
Klaus o Topolánkově chuti na Hrad: Dřív „falešný a prázdný“, dnes „ne-Marťan“
Nečekané oznámení Mirka Topolánka o jeho plánované kandidatuře na prezidenta republiky zarazilo i bývalého prezidenta a bývalého předsedu ODS Václava Klause. Podle něj je Topolánkův krok rafinovaný.
„Vždy jsem říkal, že prezidentem by neměl být „Marťan“. Mirek Topolánek se v nejvyšších politických funkcích dlouho pohyboval, a je tedy v tomto ohledu jasným ne-Marťanem. Rafinované a spektakulární oznámení jeho kandidatury na poslední chvíli vnímám jako zřetelné vybočení z dosavadní nabídky protikandidátů Miloše Zemana. Prostě Mirek Topolánek, jak ho všichni známe,“ sdělil Klaus Blesku.
Byl to právě Topolánek, kdo v prosinci 2002 nahradil Klause v čele ODS. Oba pánové spolu neměli zrovna ideální vztahy. Nezapomenutelná je například Klausova SMS, kde o Topolánkovi psal jako o falešném a prázdném Topolovi. „Já jsem napsal, že projev Topolánka byl prázdný a falešný, zatímco média z toho udělala větu, že prázdný a falešný je on,“ obhajoval se tehdy Klaus.
Topolánek pak loni vydal knihu Hlavně se nepos*at, kde zase naložil Klausovi. „Tak falešný a tak prázdný... Nicméně vítězný. Tehdy. A dnes taky rozvedený, znovu ženatý, rozmnožený a zmožený. Vůbec jsem toho 15. 12. 2002 netušil, do čeho jdu. Bez týmu, bez pretoriánské gardy, s morálně rozloženou partají, s novými krajskými velkoknížectvími, s pátou kolonou knížectvími, uvnitř a s nespokojeným Klausem v zádech. Prezidentské volby před sebou a v ruce karty na složení. Aspoň jeden žolík by se hodil. Byl jsem okamžitě na ručník v ringu. Starosti si ale dělám, až přijdou, pak si je nedělám zbytečně! ?? Vzpomínám si, jak »poslanec« Klaus přišel do kanceláře místopředsedy Senátu a předsedy ODS před první prezidentskou volbou. Pro oba dost trapná situace. Překonával rozpaky, vyhlédl z okna do Valdštejnské zahrady a sala terreny a říká s typickou intonací: „Mirku, vy tu ale máte krásný výhled.“ Otáčím se k němu a tvrdým ostravským přízvukem replikuji: „Kancelařu mam dobru, robota ně bavy.“ Nesměje se, zvedá oči. Krátký pocit vítězství mě okamžitě přechází. Proč jsme proboha k sobě nikdy nenašli cestu? Proč jsem kdy si na to vzpomněl? Asociace.“
V knize pak hodnotil i tým, který Václava Klause obklopoval: „Klausovi lidi z Hradu, Bémovci a Tlustý gang mi nevěřili, protože nechápali, jak mohu někoho, kdo mě permanentně poškozoval, volit znovu. Vše charakterizuje moje tehdejší roztomilá konverzace: „Jak můžeš Klause volit znovu, po tom všem?“ „To je jednoduché. Nezvolíme-li jej, končíme zítra. Zvolíme-li jej, tak dostaneme rok.“ „Jak to myslíš – rok?“ „Za rok nám to shodí!“... Nejsem prognostik jako Miloš, spletl jsem se o tři týdny... Všichni prezidentovi muži (Hájek a Jakl – pozn. red.). Za 10 let nádherného, nezaslouženého života s Klausem na Hradě mě chtěli hladit do úplného vyhlazení. Nenáviděli toho, kdo jim nejvíce pomohl, a toho, komu nejvíce ublížili. Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde.“
Po listopadovém puči, jde u nás politika do p..i