Podoba adventu se v průběhu staletí pochopitelně hodně měnila. Jeho historie sahá až do poloviny pátého století našeho letopočtu a dlouho byla spojená hlavně s církevními obřady. S tím souvisí také skutečnost, že ještě poměrně nedávno byla doba adventní zároveň dobou postu. A to nebyla žádná legrace. Doslova. Zakázány byly zábavy a hodování, ale smůlu měli taky snoubenci, kteří se chtěli před Vánoci vzít.

Věnec

Symbolem předvánočního období je pro většinu lidí adventní věnec. Nepoužívá se však tak dlouho, jak byste možná čekali. Součástí výzdoby se stal až v průběhu 19. století. Čtyři svíce, které ho zdobí, se zapalují v jednotlivé adventní neděle. Pokud jste ale typ milující tradice, nepodléhejte při jeho tvoření nebo koupi módě, která hlásá, že letošním Vánocům bude vévodit bílá. Barvy svíček na věnci jsou totiž přesně dané -  tři by měly být fialové nebo modré a jedna růžová, která se však nezapaluje poslední, ale překvapivě jako třetí.

Tyhle svátky určitě neznáte: Svatý Martin?! Kdepak, oslavte Mezinárodní den prasklých těsnění!

Vánočka

Dalším evergreenem blížících se Vánoc je pečení, často za zpěvu nebo poslechu koled, které jsou také nedílnou součástí čekání na Ježíška. Odevšad se line vůně perníčků, cukroví a také národem milované vánočky. Málokdo však ví, že se do ní v minulosti zapékala mince. Kdo ji našel, měl podle pověry zajištěno bohatství po celý příští rok. Běda ale, když hospodyňka vytáhla z pece vánočku popraskanou nebo jinak nepovedenou, to pak znamenalo blížící se neštěstí.

Vánoční pohlednice

Ručně psaná pohlednice s přáním k Vánocům se pomalu ztrácí. Sem tam někdo ještě pošle přáníčko poštou, ale jinak tuto oblast nepokrytě válcují e-pohlednice s vlastní fotkou, online zprávy a smsky. Trochu to však ztrácí osobní kouzlo, nemyslíte? Vzpomeňte si, kdy jste naposledy někomu vymysleli básničku? Zkuste to letos. Atraktivitu takového osobního přání můžete posunout ještě dále tím, že jej vepíšete do stíracího losu Vánoční přání, který sám o sobě jako přáníčko vypadá. Příjemce potěší možnost výhry i váš ručně psaný vzkaz.

Stromek

Ať už na Štědrý den nebo i několik dní před ním zdobí většina rodin stromeček. I s ním se však pojí pár kuriozit, o kterých jste možná nevěděli. Třeba to, že se kdysi věšel za špičku od stropu a někdy dokonce vzhůru nohama. Překvapivé je i to, co se na něj věšelo. Své místo na něm totiž našly krom perníčků, ovoce a pozlátek i kraslice, které už dnes máme spojené jen s Velikonocemi.

Čech vyhrál 1,4 miliardy: Pohádkovou výhru mu převedli na účet, detaily jsou tajné

Rybí šupina

Bez kapra na štědrovečerním stole si Češi jen těžko dokážou představit Vánoce, přitom se v tradičním slavnostním menu začal objevovat až v 19. století, a to pouze v měšťanském prostředí. Na venkově se tato tradice upevnila až po I. světové válce. Nejprve se kapr připravoval tzv. na modro, vařený ve slabém octovém či vinném vývaru s kořenovou zeleninou, jiným populárním receptem byl kapr na černo – podávaný se sladkou omáčkou z povidel a perníku. Kapr smažený, tak jako ho známe dnes, se začal rozšiřovat až po druhé světové válce, ačkoli recept zařadila do své kuchařky již Magdalena Dobromila Rettigová roku 1826. O to pevněji je nyní kapr s Vánocemi spojen. Stejně tak jako zvyk dávat rybí šupinu pod talíř, odkud pak obvykle putuje do peněženek ve víře, že člověku po celý rok pomůže přivolat, či aspoň udržet peníze a bohatství.

Pokud však dáváte přednost jinému štědrovečernímu pokrmu, či jste nesehnali kapra šupináče, nemusíte se tradice se šupinou vzdát. Je tu snadná a originální pomoc. Svým blízkým ještě před vánoční nadílkou připravte malé překvapení v podobě stíracího losu Zlatá šupina, který můžete vložit pod talíř místo skutečné šupiny, můžete ho také postavit na stůl jako jmenovku nebo poslouží jako jmenovka na dárek.