Realita byla krutá, po náletech spojenců na německé cíle ve městě zůstala prakticky polovina Brna v troskách. „Ničivější byly nálety spojeneckých bombardérů, kdy americké letouny nesly mnohem ničivější pumy pro bombardování průmyslových areálů. Sovětská letadla nesla menší munici pro menší cíle,“ uvedl Petr Vachůt z Muzea města Brna. Ten je také spolutvůrcem internetové aplikace zobrazující na mapě Brna jednotlivé dopady bomb.
Sověti za druhé světové války začali cíle v Brně bombardovat 8. dubna, nálety pokračovaly více než dva týdny. Do 26. dubna, kdy bylo město osvobozeno, si vyžádaly 274 mrtvých a 333 zraněných. Tyto letecké útoky byly podle historika součástí přípravy na vojenské dobytí města.
„Úkoly všech dubnových bombardování byly v podstatě tyto tři – ničení živé síly nepřítele, omezení pohybu vojska, vojenského materiálu a obecně narušení zásobování a zničení infrastruktury ve městě obsazeném německým vojskem. Zkrátka ztížit wehrmachtu co nejvíce podmínky pro obranu Brna," vysvětlil Vachůt.
Cílem kolony vojsk a všechna nádraží
Letadla útočila na vojenské kolony, které se přesunovaly po Brně, na palebné posty, na jakýkoli cíl, který mohl sloužit wehrmachtu a volkssturmu k obraně. Dalším cílem byly dopravní uzly, přes které proudil dovnitř a ven z města vojenský materiál, zbraně, munice, pohonné hmoty či vojáci. Terčem se tak stala prakticky všechna brněnská vlaková nádraží.
Rychlí Němci
Německá logistika byla velmi propracovaná a schopná mimořádných operativních přesunů. „Když se obráncům Brna nedostávalo těžké techniky, byla v Opavě 19. dubna naložena na vlak tanková divize, v noci převezena na jih a již druhý den ráno tito obrněnci pomohli zastavit postup Rudé armády na Brno u Popůvek," uvedl historik.
Dalším důležitým cílem náletů byla strategická místa infrastruktury – elektrické rozvodny, plynárny, vodárny. „Wehrmacht na to reagoval propracovanou protileteckou obranou, baterie pozemních 'flaků' (protileteckých děl) neustále kontrolovaly nebe nad Brnem. Jen pomoc luftwaffe byla v této fázi již jen sporadická, Němcům se nedostávalo ani letuschopných strojů, ani pilotů, ani pohonných hmot do letadel. Přesto byla řada sovětských letounů v dubnu sestřelena při vzdušných soubojích," upozornil Vachůt.
Škody ve všech čtvrtích
Pomyslná tvář Brna se po náletech na mnoha místech zcela změnila. Každá brněnská čtvrť utrpěla více či méně lokální škody. Nejvíce poznamenány byly podle Vachůta Komárov, Staré Brno a Židenice.
„Pokud by na tato místa dnes přišel Brňák z roku 1940, vůbec by asi netušil, kde se nachází. Ve středu Brna pak stále najdeme proluky například na Kolišti či v ulici Veselá, kde se dnes staví Janáčkovo kulturní centrum," shrnul historik.
VIDEO: Archeolog Jiří Zubalík o nálezu protileteckých krytů v areálu Vlněny
