Dusno kolem sudetoněmeckého sjezdu: K odpůrcům mluvil Zeman, lidé ho ale neslyšeli kvůli Sládkovi

„Není to samozřejmost, je to výsledek velké odvahy a dialogu,“ řekl Hörtler o konání sjezdu v Brně. Vyzval k tomu, aby se konání sjezdu v někdejší vlasti sudetských Němců využilo k budování mostů a k rozvoji společné evropské budoucnosti.

Odsun Němců po druhé světové válce z někdejšího Československa, které Němci nazývají vyhnáním, označil Hörtler za hořkou rozluku někdejšího soužití. Zároveň dodal, že nyní se sudetští Němci v Brně dočkali mírového přijetí. „Stavíme živoucí most evropské budoucnosti,“ dodal.

Sudetoněmecký sjezd v Brně: Policie, nadávky a stovky odpůrců Pouti smíření!

Grolich návštěvníky sjezdu oslovil jako milé krajany. „Jste tady vítaní, jste naši přátelé,“ prohlásil. Dodal, že je rád, že sudetské Němce může v Brně srdečně přivítat.

V projevu Grolich hovořil o tom, že Češi a Němci od druhé světové války ušli velkou cestu. „Nechceme přepisovat historii, chceme ukázat opravdovou sílu pravdy a lásky, která vede k usmíření, přátelství a ke svobodě,“ řekl. V očividné poznámce k nesouhlasu, který sjezd u části české populace vyvolává, řekl, že po dnešní neděli, kterou nazval přelomovou, se všichni opět shledají, ale už to bude běžná neděle bez větší pozornosti. „A na to se já už velmi těším,“ dodal.

K sudetským Němcům dnes promluvila i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Podle ní je pro budování společné budoucnosti nezbytná odvaha podívat se minulosti do očí. „Zlo nelze odstranit dalším zlem. Zlo zůstává zlem a jedinou možnosti k otevření cesty k budoucnosti je smíření,“ řekla.

Šéfka Sudetoněmecké mládeže (SdJ) Stefanie Kilianová připomenula, že letošní motto sjezdu zní „Život je setkávání“. Uvedla, že nynější setkání není jednorázovou věcí, ale celým procesem.

Cena pro disidenta Uhdeho

Český politik, spisovatel a bývalý disident Milan Uhde, kterému bude letos 90 let, dnes obdržel od Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) nejvyšší vyznamenání sudetských Němců, Evropskou cenu Karla IV. Stalo se tak na 76. Sudetoněmeckých dnech, které se poprvé konají na území Česka, a to v Brně. Získal ji za mimořádné zásluhy v budování vztahů mezi Českou republikou a sudetskými Němci.

Uhde cenu převzal při slavnostním dopoledni na brněnském výstavišti, kde mu tleskaly tisíce účastníků z Česka i Německa. „Rád tuto cenu přijímám jménem všech lidí dobré vůle a jsem rád, že tu můžeme být spolu,“ řekl Uhde v krátké zdravici v němčině. Předseda SdL Bernd Posselt, který mu ocenění předával, zmínil, že Uhde se narodil do brněnské židovské a německy mluvící rodiny.

Sudetští Němci na sjezd do Brna přijeli s poselstvím lásky, a nikoliv nenávisti. V projevu k účastníkům Sudetoněmeckého sjezdu to dnes prohlásil šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) Bernd Posselt. Sjezd sudetských Němců se koná poprvé v České republice.

Bavorský premiér Söder, který je patronem sudetských Němců, označil sjezd v Brně za historický okamžik, den naděje a usmíření a velký svátek radosti.

Sudetoněmecký sjezd: Památník pochodu smrti v Pohořelicích někdo počmáral hákovými kříži! Policie hledá pachatele

Schillerová konání sjezdu odsoudila

Není důvod se v této vyhrocené situaci scházet s bavorským premiérem Markusem Söderem, prohlásila  dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

„Nesouhlasím se sjezdem sudetských Němců v Brně. Pocázím z Brna a každá rodina něco zažila. i když tuto akci nepodporuju , vyzývám ke lidu,“ zmínila ministryně financí v pořadu. Zádoveň dodala, že  Benešovy dekrety 
ani válečné reprace nejsou téma. 

Ke společenskému napětí podle Schillerové přispělo konání sudetoněmeckého sjezdu v Česku, nikoliv reakce vlády na něj. Češi a Němci jsou podle ní dávno smíření. Naopak podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) situaci vyhrotil přístup vládní koalice, zejména pak postoj předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury.

„To, že se koná sudetoněmecký landsmanšaft poprvé v ČR, rozjitřilo staré rány,“ řekla Schillerová a dodala, že s akcí v Brně nesouhlasí. Zároveň odsoudila například pomalování památníku pochodu smrti v Pohořelicích hákovými kříži.

Sudetoněmecký sjezd v Brně potrvá do pondělí. Do moravské metropole pozvala sudetské Němce iniciativa Meeting Brno. Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení, které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. Součástí akce jsou i připomínky obětí nacismu, kterými sjezd začal i skončí. Většinu akcí provázely protesty někdy i stovek lidí.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15.000 až 30.000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.

V akci tisíce odpůrců

Od začátku provázejí akci protesty. Proti akci se vymezují demonstranti, kteří se po poledni začali scházet nedaleko brněnského hlavního nádraží, tvořilo je několik set  lidí převážně staršího věku. Průvod mířil směrem k náměstí Svobody, cestou se k němu připojovali další lidé.  Odpůrci sjezdu po krátkém pochodu městem zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Na demonstraci přišlo několik tisíc lidí. Demonstranty podpořil i bývalý prezident Miloš Zeman, z pódia hovořil o tom, že sudetští Němci tvořili tzv. pátou kolonu a že se podíleli na nacistické perzekuci v protektorátu. Sudetoněmecké spolky podle něj později vystupovaly proti českým zájmům. „Nestačí jen rozjitřovat se nad obludností sněmu, který se koná v blízkosti Kounicových kolejí,“ uvedl Zeman. Právě v Kounicových kolejích nacisté popravovali české vlastence a Zeman místo dnes před demonstrací navštívil. Zeman demonstrujícím navrhl, aby ve všech typech voleb, včetně příštích prezidentských, nevolili politiky, kteří brněnský sjezd podpořili, případně se proti němu nepostavili.

Jeho proslov ale narušil s megafonem Miroslav sládek, krajně pravicový politik, zakladatel a předseda Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa. Lidé ho ale vyhnali a poškodili mu mluvitko.
Odpůrci sjezdu připomínají zločiny nacismu a podíl sudetských Němců na rozbití předválečného Československa, případně odmítají prolamování Benešových dekretů.