18°C
Čištění levého ramene takzvané „kmenové stoky A“ pracovníci PVK realizují pod Čechovým mostem. Během zásahu musí dojít k odstavení jednoho ze dvou ramen stoky, ze kterého se poté odčerpá voda. Následuje ruční odsekávání tuku ze stěn a odsátí sacím bagrem do přistaveného vozu. Materiál nakonec končí v čistírně odpadních vod.
Ve zdejší lokalitě se tuk hromadí nejvíc ze všech míst v Praze. Mohou za to dva faktory. Příčinou jsou podle PVK hlavně neukáznění provozovatelé restaurací v centru metropole, kteří se zakázaným vyléváním do odpadu tuku zbavují. O další se pak postarají fyzikální procesy. „Tím, že zde probíhá zpomalení proudění stoky a potrubí se ochladí od Vltavy, se tu přirozeně tuky vysráží,“ vysvětlil manažer útvaru stokové sítě PVK Zbyněk Venkrbec (32).
Tahají zpod země tuny
Naposledy se v této lokalitě čistilo pravé rameno kmenové stoky A v březnu letošního roku, kdy pracovníci PVK odstranili 6 tun usazeného tuku. „Čištění po Praze ale probíhá neustále, v této lokalitě je to vždy po nějaké době, když zjistíme, že je přicpané rameno. Největší problém je kvůli provozovnám určitě v centru města. Postižena z toho bývá i kmenová stoka B v Karlíně,“ vysvětlil Zbyněk Venkrbec.
Podle odborníka je tato nezáviděníhodná práce nezbytná. „Kdyby se to nečistilo, došlo by k ucpávce jednoho ramene, potom druhého ramene. Pak by odpadní voda musela vytékat do Vltavy,“ řekl Venkrbec.
Tuk odborníci označují za největšího nepřítele kanalizace. Ve stoce se na něj nabalují další nečistoty, které vytvářejí nepřekonatelnou bariéru. Před vánočními svátky tak PVK apelují také na veřejnost, aby po štědrovečerním smažení obsah svých pánví nevylévali do dřezu, ale nalévali ho do nádob, které mohou odevzdávat ve sběrných dvorech. Provozovatelé restaurací by měli používat speciální lapač tuků, takzvaný „lapol“.
„NEJ“ pražské stokové sítě
Nejdelší stoka pražské kanalizační sítě „P“ měří 7 kilometrů, vede z Jihozápadního Města k železničnímu mostu na Smíchově. Tam se spojuje se stokou „K“, která je naopak nejširší. V průměru měří 3,6 metru.
Nejhlubší stoka vede z Barrandova do Hlubočep, kde překonává 63 metrů převýšení.
Nejstarší a architektonicky nejcennější kmenová stoka „A“ je stavěna z dvakrát pálených glazovaných cihel. Vede od Staroměstského náměstí ke shybkové komoře u Čechova mostu, dále pod Vltavou a tunelem pod Letnou do kanalizační čistírny.
Nejpomalejší proud splašků je ve stoce pod Strakonickou ulicí.
Nejstudenější stoka je také pod Strakonickou ulicí – má teplotu kolem 7 stupňů Celsia.
Hlavní asi bude,aby vše vydrželo alespoň do roku 2034,kdy by mi mělo být 70 a již mi,zcela logicky,nebude na ničem záležet 
