Mariánské sloupy se zpodobněním Panny Marie se vztyčují už tisíc let jako děkovné a pamětní, často jako připomínka tragických událostí, válek či epidemií. V centru Prahy nechal sloup postavit habsburský císař Ferdinand III. v roce 1650 jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Po vzniku republiky byl v listopadu 1918 na protest proti habsburské monarchii stržen davem.

Snahy po obnovení sloupu zaznívaly hned po jeho zborcení, silnější pokusy začaly po roce 1989. Sochař a restaurátor Petr Váňa navzdory dlouhodobě zamítavým postojům Prahy k obnově sloupu na napodobenině sochy a soklu 23 let pracoval. Zastánci obnovy považují dílo za symbol a vzpomínku na obránce Prahy za třicetileté války a významné barokní umělecké dílo. Podle odpůrců jde o symbol habsburské nadvlády a netolerantní rekatolizace země.

Sledujte živě ze Staroměstského náměstí:

„Je to dobrá příležitost, aby zazněly i jiné, kritické názory na stavbu, kterou mnozí lidé považují za kontroverzní. Samozřejmě je tady katolický názor, který to považuje za symbol Panny Marie a vítězství nad Švédy. Evangelické církve v tom zase vidí symbol pobělohorské rekatolizace a útlaku. Lidé sekulární, třeba já, v tom zase vidí jakési připomínání habsburské monarchie. Ty názory jsou stejně hodnotné, máme demokracii a svobodu názorů,“ řekl přítomný europoslanec Jan Zahradil.

„Jsem rád, že se tato významná stavba vrací na své původní místo. Staroměstské náměstí tak dostává svůj původní rozměr, ostatně i když se podíváme do historie a nešťastného okamžiku strhnutí sloupu, které mělo charakter spíše opileckého výtržnictví než ideologického záměru, tak sami účastníci tohoto aktu svého činu na smrtelné posteli litovali,“ uvedl radní hlavního města Prahy Jan Chabr (TOP 09).

Pamětní listina s hrubkou

Během žehnání sloupu, které jste mohli na Blesk.cz sledovat živě, uložil sochař Váňa do jeho útrob poselství budoucím generacím, které se zazdí. Výběr toho, co bylo do sloupu uloženo, byl v gesci stavitele sloupu - Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu.

Původně se tam měly uložit dva tubusy. V jednom z nich měla být podle dřívějších informací uložena pamětní listina s podpisy, která kvůli hrubce ve slovu ministryně u podpisu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vzbudila tento týden velké pozdvižení.

„Na úmyslu uložit do sloupu tubus, obsahující (mimo jiné) i listinu podepsanou ve středu na Arcibiskupství donátory a dalšími podporovateli sloupu, se nic nemění,“ uvedlo v pátek Arcibiskupství pražské. 

Podle Prahy 1 nakonec žádná listina ve sloupu neskončila.  „Jak bylo avizováno, starosta Petr Hejma ráno podepsal s kardinálem Dukou a sochařem Petrem Váňou společné poselství. Žádná podpisová listina do sloupu vložena nebyla,“ uvedli zástupci městské části na Facebooku v sobotu krátce po druhé odpoledne.

Podle místopředsedy Společnosti za obnovu mariánského sloupu Karla Klouda to ale není pravda. Uložení listiny s podpisem Miloše Zemana, Andreje Babiše či právě Schillerové potvrdil v sobotu po poledni Radiožurnálu. „Jako poselství budoucím generacím byly do sanktuária vloženy sochařem Petrem Váňou pouze tři kamenné růže, vytvořené z pískovce, žuly a mramoru,“ napsal zase později na sociální síti historik Petr Blažek.

Samotnému žehnání předchází mše v Týnském chrámu, na niž kvůli koronavirovým opatřením mohli jen lidé s pozvánkami. Ostatní o ni ale nepřišli, mohli dění sledovat na venkovních obrazovkách instalovaných před kostelem. Mezi přítomnými byl například hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) nebo bývalý ministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

V Praze se v sobotu a v neděli koná ještě poutní slavnost na Bílé hoře. Bude předzvěstí letošní připomínky 400. výročí bitvy, která se stala symbolem rozdělení a náboženské a národnostní intolerance. Skončila porážkou českých stavů a na 300 let ovlivnila osud českého státu.

Fotogalerie
77 fotografií