útoky hlavně proti lídrovi průzkumů Pavlovi, pokračovat bude ale i dlouhodobě trvající rétorika proti Babišovi.

Podle Mrklase je nyní pro Babiše největším nebezpečím Pavel, protože jako jeden z mála ostatních kandidátů dokáže sbírat i hlasy voličů opozice. Na postup do druhého kola budou patrně Babišovi stačit jeho skalní voliči, dodal. „Ve druhém kole musí Babiš přitáhnout nejen znovu všechny svoje voliče, ale přetáhnout významnou část jiných voličů,“ uvedl Mrklas. Jako příklad zmínil protestní voliče, příznivce odborového předáka Josefa Středuly či kandidáta SPD Jaroslava Bašty. Na voliče vládních stran podle něj bude muset Babiš působit v tom smyslu, aby k volbám nešli.

V dalších kapitolách najdete jména všech adeptů.

Již dříve podal přihlášku armádní generál ve výslužbě Pavel, kterého podpořilo podpisy 81.000 lidí.

Jako o možném kandidátovi na českého prezidenta se o Pavlovi hovořilo už řadu let. Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel letos v červnu, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň. Musí ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985. „Bylo to rozhodnutí, na které s odstupem času a s tím, co vím dnes, rozhodně pyšný nejsem,“ řekl k tomu například v rozhovoru pro Blesk.cz

Profil Petra Pavla najdete ZDE

Bývalá rektorka Nerudová odevzdala přihlášku s podpisy více než 82.000 lidí.

Prezidentskou kandidaturu zvažovala od roku 2021, oficiálně ji oznámila 31. května 2022 na svých sociálních sítích a deklarovala, že jako odborník chce stát na straně lidí, kteří zažívají dopady ekonomické krize.

„Byla bych prezidentkou, která probudí naši zemi ze spánku a posune ji dopředu. Mám vizi, jak by měla ČR za pět let vypadat. Budu podporovat talent, pracovitost i podnikavost, ale také vím, že je potřeba pomáhat nejzranitelnějším z nás. Nebudu strašit, ale krize raději řešit,“ uvedla na otázku ČTK, proč kandiduje na prezidentku.

Profil Danuše Nerudové najdete ZDE

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Babiš pro svou kandidaturu dostal podpisy 56 poslanců ANO. Osmašedesátiletý politik a jeden z nejbohatších Čechů nyní čelí před soudem obžalobě v případu dotačního podvodu při stavbě areálu Čapí hnízdo.

Podle Babiše je potřeba, aby příští prezident dal lidem naději, aby mluvil o budoucnosti a problémech, které dnes lidé mají, tedy zejména o otázce energií. Poznamenal, že prezident má velkou roli hlavně v ekonomické diplomacii. V pondělí na oficiálním oznámení kandidatury uvedl, že chce usilovat o úřad prezidenta, protože vláda podle něj málo pomáhá lidem. Hrozí to, že příští hlava státu jinak půjde na ruku kabinetu, přitom má být pro všechny občany, řekl.

Profil Andreje Babiše najdete ZDE

Andrej Babiš během zahájení prezidentské kampaně na Teplicku (2. listopadu 2022) | ČTK/Ondřej Hájek

Pavel Fischer na podporu své kandidatury shromáždil podpisy zákonodárců, podal ji s podpisy 20 poslanců a 34 senátorů (z toho čtyř z minulého volebního období; nutné je mít podpisy 20 poslanců či deseti senátorů).

V  prezidentské volbě v lednu 2018 skončil třetí se ziskem 10,23 procenta, o devět měsíců později byl jako nezávislý jasně zvolen senátorem v obvodu číslo 17 - Praha 12

Už před minulou prezidentskou volbou Pavel Fischer otevřeně hovořil o svých konzervativních názorech. „Když se zeptáte na mé ekonomické názory, budete mít před sebou liberála. Když se zeptáte na některé otázky typu eutanazie, tak budete mít před sebou strašně tvrdou konzervu, se kterou nepohnete,“ řekl například v rozhovoru s Aktuálně.cz v lednu 2018 Fischer, který odmítá euthanasii a zamítavě se staví i k otázce adopce dětí homosexuálními páry.

Profil Pavla Fischera najdete ZDE

Před minulou prezidentskou volbou se jako kandidát na prezidenta představil v červenci 2017. Hilšer ke kandidatuře na Hrad sháněl občanské podpisy, ale získal jich jen 43.850, což by nestačilo. Získal proto dostatek senátorských podpisů, které mu cestu ke kandidatuře otevřely. Do prezidentské volby Hilšera navrhlo 11 senátorů.

Před nadcházející prezidentskou volbou oznámil, že si chce účast zajistit díky petičním podpisům voličů. V říjnu řekl ČTK, že pokud by jich nestihl získat potřebný počet, požádá o podpis deset senátorů. „Jsem přesvědčen o tom, že budoucí prezident by měl splňovat několik základních kritérií. Neměl by být jakousi figurkou nebo loutkou zákulisních hráčů či oligarchických klanů, které se přirozeně snaží získat vliv v politice na nejrůznějších úrovních,“ poznamenal Hilšer. V pondělí potvrdil odevzdání přihlášky do prezidentské volby, podepsalo mu ji 14 senátorů. Do kampaně chce investovat asi dva miliony korun, třetinu zaplatí z příspěvku, který od státu dostal za svůj senátorský mandát.

Profil Marka Hilšera najdete ZDE

Marek Hilšer. | Blesk:MICHAL PROTIVANSKÝ / CZECH NEWS

Přihlášku Středula osobně odevzdal v pražské budově ministerstva vnitra například předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Středula. Kandidovat bude s podporou 11 senátorů. Novinářům  řekl, že posbíral také 67.500 podpisů občanů, po vnitřní kontrole počet klesl na 62.384. Středulovi a Babišovi vyjádřil podporu dříve také končící prezident Miloš Zeman.

„Kandiduji, aby si lidé mohli vybrat kandidáta, který nemá žádnou komunistickou minulost týkající se spolupráce s minulým režimem, ale také člověka, který má sociální cítění,“ řekl Středula.

Profil Josefa Středuly najdete ZDE

Janeček řekl novinářům, že sesbíral přes 73.000 podpisů občanů. „Jsem přesvědčen, že moje šance jsou větší než zlatý řez pí, neboli odmocnina z pěti minus jedna, to celé lomeno dvěma,“ prohlásil. V závěru kampaně chce oslovovat voliče stejnými tématy jako dosud. „Jsou to věci, kterými se dlouhodobě zabývám - vzdělání, spravedlivá společnost,“ uvedl. Zmínil také svobodu, kterou podle něj společnost pomalu ztrácí. Loni vyvolal negativní reakce Janečkův projev při předávání hudebních cen Český slavík, kdy kritizoval očkování dětí proti nemoci covid-19.

Profil Karla Janečka najdete ZDE

Miliardář Janeček | Blesk

Poslanec a bývalý velvyslanec České republiky v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta je ukázkou a reprezentantem ideálů, které prosazuje SPD. Předseda hnutí Tomio Okamura tak v rozhovoru s ČTK vysvětlil, proč se SPD rozhodlo vyslat jej do lednových prezidentských voleb. Bašta je podle něj celoživotním bojovníkem za svobodu a demokracii. Pokud by někdejší ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana nepostoupil do druhého kola, SPD by podle Okamury určitě zvážilo podporu některého z kandidátů.

Jaroslav Bašta (SPD) | Blesk:sken papír

Vladimír Boštík, někdejší starosta obce Vraclav na Orlickoústecku chtěl kandidovat už v minulých volbách, tvrdil dokonce, že sesbíral přes 72.000 podpisů. Do voleb se ale nakonec nepřihlásil, zdůvodnil to zdravotními problémy po operaci. Vyučil se automechanikem, později si doplnil středoškolské vzdělání. Pracoval jako opravář, řidič a obchodní referent. V roce 1990 založil firmu provozující autodopravu a zemní práce, v roce 2004 na sebe podal návrh na konkurz. Později podnikal jako živnostník v autodopravě. V roce 2013 neúspěšně kandidoval do Sněmovny za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.

Tomáš Březina - Výrazná postava českého stavebního průmyslu, zakladatel a bývalý majitel výrobce betonových dlažeb Best. V letech 1996 až 1998 byl poslancem, nejprve za ODS, po skandálech s financováním strany přešel do nově vzniklé Unie svobody. V únoru 1998 se ale mandátu vzdal z osobních důvodů. V roce 2013 se pokusil o návrat do politiky a stal lídrem středočeské kandidátky ANO, nakonec ji ale opustil s tím, že hnutí pro něj není dostatečně pravicové. Absolvent stavební fakulty ČVUT do roku 1990 pracoval jako projektant, mistr, stavbyvedoucí nebo referent v různých pražských podnicích. Poté založil na „zelené louce“ společnost Best, ze které vybudoval největšího českého výrobce betonových stavebních prvků pro venkovní a zahradní architekturu, loni ji prodal do rukou největšího prodejce stavebnin v ČR, skupiny Dek.

Tomáš Březina | Nguyen Phuong Thao / Reflex

Tomáš Zima - Prezidentskou kandidaturu bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy podepsali senátoři napříč politickými stranami, jsou mezi nimi členové horní komory Parlamentu ze současného i minulého volebního období.

Zima chce vést nízkorozpočtovou kampaň založenou na setkávání s lidmi, počítá také s poskytováním rozhovorů novinářům nebo s účastí na předvolebních besedách a debatách. Slibuje zachovat slušný a nekonfrontační tón. Obává se ale, že předvolební kampaň bude postavena zejména na tématu „Babiš a antibabiš“. Kampaň podle něj má být o tom, jak se má Česko rozvíjet. Za slogany své kampaně označil „Země bez extrémů“ a „Používejte zdravý, selský rozum“. K důvodům, proč by měl být zvolen, řekl, že má více než dvacetileté zkušenosti z veřejného prostoru a vedl Univerzitu Karlovu, která představuje asi 60.000 lidí a 160 objektů.

Podnikatel Karel Diviš nasbíral přes 60.000 podpisů pro svou prezidentskou kandidaturu.

Zakladatel a šéf technologické firmy IDC-softwarehouse Diviš oznámil svůj úmysl ucházet se o prezidentský post oficiálně v polovině ledna jako jeden z prvních kandidátů. V posledních měsících před volbou chce mimo jiné posílit svou prezentaci na sociálních sítích. „Dneškem to teprve začíná, jsem rád, že jsme z kvalifikace postoupili do základní skupiny,“ uvedl.

Diviš řekl, že se rozhodl ucházet o Pražský hrad, protože by si Česko zasloužilo mladšího, normálního a civilního prezidenta, který nebude spjatý s politickými stranami a nemá za sebou jinou politickou funkci. „Chtěl bych dobře reprezentovat naši zemi a především se zastat českých lidí,“ uvedl. Česko je podle něj zacyklené, každá vláda slibuje přibližně totéž, ale málo udělá.

Karel Diviš | ČTK / Vondrouš Roman

Jiří Kotáb působí jako soukromý ombudsman působící v Moravskoslezském kraji, společně s advokátní kanceláří pomáhá osobám v tíživých životních situacích. Rodák z Příbrami. Od dětství je upoutaný na invalidní vozík, absolvoval základní školu, od osmnácti let pobírá invalidní důchod. Označuje se za prvního tělesně postiženého kandidáta na českého prezidenta. Působil na pozici experta pro zdravotní a sociální politiku v hnutí Úsvit Tomia Okamury. Dvakrát se ucházel o poslanecký mandát ve sněmovních volbách. Poprvé v roce 2017 kandidoval za hnutí Blok proti islámu, podruhé jako nezávislý kandidát za KSČM. V červnu oznámil, že jeho tým nasbíral potřebných padesát tisíc podpisů.

Denisa Rohanová je prezidentka sdružení Česká asociace povinných, která se snaží hájit postavení lidí s dluhy. Absolvovala chemické učiliště v Neratovicích, předloni získala magisterský titul na Vysoké škole podnikání a práva v Praze. V politice se angažovala nejprve v řadách ČSSD, v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou jako nestraník za Úsvit přímé demokracie, ve volbách do Sněmovny v roce 2017 byla na kandidátce hnutí Referendum o Evropské unii, které vedl někdejší místopředseda Svobodných František Matějka.

Denisa Rohanová je prezidentka České asociace povinných | Facebook

Kdo jsou zbylí uchazeči, kteří podali přihlášku? To ministerstvo tají, jména postupujících zveřejní 25. listopadu. Je mezi nimi někdo z této osmičky, která se netajila tím, že by se mohla zúčastnit boje o Hrad?

• Hynek Blaško (67), europoslanec
• Jaromír Soukup (53), ředitel televize
• Petr Kováč (49), kuchař
• Ivan Smetana (51), šéf spolku KTV
• Lumír Láska (43), buddhista
• Libor Michálek (53), exsenátor
• Miloš Knor (54), moderátor a komik
• Jaroslav Turánek (64), VŠ pedagog

Někteří ze zájemců o Hrad z klání odstoupili. Buď nesehnali dostatek podpisů, nebo, jako Alena Vitásková, nedosáhli mety, kterou si sami vytyčili.

• Alena Vitásková (65), bývalá šéfka ERÚ
• Ivo Mareš (50), teolog a sociální pracovník
• Josef Skála (70), bývalý místopředseda KSČM
• Jakub Olbert (49), šéf hnutí PES