„Na 6 000 obyvatel se ocitlo bez střechy nad hlavou,“ vzpomněl historik Petr Vachůt, který byl před časem kurátorem výstavy na Špilberku. Tam připomněl hrůzy bombardování Brna.

Historikové se přitom domnívají, že bombardování Brna nebylo původně v plánu. Svazky bombardérů B-24 Liberator a Boeing B-17 odstartovaly z italské základny v Bari, aby svrhly náklad pum na rafinérie syntetického benzínu v jihopolské Blachownii.

„Mlha a déšť však Američany dostaly do potíží a letci dostali rozkaz zbavit se pum na náhradních cílech. Jedním z nich bylo právě Brno,“ shodují se historikové.

K. H. Frank vyvázl

V osudný den byl v Brně na inspekční cestě Karl Hermann Frank. Měl tam poradu s vojenskými veliteli. Při poplachu se ukryl v klášteře na Starém Brně a přežil. Jen pár desítek metrů od něj se v krytu uvařily děti.

Jednotlivé pumy vážily 50 až 500 kg a některé byly časované. Kromě pum shodili Američané na město i 351 balíků s protiněmeckými letáky.

12 minut zkázy

Drtivý nálet na Brno provedla 97. bombardovací skupina 5. bombardovacího křídla US Air Force. Nálet probíhal ve třech vlnách: v 11.43, 11.48 a 12.05 hodin. Pumy přitom nezasáhly žádnou vojenskou fabriku nebo Zbrojovku. Útok amerických bombardérů téhož dne zasáhl také Přerov či Kroměříž. V Hodoníně si vyžádal 179 obětí, v Břeclavi 60, ve Zlíně 24 a Opavě 4 mrtvé.

Mlha a zmar

Bomby proměnily v trosky například policejní ředitelství v Benešově ulici. Nikdo nepřežil ani v krytu, kde se schovávali soudci z Nejvyššího soudu. Američané se omlouvali, že chtěli bombardovat hlavní nádraží. „Kvůli mlze piloti budovy vůbec neviděli. Bomby proto shazovali podle nepřesného radaru,“ tvrdí historici. Většina z nich ovšem minula a bomby zničily obytné domy. Po skončení války se Američané za nálet omluvili.

Odložená smrt

Zákeřné byly časované bomby připravené původně pro polské rafinerie. Vybuchovaly se zpožděním, aby zabránily dělníkům v opravách továren. V oblastech, kde žili lidé, se ale nepoužívaly, protože působily velké ztráty na životech. V Brně se však tyto bomby ničily také.

Díky spolupráci Muzea města Brna s Archivem města Brna je k dispozici lidem speciální interaktivní mapa bombardování, kde si mohou zájemci najít místa dopadu leteckých pum i fotografie poničených domů.

VIDEO: Pamětník Stanislav Hlava (94): Za války byl nuceně nasazen, teď porazil koronavirus!

Video
délka: 06:39.44

Pamětník Stanislav Hlava (94): Za války byl nuceně nasazen, teď porazil koronavirus! Paměť národa

Fotogalerie
32 fotografií