Celkem je k vidění 16 historických bicyklů. „Máme zde velocipedy od nejstarší draisiny z roku 1820, což je jakési odrážecí kolo, přes vysoké kolo, tzv. kostitřas, až po bezpečník. To je takové nízké kolo, které se už podobá dnešním bicyklům,“ vysvětlil ředitel Muzea Chodska Josef Nejdl.
Druhým nejstarším exponátem je pak unikátní francouzský velocipéd vyrobený mezi roky 1871 až 1874. „Šlapky u něj měly šikovnou vychytávku. Šlo o závažíčko, které umožňovalo, aby se šlapky nepřetáčely,“ řekl Nejdl. Kromě bicyklů je součástí výstavy i řada dobových fotografií a cyklistických předmětů.
Co je draisina?
Je předchůdcem jízdního kola a je to trochu „kříženec“ s koloběžkou. Vynalezl ho německý lesník Karl von Drais v roce 1817. Lidé tehdy draisině říkali „běhací stroj“, neboť jezdec seděl na dřevěném prknu a nohama se odrážel od země.
Stroj neměl ještě pedály. „Vystavený exponát patřil Valdštejnům, kteří vlastnili zámek Kozel u Plzně,“ prozradil Nejdl.
Vlastnit kolo a jezdit na něm nebylo v začátcích cyklistiky pro každého. Byla to velmi prestižní záležitost, především u vyšších sociálních vrstev. „Třeba mezi lety 1870 až 1900 máme zprávy o tom, že na velocipedu jezdit ředitel školy, profesor na gymnáziu či předseda Sokola,“ podotkl muzejník.
Těžké to pak měly tehdy ženy. „Musely dbát více na oblečení, měly volnější sukně. Místo nich se doporučovaly kalhoty. Ty ale budily pohoršení. Proti nim ostře vystupoval třeba spisovatel Jan Neruda,“ dodal Nejdl.
Jízda pro zručné
Na historických bicyklech nebylo vůbec jednoduché jezdit, hlavně pak na vysokých kolech zvaných kostitřasy. „Nemají volnoběh. Jezdec tak musel neustále šlapat. Když jel třeba z kopce a takovou rychlostí už šlapat nezvládl, musel dát nohy ze šlapek do stran,“ popsal Nejdl. Další problém přišel záhy s brzděním. „Brzda byla totiž přímo pod řídítky na velkém kole. Když se rychle zmáčkla, jezdec často spadl,“ dodal.
Nejstarší zpráva o velocipedu v regionu není z Domažlic ale z Klatov. „Roku 1871 vyšel článek v novinách Šumavan, že zdejší Sokol dostal kolo kostitřas. Právě na takovém velocipedu podnikl v roce 1875 profesor domažlického gymnázia Jakub Janda cestu z Domažlic do Klatov a to za 3 hodiny 35 minut. Byl kolegou Martina Märtze, který byl prvním cyklistou na Chodsku a zasadil se o rozvoj tohoto sportu u nás,“ dodal Nejdl.
