Odbojáři z Rakovníka plánovali zabíjet komunisty: Po zpackané vraždě dostali všichni oprátku!
Komunistický převrat v roce 1948 zásadně ovlivnil životy většiny občanů Československa. Někteří z nového uspořádání profitovali, jiným udělal totalitní režim ze života peklo. Takoví lidé pak často volili emigraci. Našli se ale i jedinci a skupiny lidí, kteří se rozhodli pro protikomunistický odboj. Mezi ně patřili i Karel Chaloupecký, Oldřich Sklenička a Václav Bejček z Rakovníka, kteří se v roce 1951 rozhodli proti režimu aktivně bojovat. Jejich buňka ovšem provedla jedinou akci, po které všichni tři skončili na popravišti.
O případu skupiny Chaloupecký a spol. informoval v roce 2015 ve čtvrtletníku Paměť a dějiny Ondřej Hladík z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
Hlavou skupiny byl podle Ondřeje Hladíka Karel Chaloupecký, obchodník, kterého v březnu 1948 zatkli pro černý obchod. Ve vazbě pak 17 měsíců čekal na rozsudek osm měsíců odnětí svobody. „Nelze však říci, zda opravdu „šmelil“, nebo jestli se jednalo o první projev perzekuce živnostníka zastávajícího nevhodné politické názory,“ uvedl Hladík. Chaloupecký byl národní socialista, věznění bral jako perzekuci kvůli politické příslušnosti.
Karel Chaloupecký o svůj obchod po zatčení přišel, po propuštění z vězení pracoval jako kopáč a dělník v povrchovém dole. V té době začal uvažovat o útěku na Západ. Vše ale nakonec dopadlo jinak. V povrchovém dole se seznámil s dalším dělníkem Oldřichem Skleničkou, který sdílel jeho protikomunistické názory. Sklenička pak začal chodit k Chaloupeckým pravidelně poslouchat zahraniční rozhlas.
V červnu 1951 se pak Sklenička seznámil s kovářem Václavem Bejčkem. Také on byl ostře zaměřený proti komunistickému režimu. Sklenička s Bejčkem plánovali přejít hranice, ale nevěděli, jak na to, a tak kontaktovali Karla Chaloupeckého, který byl starší a měl kontakty na převaděče.
Schůzka skončila rozhodnutím, že je třeba proti režimu vystoupit aktivně na území Československa. Trojice se nejprve rozhodla tisknout letáky s nápisem Masarykovi bojovníci nastupují do boje za svobodu. Odbojáři plánovali, že budou přepadávat a bít funkcionáře komunistické strany a plakáty u nich budou nechávat jako výstrahu.
Skupina pro své útoky pak vytipovala několik komunistů z okolí. Všem členům skupiny bylo ale brzy jasné, že pokud má mít buňka naději na delší existenci, je třeba dotyčné jakožto svědky vraždit.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.