„S kuchařinou jsem začal v roce 1962 a od té doby se jí věnuji dodnes,“ vzpomíná na své kuchařské začátky v Klánovicích, kde vyrůstal a kde také vychodil Střední odborné učiliště.

Původně jsem se měl učit v kavárně Slavia. Protože se ale tenkrát ještě dbalo na to, aby se učňové učili v místě svého bydliště, tak jsem se musel jít učit do SOU v Klánovicích. Tehdy to totiž byl okres Praha východ, a ne Praha“ vysvětluje.

Přes 50 let v kuchyni

Od svého vyučení působil v několika pražských podnicích. Coby šéfkuchař vařil například v Eurestu nebo v Akademii věd. Nejdelší čas prožil v RaJ v Praze 10. „Nastupovali jsme třeba v 6 hodin ráno a zůstávali jsme až do 23 večer,“ vzpomíná.

Kromě vaření se pan Vašák věnuje i sběru nejrůznějších receptů, gastronomických kuriozit nebo jídelních lístků.
Kromě vaření se pan Vašák věnuje i sběru nejrůznějších receptů, gastronomických kuriozit nebo jídelních lístků.
Autor: Archiv Jaroslava Vašáka

Na vaření přesto nezanevřel, i když je od roku 2009 v důchodu. „Je to velice krásné, ale fyzicky, časově a psychicky náročné povolání.“ Nejraději si vaří sám, a když mu někde nechutná, nekritizuje, protože sám kritiku nemá úplně rád.

Mimoto vařil i pro špičkové sportovce. V roce 1986 vařil pro účastníky mistrovství světa ve veslování v Račicích u Roudnice nad Labem. A když se v roce 1980 konala v Praze Spartakiáda, byl to také on, který se svým kolektivem připravoval pokrmy pro cvičící dorostenky a dorostence.

Nejlepší byla čínská restaurace

Když už ale za socialismu mohl někoho pozvat na oběd či večeři, neváhal dlouho. „Čínská restaurace ve Vodičkově ulici byla vyhlášená, tam jsem chodil rád,“ říká o první čínské restauraci v republice, která dnes už bohužel neexistuje.

Jinak si spíše vaří sám, než aby obcházel jiné podniky. „Jednou jsem šel na Staroměstské náměstí, kde jsem viděl obrovskou ceduli s nápisem »Dnes sleva, guláš 250,- Kč.« Už jen to mne odradilo.“

Přes 50 let staré jídelní lístky

Se svou sbírkou gastronomických kuriozit a jídelních lístků začal ještě v 60. letech během studií. „Tehdy jsem si jídelní lístky začal odnášet domů, protože jsem pod nimi byl podepsán, jako že »jídlo připravil ten a ten«, a tak podobně,“ říká pan Vašák.

Jaroslav Vašák zasvětil vaření celý život. I když je v důchodu, baví jej vařit nadále, a mimoto sbírá jídelní lístky a recepty, a píše kuchařky.
Jaroslav Vašák zasvětil vaření celý život. I když je v důchodu, baví jej vařit nadále, a mimoto sbírá jídelní lístky a recepty, a píše kuchařky.
Autor: David Malík

Jídelních lístků má přehršel, i třeba těch z opačného koutu světa. Ve své sbírce má pan Vašák, který v roce 1986 obdržel prestižní ocenění Mistr kuchař, přes 1000 jídelních lístků. „Čas od času se jimi prodírám kvůli vzpomínkám,“ říká. K tomu všemu disponuje nespočtem nasbíraných receptů, starodávných i moderních, a to rovněž napříč republikou i všemi kontinenty. Svou sbírku přitom nadále rozšiřuje.

Kuře s broskví - klasika

Ze všeho nejraději vaří pokrmy z kuřat. „Je to chutné a i nejsnazší na přípravu,“ říká. S nostalgií například vzpomíná na to, kdy byl svého času „hitem“ kuřecí plátek se šunkou a broskví. Ten z Prahy pomalu vymizel, ale na venkově se tento trend stále drží. „Je to rychlé, úsporné, když se to umí, lidé se najedí a ještě si pochutnají,“ říká.

V současnosti zapomínáme na minulost

Trochu jej dnes mrzí přizpůsobování se moderním trendům v gastronomii. „Preferuji staročeskou kuchyni, recepty z 18. a 19. století. Bohužel naše kuchyně upadá, protože každý dnes chce být moderní,“ říká pan Vašák s tím, že krom české si rád pochutná i třeba na italské nebo čínské. Ale mrzí jej, že na některé recepty se třeba v Praze už dávno zapomnělo.

„Například řepánky,“ vzpomíná na klasickou staročeskou buchtu, plněnou sladkou řepou s mákem, případně i s rozinkami. „Když se dnes někoho v Praze zeptáte, nebude to znát. Dnes je to spíše záležitost na venkově a na vesnicích. Je škoda, že se na staročeské recepty zapomíná,“ uzavírá pan Vašák.
Fotogalerie
28 fotografií