Bernard Papánek se narodil 17. ledna 1920 ve Vídni. Jeho maminka ale pocházela z Moravy, a proto dětství prožil v malé vísce Vracov na Hodonínsku.
„Rodiče si ale přáli, abych měl rakouské školy, takže v šesti letech jsem se stěhoval opět do Vídně. Nesl jsem to těžce. Bylo mi velmi smutno po kamarádech z Vracova a trávil jsem tam každoročně vždy alespoň celé dva měsíce prázdnin,“ vyprávěl Bernard Papánek.
Bojoval u Tobruku
Po obsazení Rakouska nacisty odjel do Brna k příbuzným. Bydlel nedaleko Zelného trhu a snažil se uživit, jak se dalo, ale práce nebyla. Jeho otec pocházel z židovské rodiny a Papánek se proto snažil odjet do Palestiny v jednom z transportů, které organizovala židovská obec. Pomohl mu vzdálený příbuzný – podnikatel a velkoobchodník s textilem Leo Feund. „Stálo ho to asi moc peněz, ale zachránil mi tím život,“ svěřil se v rozhovoru pro Paměť národa.
Exilový prezident Edvard Beneš vyzýval československé vlastence, aby vstupovali do armády, a Papánek tyto výzvy vyslyšel. Po krátkém pobytu ve výcvikovém táboře u Haify už bojoval v severní Africe u města Tobruk. Obsluhoval protiletadlové kanóny. Na podzim roku 1944 se Papánek zúčastnil dalších významných bojů, u francouzského přístavního města Dunkerque.
Přežil jen strýc a bratr
Byl přidělen k obsluze minometu. Zúčastnil se i úspěšné ofenzivy československých jednotek, která se uskutečnila v den československého státního svátku – 28. října 1944. Pět dní před Štědrým dnem byl raněn. „Byla mlha, nic jsem neviděl. Najednou jsem zaslechl výstřely a dostal jsem ránu,“ vzpomínal. Dlouho nebylo jasné, zda těžké zranění přežije.
Měl štěstí, že byl převezen do dobře zásobované kanadské polní nemocnice, kde měli i penicilin. Po válce se dozvěděl smutnou zprávu, že koncentrační tábory přežil jen jeden strýc a bratr Otto, který zůstal v Palestině.
Bernard Papánek, hrdina druhé světové války, který znal několik cizích jazyků, měl potíže si po únoru 1948 sehnat práci. Jako vojáka ze západní fronty jej sledovala StB. Až srpnu 1964 se mu podařilo emigrovat do Izraele. Nyní žije s rodinou na Slovensku.
Sbírka Paměti národa: Veřejnou sbírku se symbolem vlčího máku, která se koná od 1. do 30. listopadu, pořádá už šestým rokem nezisková společnost Post Bellum. Připnutí červeného kvítku má vyjádřit úctu lidem, kteří bojovali za svobodu a demokracii na válečných frontách 20. století, v odboji i novodobých válečných konfliktech. Letos výtěžek sbírky pomůže pamětníkům prostřednictvím Centra pomoci Paměti národa ulehčit jejich každodenní starosti v době ochranných opatření v souvislosti s šířením koronaviru a onemocněním covid‑19. Více informací ZDE
VIDEO: Den veteránů připadá na 11. listopadu a jeho symbolem jsou vlčí máky.
Den veteránů Paměť národa
