Nejprve je třeba se rozhodnout, jakému druhu stromku dát přednost. Smrk má hustší korunu, ale je řidší ve větvoví, borovice je trvanlivější, ale hodně smolnatá a dekorativní a elegantní jedle zase dražší. Když máme vybráno, držme se následujících rad:

› Kontrola jehličí – nesmí být seschlé, rezavé nebo zbarvené jinak, než přirozeně zeleně.

› Nesmí opadávat – osvědčilo se uchopit stromek a udeřit místem, kde byl uříznut, o pevnou podložku. Pokud jehličí drží, je vše v pořádku.

› Přímé větve – musí volně splývat do prostoru, jejich deformace je chybou při dopravě.

› Pevná kůra – musí na stromku držet, nesmí se loupat. To svědčí o nemocném stromku, který dlouho nevydrží.

› Bez obalu – nikdy nekupujeme stromek zabalený v síťovině.

Autor: shutterstock.com

V 6. století zpozoroval jakýsi mnich v Burgundsku, že místní nepokřtění obyvatelé uctívají jedli jako symbol slunovratu. Nazdobil ji a pod ní křtil pohany. V Čechách se za první vánoční stromek považuje jedlička ředitele Stavovského divadla Jana Leibicha z roku 1812 – byla zavěšena na stropě špičkou dolů. Zvyk zdobit stromek na počest konce zimy a slunovratu se u nás rozšířil v šedesátých letech 19. století.

První skleněné ozdoby

Zpočátku se na stromeček věšela hlavně jablka a ořechy. Později je doplnily pečené ozdoby z bramborového těsta, které se na větve věšely červenými mašlemi. V roce 1870 se objevily první skleněné foukané ozdoby. Svíčky na stromečku mají dvojí vysvětlení – jejich světlo symbolizovalo spasení a narození Krista nebo také ohně zapalované na oslavu slunovratu.

Autor: profimedia.cz

Nejprve ho vybalíme ze síťoviny, umožníme tak větvím znovunabytí přirozeného rozpětí. V opačném případě zůstanou přitisknuté ke kmínku a potrvá nejméně dva dny, než se znovu rozprostřou.

› Kmínek seřízneme o dva – tři centimetry.

› Stromek postavíme do nádoby s vodou, kterou pravidelně doléváme. Vypije jí až 0,5 litru denně.

› Umístíme ho do chladné místnosti, na terasu nebo do garáže. Ne ale na jižní stranu.

› Nikdy neloupeme kůru na konci kmínku, odstranili bychom tak rostlinné pletivo, které stromek vyživuje.

Vyberte si svůj budoucí vánoční stromeček pečlivě a nezapomeňte se o něj starat.

Autor: Shutterstock

Smrk ztepilý

Tradiční vánoční stromek má ideální kuželovitý tvar, je v našich podmínkách nejhojnější a nejoblíbenější. Jeho jehličí má ideálně zelenou barvu, koruna je hustá, ale větvoví řidší. Velkou nevýhodou smrčku je rychlá opadavost jehličí. Ceny se pohybují podle výšky, nejčastěji do 300 korun.

Jedle kavkazská

Existují i jedle norské, dánské, korejské apod., ale všechny spojuje bohaté, »huňaté« jehličí a dekorativní vzrůst. Nazdobená doma vydrží neuvěřitelně dlouhou dobu – i přes půl roku. Je nejdražší, jedle norská Norman může stát i přes 3000 korun.

Borovice černá

Vytrvalý a houževnatý stromek vydrží doma dlouho a nepotřebuje zvláštní péči. Příjemně voní po smole, kterou ale může při vyšších teplotách doma ronit třeba i na koberec. Je dražší než smrk, cca o 20 – 30 %.

Autor: Shutterstock