21°C
Maminko, zastřelí mě, psala z Terezína Gabčíkova přítelkyně: Její dcera se pravdu dozvěděla po 50 letech
Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 odstartoval teror. Během takzvané heydrichiády přišly o život tisíce lidí, mezi nimi například obyvatelé Lidic nebo Ležáků, ale také příbuzní samotných atentátníků. Na popravišti v Mauthausenu v říjnu roku 1942 nacisté zavraždili i poslední lásku Josefa Gabčíka.
Maminka Aleny Voštové, Anna Malinová (†28), zemřela v roce 1942, když byly její dceři pouhé tři roky. Alena pak dlouhá léta nevěděla, co přesně se s její matkou stalo. Úplnou pravdu se dozvěděla až po sametové revoluci, když se dostala k přepisům výslechů odbojářů. Z nich se dozvěděla, že její maminka byla poslední láskou Josefa Gabčíka. Za vztah s atentátníkem na Reinharda Heydricha Anna Malinová zaplatila životem.
S Josefem Gabčíkem se Anna seznámila v lednu v tramvaji. Gabčík byl v Protektorátu od prosince a měl jeden jasný úkol - zabít říšského protektora Reinharda Heydricha. Navzdory extrémně těžkému poslání si parašutista našel čas na lásku, s ovdovělou Annou si rychle porozuměl a stal se z nich pár. Pro mladou maminku šlo o osudové setkání, už devět měsíců poté stála kvůli známosti s Gabčíkem na popravišti.
Alena Voštová tehdy bydlela u babičky v Podšumaví, protože kvůli zdravotnímu stavu nemohla chodit do školky a Anna Malinová se o ni doma nemohla celý den starat. Po smrti manžela totiž musela chodit do práce. „Já ji obdivuji. Nemůžu jí nic vyčítat. Muselo jí být hrozně, když věděla, že má doma tříleté dítě,“ sdělila Alena Voštová pro Paměť národa.
V den provedení atentátu na Heydricha, tedy 27. května 1942, Gabčík přespával u Anny Malinové. Partnerce neprozradil, co má ten den v plánu, ale slíbil, že se vrátí. Další osud Josefa Gabčíka, jednoho z národních hrdinů, je už notoricky známý.
Po spáchání atentátu se Gabčík s Kubišem a dalšími parašutisty schovávali v pravoslavném kostele Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde je také vinou zrádce Karla Čurdy nacisté 18. června vypátrali. Odbojáři pak až do poslední chvíle statečně vzdorovali. Když jim došly náboje, spáchali sebevraždu.
Tou dobou byl již Heydrich dávno mrtvý. Jeho smrt rozpoutala peklo. Nacisté vyhlásili stanné právo a v přímém důsledku atentátu popravili tisíce lidí. Mezi nimi byla i Anna Malinová, kterou Němci zatkli pět dní po smrti Josefa Gabčíka a uvěznili ji v Terezíně. Odtamtud Anna napsala vzkaz své mamince. „Moji nejdražší, zasílám Vám srdečné pozdravy. Maminko, zastřelí mě,“ vzkázala a poprosila příbuzné o zaslání oblečení a hygienických potřeb.
Vzpomněla i malou Alenku. „Daří se mi dobře. Zašlete mi Alenky fotografii. Vzpomínám stále na vás na všechny a děkuji všem,“ uzavřela. Nacisté ji popravili spolu s dalšími 261 pomocníky parašutistů 24. října 1942 v Mauthausenu.
Alenu Voštovou po válce adoptovali manželé Klímovi ze Sezimova Ústí. Alena se pravdu o smrti biologické maminky dozvěděla až v 60. letech. Celou historii a důvod popravy Anny Malinové ale její dcera poznala až po sametové revoluci díky přepisům výslechů odbojářů.
Vzpomínky Aleny Voštové pocházejí ze sbírky Paměť národa, kterou spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum díky podpoře soukromých dárců. Pokud považujete uchování vzpomínek za důležité, vstupte do Klubu přátel Paměti národa, nebo podpořte Paměť národa jinak na podporte.pametnaroda.cz.
Atentát na Heydricha - jeden z nesmyslů z dílny Edvarda Beneše vyplozený pro získání osobní popularity. Z dalších třeba jeho angažmá proti Janu Antonínu Baťovi, od něhož se nechal za války skrytě sponzorovat, "odvděčil se".