Objevte skryté skvosty Česka: Strašidelné hřbitovy i magická místa!

Hrad Bítov, tyčící se nad soutokem Dyje a Želetavky v malebné Podyjí, skrývá bohatou historii a netradiční sbírku. Na místě moravského hradiště z 8. století byl hrad postaven v 11. století a jeho současná podoba z 19. století okouzlí každého návštěvníka. Kromě impozantní architektury a úchvatných výhledů do údolí se Bítov proslavil rozsáhlou sbírkou preparačních psů. Baron Jiří Haas, vášnivý lovec a milovník zvířat, proměnil hrad v jednu z největších soukromých zoologických zahrad v regionu. Jeho pestrobarevná sbírka psů, stylizovaných do bizarních a humorných výjevů, dodává hradu jedinečnou atmosféru. 

Hrad Bítov se pyšní kuriózní taxidermickou sbírkou | V.Skálová

Představte si mohutnou válcovou věž složenou z knih, naskládaných jako stavebnice Jenga. Stovky svazků se tyčí do výšky, vytvářejí iluzi nekonečna a vzbuzují v bibliofilech směs úžasu a frustrace. Zrcadla umístěná dole a nahoře věže umocňují dojem nekonečna, zatímco otvor ve tvaru slzy na boku umožňuje návštěvníkům nahlédnout do nitra této literární studny. Zkuste si představit ten pocit, jak se ocitáte obklopeni horou knih, které sahají až k nebi! Idiom, dílo slovenského umělce Mateje Krena, byl poprvé vystaven na mezinárodním bienále v Sao Paulu v roce 1995. V roce 1998 pak našel trvalý domov v pražské knihovně, kde se stal ikonickou součástí interiéru a dokonce se objevil na obálce časopisu Science v roce 2011. 

Ve foyer budovy Ústřední knihovny na Mariánském náměstí je od roku 1998 umístěn tzv. Idiom, sloup z 8000 knih. Autorem Idiomu, který je nazýván také „sloup vědění“, je slovenský výtvarník Matej Krén. | Gabriel Urbánek

Založen v 15. století, Starý židovský hřbitov se pyšní titulem nejstaršího dochovaného hřbitova ve městě. Pod 12 000 náhrobky je pohřbeno asi 100 000 lidí. Hřbitov je plný fascinujících symbolů a náhrobků, které odrážejí životy a tradice pohřbených. Návštěvníci si mohou prohlédnout hrob rabína Löwa ben Becalela, astronoma Davida Ganse a dalších významných osobností židovské historie. Během 2. světové války nacisté plánovali zničit hřbitov a jeho artefakty pro "Muzeum vyhynulé rasy". Naštěstí se jim to nepodařilo a hřbitov se stal jedinečným svědectvím židovské kultury v Praze. 

Židovský hřbitov v Praze 1 je vedle Staronové synagogy nejvýznamnější památkou pražského Židovského Města | Jan Dařílek

V Litomyšli se nachází unikátní dům pokrytý děsivou nástěnnou malbou démonů, duchů a příšer. Josef Váchal, renesanční muž a umělec, zde na přání svého přítele Josefa Portmana vytvořil "mardi gras pro každý den". Váchal, trýzněný nočními můrami z 1. světové války, věřil, že malováním démonů je očistí. Stěny, okna, nábytek a stropy pokrývá nekonečný karneval hrůz a bídy, vytvářející klaustrofobickou atmosféru. Přátelství se rozpadlo, když Portman odmítl koupit Váchalův román, v němž vystupoval. Dům, nazývaný "Portmoneum", se stal muzeem v roce 1993 a dodnes je jedinečným příkladem českého avantgardního umění. 

Váchal vyzdobil svými malbami dům svého přítele Josefa Portmana v Litomyšli | ČTK

Uvnitř Pražského hradu se nachází komplex budov z 9. století až po renesanci, jeden z největších zámeckých areálů na světě. Na severní straně hradu leží Jelení příkop, dříve opevnění a lovecký revír, dnes veřejný park s trávníky, lesy a potokem Brusnice. Parkem se prochází po schodech, cestách a dřevěných chodnících. 84 metrů dlouhý tunel pod Prašným mostem, navržený Josefem Pleskotem, umožňuje pohodlnou procházku a nabízí jedinečný pohled na historii hradu. 

Unikátní tunel v Jelením příkopě od architekta Josefa Pleskota je veřejnosti nepřístupný. Hradní kancelář argumentuje stavebními úpravami v Jelením příkopě | AP ateliér

Pod Jakubským náměstím v Brně se nachází druhá největší evropská kostnice - 50 000 koster z 16. a 17. století. Objevena v roce 2001, sloužila jako úložiště kostí z nedalekého hřbitova. Voda a bahno časem promíchaly kosti, které dnes leží v chaotické hromadě. Zbarvení kostí napovídá na různé nemoci, mezi nimiž byla cholera a mor. Brněnská kostnice se tak stává fascinující destinací pro milovníky historie a tajemna. 

Kostnice u Jakuba je druhou největší v Evropě, nachází se v ní pozůstatky více než 50 tisíc lidí. | TIC Brno

Kdysi symbol těžkého průmyslu, dnes Dolní Vítkovice v Ostravě uchvacují návštěvníky jedinečnou atmosférou. Projít se můžete mezi impozantními pecemi a klenbami a ponořit se tak do historie železáren a industriální architektury. Možná je také historická prohlídka, při které poznáte zákulisí výroby oceli a užijete si panoramatický výhled z vrcholu pece č. 6. V moderních expozicích můžete prozkoumat fascinující svět matematiky, nanotechnologií a dalších oborů nebo prozkoumat tajemství vesmíru v Planetáriu.

Vítkovický areál | Reprofoto Mall.tv

V podzemní kryptě pod jezuitským kostelem v Klatovech odpočívají mumifikované ostatky kněží a šlechticů ze 17. století. Ačkoliv nejsou přirozeně zachované, dodnes vzbuzují údiv a zvědavost. Mezi lety 1676 a 1783 zde bylo uloženo přes 200 těl na chmelovém lůžku v dubových rakvích. Díky specifickému mikroklimatu krypty s ventilačními kanály a studnami došlo k jejich mumifikaci. Původní oblečení, boty a šperky tak zůstaly dodnes zachovány. V muzeu katakomb se dozvíte podrobnosti o forenzních průzkumech mumií, včetně rekonstrukce tváře jedné z ženských mumií.

Klatovské katakomby | David Malík

Pod kostelem sv. Petra a Pavla v Mělníku se nachází kostnice s pozůstatky 15 000 obětí morové epidemie z 16. století. V 18. století byla kostnice zazděna z hygienických důvodů a zapomenuta na 230 let. Až v 20. století ji znovuotevřel český antropolog Jindřich Matiegka, který kosti uspořádal do impozantních tvarů. Největší hromádka, obsahující 10 000 koster, tvoří 15 stop čtverečních a je vysoká přes 6 stop. Dále najdeme kříž z kostí s palmovou ratolestí, srdce z lebek a tunel z kostí nohou symbolizující vzkříšení Krista. Matiegkův nábožensky laděný přístup k uspořádání kostí dodává tomuto místu ponurou a fascinující atmosféru. 

Kostnice sloužila od 30. let 16. století do roku 1787. Do dnešní podoby ji po odborném zkoumání upravil univerzitní profesor Jindřich Matiegka, zakladatel československé antropologie. | Blesk:Pecak Krivan

Nedokončený gotický kostel Panny Marie v Panenském Týnci uchvacuje impozantními ruinami z 14. století. Stavbu zastavil požár, ale zbylé zdi vyzařují mystickou atmosféru. Místo proslavila údajná zóna pozitivní energie a prý léčivé kameny. Kostel láká duchovně založené poutníky i skeptiky. Stal se oblíbenou turistickou atrakcí a svatebním místem.

Kněžiště nedostavěného magického chrámu se tyčí do výšky dvaceti metrů. | Miloš Bořický