Alena Vitásková, někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu, která v roce 2018 dostala od prezidenta Miloše Zemana se o prezidentskou kandidaturu přihlásila sama v lednu 2022.

8. listopadu, poslední den, kdy měli kandidáti možnost odevzdat přihlášku ke kandidatuře na ministerstvu vnitra, oznámila, že ačkoli nasbírala přes 64 tisíc podpisů, kandidovat nebude. Sama si totiž stanovila jako podmínku vlastní kandidatury posbírání 100 tisíc podpisů, které nedosáhla. O úřad prezidentky tak ve volbách 2023 usilovat nebude.

Alena Vitásková: Životopis

Bývalá předsedkyně ERÚ byla ve funkci v letech 2011 až 2017. V čele úřadu vystupovala proti společnostem provozujícím solární elektrárny. Kvůli solárním elektrárnám však nakonec sama stanula před soudem.

Je absolventkou Stavební fakulty Vysokého učení technického v Brně, oboru pozemní stavby.

Od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva. V letech 2001 až 2003 působila ve společnosti Transgas a RWE Transgas ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky. Byla též předsedkyní představenstva Pražské teplárenské (2004 až 2006).

V letech 1992 až 2011 byla prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů ČR.

Po Vitáskové nastoupila Rada ERÚ

Samotný ERÚ vznikl 1 .ledna 2001 vyčleněním oddělení z ministerstva průmyslu a obchodu a z ministerstva financí. Činnost zahájil 28. února 2001, sídlo má v Jihlavě, dislokovaná pracoviště pak v Praze a Ostravě.

ERÚ zčásti reguluje ceny energií, stanovuje podporu pro obnovitelné zdroje a uděluje licence pro působení na trhu a aktéry trhu dozoruje. Hlídá také, jak v energetice funguje soutěž nebo zda energetické firmy nepoškozují zákazníky. Úřad nyní řídí rada ERÚ, která má pět členů a přebrala vedení úřadu od začátku srpna 2017, kdy nahradila předsedkyni Vitáskovou po vypršení jejího šestiletého mandátu.

Kandidatura do Senátu

Vitásková coby nestranička kandidovala do Senátu v roce 2016 za Úsvit ve volebním obvodu Ostrava - město. Neuspěla. Senátorem se stal Zdeněk Nytra, druhá skončila Liana Janáčková. Vitásková byla v 1. kole čtvrtá se ziskem 12,16 procenta hlasů.

Vitásková je rozvedená a má syna a dvě vnoučata. 

Soudy Aleny Vitáskové

Vitásková čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun, které patří do impéria Zdeňka Zemka. Elektrárny získaly od ERÚ licenci na výrobu těsně před koncem roku 2010, tedy ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené.

Brněnský krajský soud Vitáskovou původně poslal do vězení na 8,5 roku za zneužití pravomoci, zastal se jí ale odvolací soud, který ji opakovaně osvobodil pro nedostatek důkazů.

Odškodné 600 tisíc

Vitásková označila stíhání za vykonstruované a poškození své pověsti za nenapravitelné. Upozornila, že měla život vybudovaný na úspěších v zaměstnání a na odborných znalostech, které nyní nemůže uplatnit. Uvedla například, že kvůli stíhání přišla o neplacenou funkci poradkyně prezidenta Zemana, kterou vnímala jako prestižní. Zmínila také své zdravotní problémy způsobené stresem.

Za trestní stíhání v kauze solárních elektráren přiřknul soud v listopadu 2021 Vitáskové odškodné ve výši dalších 150 tisíc korun. Vitásková se na státu domáhala zhruba 49 milionů korun za stíhání, dalších 183 milionů korun za ušlý zisk.

„Po osmi letech tahanic po soudech, kdy z vás stát udělá zločince prvního stupně, pak bojujete se státem znovu. Ministerstvo vám nezaplatí ani nároky na právníky, které musíte mít. Mně, mé rodině a mým blízkým zničili život navždy,“ uvedla Vitásková v říjnu 2021.

Ministerstvo spravedlnosti již dříve Vitáskové vyplatilo 450 tisíc korun. „Soud dospěl k závěru, že částka 600.000 korun je částka přiměřená vzhledem ke všem okolnostem případu,“ uvedl soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Ondřej Růžička.

Kauza Vesecká

Druhé trestní stíhání Vitáskové souviselo s tím, že jmenovala místopředsedkyní ERÚ bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Policie Vitáskovou vinila ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku a způsobenou škodu vyčíslila na více než milion korun.

Vesecká se místopředsednické funkce ujala v listopadu 2014. Krátce po jejím jmenování ERÚ uvedl, že splňuje všechny podmínky, které klade na místopředsedu úřadu energetický zákon. V něm mimo jiné stojí, že místopředseda musí mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, z toho aspoň tři roky v řídicí nebo vedoucí funkci. Vesecká byla před nástupem do ERÚ advokátkou a předtím nejvyšší státní zástupkyní. Dle Vitáskové ale podmínkám vyhovovala, neboť se zabývala kauzami souvisejícími s energetikou.

Okresní soud v Jihlavě v listopadu 2018 vyměřil Vitáskové podmíněný trest dva roky s odkladem na 30 měsíců. Krajský soud v Brně jako odvolací soud v červenci 2020 zprostil Vitáskovou obžaloby ze zneužití pravomoci.