Macron, Johnson i Steinmeier oslavili 75 let od konce 2. světové války. Průvody zhatil vir

Aktualizováno -
8. května 2020
22:40
Autor: ČTK - 
8. května 2020
14:30

Evropa si v pátek připomněla 75. výročí vítězství ve druhé světové válce, avšak kvůli boji proti koronaviru byly pietní akce velmi komorní, zatímco řada oslav byla zrušena. Francouzský prezident Emmanuel Macron položil věnec k hrobu neznámého vojína jen za přítomnosti několika dalších činitelů a malého vojenského sboru. Britský premiér Boris Johnson v krátkém projevu zveřejněném na twitteru uvedl, že snaha zastavit šíření covidu-19 vyžaduje „stejného ducha národního úsilí“ jako tažení proti nacismu. A královna Alžběta II. je hrdá na Brity dneška.

„Před 75 lety lidé této země slavili vítězství nad Hitlerovou agresí. (...) Přežili jsme a nakonec triumfovali díky hrdinství nespočtu obyčejných lidí, kteří sice dnes jsou v pokročilém věku, ale kteří kdysi nesli na bedrech osud svobody jako takové,“ řekl britský ministerský předseda. „Teď se nacházíme uprostřed nového boje proti koronaviru, který vyžaduje stejného ducha národního úsilí. A to znamená, že nemůžeme pořádat průvody a oslavy v ulicích, které jsme si dopřávali v minulosti,“ pokračoval.

Podle agentury AP přineslo významné výročí místo shromáždění a „posledního velkého hurá“ pro pamětníky spíše „osamělost spojenou s trpkými i sladkými vzpomínkami“. Lítost nad současným vývojem vyjádřil i bývalý zdravotník americké armády Charles Shay, který žije ve francouzské Normandii nedaleko pláže, kde bojoval při spojeneckém vylodění v červnu 1944. Mrzelo jej, že se nemůže setkat s přáteli z řad veteránů, s nimiž se již možná nikdy neuvidí.

Opatření zavedená kvůli šíření koronaviru ovlivnila i oficiální program u pařížského památníku neznámého vojáka, popsala zpravodajská společnost BBC. Ceremonie se po boku prezidenta Macrona účastnili jeho předchůdci Nicolas Sarkozy a François Hollande, dále předsedové obou komor parlamentu či několik členů vlády. Přítomní mezi sebou udržovali rozestupy, národní hymnu jim zazpíval malý armádní sbor.

Francouzský prezident předtím za podobných okolností položil věnec k soše generála Charlese de Gaulla, který z Londýna během války řídil domácí odboj proti německým okupantům.

V Británii večer vystoupila s předem natočeným projevem královna Alžběta II. Vzdala hold obětem druhé světové války a uvedla, že ti, kteří v ní bojovali proti nacistickému Německu, by byli hrdí na to, jak jejich potomci dnes zvládají pandemii nemoci covid-19.

„Když se dnes podívám na naši zemi a vidím, co jsme ochotni udělat pro to, abychom ochránili a podpořili jeden druhého, říkám s hrdostí, že jsme stále národem, který by tito stateční vojáci, námořníci a letci uznávali a obdivovali,“ řekla panovnice.

před polednem nad Londýnem proletěly červené stíhačky formace Red Arrows, následně lidé uctili památku obětí války dvěma minutami ticha. 

Německo má podle Steinmeiera mnoho, za co být vděčné

Zatímco před 75 lety byli Němci zcela osamoceni a celý svět byl jejich nepřítelem, dnes žijí ve stabilní demokracii ve znovusjednoceném Německu v srdci Evropy. Mohou být za mnohé vděčni, je přesvědčen spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Nic z toho dobrého ale není zajištěno navěky, varoval dnes zároveň v Berlíně v projevu k výročí konce druhé světové války.

„Onen 8. květen 1945 znamenal konec nacionálněsocialistické vlády násilí, konec nočních bombardování a pochodů smrti, konec bezpříkladných německých zločinů a civilizačního zlomu šoa,“  řekl Steinmeier před památníkem obětí válek v centru německé metropole.

„Tehdy byli Němci skutečně osamoceni. Německo bylo vojensky poraženo, politicky a hospodářsky na dně, morálně zničeno. Udělali jsme si z celého světa nepřítele,“ uvedl na ceremonii, jíž se zúčastnily jen čtyři další osobnosti veřejného života, včetně kancléřky Angely Merkelové.

Dnes, o 75 let později, musí sice země, která původně plánovala rozsáhlou mezinárodní připomínku konce druhé světová války, kvůli koronaviru vzpomínat sama. „Ale: Nejsme sami! To je šťastné poselství dnešního dne! Žijeme v silné, stabilní demokracii, ve 30. roce znovusjednoceného Německa, v srdci mírové a sjednocené Evropy,“ vyjádřil své přesvědčení spolkový prezident.

„Ano, my Němci smíme dnes říci: Den osvobození je dnem vděčnosti,“ prohlásil. Zároveň podotkl, že trvalo tři generace, aby se k tomu mohli Němci přihlásit z celého srdce. Osvobozeni sice byli 8. května 1945 z venku, v dalších desítkách let se ale museli osvobodit i vnitřně, což byla dlouhá a bolestivá cesta. „Byla to desetiletí, v nichž se mnoho Němců mé generace teprve postupně mohlo usmířit s touto zemí,“ podotkl čtyřiašedesátiletý politik v asi15 minutovém projevu.

Steinmeier: Tlustou čáru Německo udělat nemůže

Tlustou čáru za minulostí, jak někteří požadují, podle Steinmeiera Německo nikdy udělat nemůže. „Neexistuje žádný konec připomínání si (naší minulosti). Neexistuje žádné vykoupení z naší historie. Protože bez paměti ztrácíme naši budoucnost,“ míní hlava státu. „Německá historie je zlomená historie – s odpovědností za vraždy milionů, za utrpení milionů. To nám dodnes láme srdce. Proto je možné tuto zemi milovat jen se zlomeným srdcem,“ řekl také Steinmeier.

Dějiny podle spolkového prezidenta zavazují, v německém případě konkrétně k tomu, aby země usilovala o soudržnost Evropy. „Musíme myslet, cítit a jednat jako Evropané. Když Evropu – i v této pandemii a po ní – neudržíme pospolu, tak ukážeme, že nejsme 8. května hodni,“ míní.

„75 let po skončení války můžeme my Němci být za mnohé vděční. Ale nic z toho dobrého, co od té doby vyrostlo, není zajištěné navěky,“ varoval Steinmeier. Němci proto podle něj nesmí podlehnout pokušení nového nacionalismu, fascinaci autoritářstvím, musí se osvobodit od nenávisti a štvaní, od xenofobie a pohrdání demokracií, které nejsou nic než starým zlem v novém rouchu.

Berlín letos chystal velkolepou připomínku 75. výročí konce války. Počítalo se s tím, že si dějinný zlom připomene řadou veřejných akcí a výstav, mezi nimiž měla být i expozice až 12 metrů vysokých dobových fotografií u Braniborské brány a budovy někdejšího Říšského sněmu, kde měl ke stovkám zahraničních hostů promluvit Steinmeier. Pandemie způsobená koronavirem ale tyto plány zhatila.

Schlafenberg ( 9. května 2020 15:28 )

Jde o to ufržet Němce navždy jako poskoky. Angličané, Španělé nebo Portugalci povraždili daleko více lidí při kolonizování Ameriky, Afriky a takřka celého světa. Ovšem odnesou to jenom Němci.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud